Článek
Babiš v chladném listopadovém odpoledni přijel na Pražský hrad jen den po dalším jednání Sněmovny, s prezidentem diskutoval o nově vznikající vládě více než hodinu, výsledek ho ale viditelně příliš nepotěšil.
Prezident mu totiž podle zdrojů blízkých jednání zopakoval výtky k programovému prohlášení, které již naznačil včera při veřejné akci v Sokolově, kde Pavel řekl, že mu v navrženém programu chybějí zmínky o mezinárodní situaci či o Rusku jako bezpečnostní hrozbě. „Nic dalšího nedomlouvali, Pavel mu řekl, že je to teď na něm,“ sdělil redakci jeden ze zdrojů.
Prezident okamžitě po volbách označil za zásadní, aby vláda počítala s pevným zakotvením v Evropské unii, česká politika byla v souladu s mezinárodním právem a kladla důraz na lidskou důstojnost a práva. Za bezpečnostní záruku považuje členství v Severoatlantické alianci. „Rusko je hrozba. To v programovém prohlášení chybí. A od toho se odvíjí řada dalších souvislostí. Třeba podpora Ukrajiny,“ řekl redakci Petr Kolář, poradce prezidenta Petra Pavla a bývalý diplomat.
Přes střet zájmů „nejede vlak“
Pro Pavla je také zásadní, jak se Babiš postaví ke svému střetu zájmů, ten ale do dnešního jednání nové skutečnosti nevnesl. Babiš po jednání pouze zopakoval, že prezidentovi řešení svého střetu zájmu vysvětlí. Hlava státu podle něj ale hlavně chce, aby tak učinil směrem k veřejnosti. „Řekl jsem, že to řeším a že to bude v souladu s názory českých soudů a názorem Evropské komise,“ dodal.
„Pavel mu řekl, ze přes to nejede vlak, že na tom trvá,“ uvedl další zdroj z okolí prezidenta.
Hrad v oficiální tiskové zprávě uvedl, že prezident chce, aby bylo zřetelné, jakým konkrétním způsobem Andrej Babiš splní své ústavní a zákonné povinnosti. „V opačném případě by už jmenováním vznikalo podezření, že prezident zakládá neústavní stav,“ píše se v prohlášení.
Petr Pavel podle tiskové zprávy vychází ze závazného nálezu Ústavního soudu z roku 2020. Rozhodnutí totiž výslovně ukládá prezidentovi, aby při zvažování, koho jmenovat předsedou nebo dalším členem vlády, přihlížel k možnému vzniku střetu zájmů a možnostem jeho řešení.
„Ústavní soud zároveň obecně zdůraznil, že všichni členové vlády mají zastávat svou veřejnou funkci tak, že se ani navenek nebudou jevit ve střetu zájmů. Tento požadavek na transparentnost vyplývá z ústavního principu demokratické republiky a umožňuje veřejnosti kriticky hodnotit, zda jsou veřejné funkce skutečně vykonávány ve veřejném zájmu, jak vyžaduje Ústava,“ uvádí Hrad. Nedostatečné vyřešení střetu zájmů by podle zprávy navíc mohlo ohrožovat budoucí čerpání evropských peněz pro celou zemi.
Obavy o veřejnoprávní média
Prezident zároveň podle vyjádření Hradu ocenil prohlášení v oblasti podpory hospodářsky a sociálně slabších regionů, vyzdvihl komplexní a solidně zpracovanou oblast zdravotnictví a podpořil většinu záměrů v oblasti vzdělávání, včetně důrazu na téma duševního zdraví. „Cení si i vytyčeného směru v oblasti hospodářské a energetické politiky s tím, že je však zapotřebí odpovědně řešit financování těchto politik,“ informuje Hrad.
Naopak výhrady má prezident k rozpočtové politice a hospodaření státu, dále k části životního prostředí, k formulaci o postavení a financování neziskových organizací, stejně jako i veřejnoprávních médií.
„Další oblast výhrad se týká úprav důchodového systému, které povedou ke značným deficitům systému daleko za horizontem tohoto volebního období. Rychlost dalších kroků směřujících k ustavení vlády je na Andreji Babišovi. Záleží, kdy zveřejní postup ve věci střetu zájmů a kandidáty na ministry vlády ANO,“ končí Hrad svou zprávu.
