Válková k Bertíkovi: Když skončíte u takové soudkyně, zbydou vám oči pro pláč

Případ malého Bertíka, který se ocitl uprostřed nelítostného boje rodičů a na který upozornily Seznam Zprávy, opět ukázal, že stát neumí řešit vysoce konfliktní rozvody. Proč náš systém stále nedokáže ochránit malé děti?

Hosty Ptám se já byly ministryně spravedlnosti v demisi Eva Decroix (ODS) a exministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO).

Na případ čtyřletého chlapce, který se stal obětí vleklého sporu mámy a táty, upozornila série investigativního podcastu Seznamu Ve stínu. V kauze malého Alberta se už několik let řeší podezření ze sexuálního zneužívání syna ze strany otce. Podle toho je matka manipulátorka, která chtěla po rozchodu rodičů bránit otci ve styku s dítětem, a proto přišla s vymyšleným obviněním.

Ostrý spor o dítě na podzim 2023 vyústil tím, že po několika týdnech, kdy se matka s Bertíkem skrývala na neznámém místě, přistoupil soud a policie k exekuci dítěte. A odebral chlapce od matky k otci.

Do zamotaného případu, který koluje na sociálních sítí už dlouho, se už zapojili také přátelé matky, známé osobnosti, politici i server zabývající se tématem střídavé péče. Jedni si myslí, že malý chlapec je zneužíván a jsme svědky obrovského systémového selhání. Druzí jsou naopak přesvědčeni, že matka si vše vymýšlí.

Kde je pravda? A kde přesně systém selhává? A pomůže v podobných případech chystaná novela, která má od ledna zjednodušit rozvody?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

2:00 Když jste ten případ sledovala, co jste si říkala, paní ministryně? - Decroix: Je velmi důležité, abych jako ministryně respektovala princip, že je to stále běžící případ. Druhá rovina je samozřejmě, že jsem jako rodinná advokátka bohužel takových Bertíků ve své kariéře pár zastupovala. To znamená, že do toho mám určitý vhled. A prosím, tedy mé komentáře, i poté, co jsem naposlouchala celý váš podcast, jako diskuzi a komentáře, které jsou možná nad Bertíkem. Vy to v tom podcastu říkáte: selhal systém? Funguje ten systém? Co nám vlastně ta kauza jako taková ukazuje?

3:00 Decroix: Ten systém, ať už soudní nebo opatrovnický, není schopen rozhodnout za prvé včas, za druhé adekvátním způsobem, která verze pravdy je ta správná. Výsledkem toho je, že to dítě zůstává uprostřed a zůstává neochráněno. Což se nám bohužel stává v těchto vysoce konfliktních rozvodech poměrně často. V okamžiku, kdy přichází rodiče s tím, že se rozvádí a potřebují, aby stát, aby soudy zasáhly, tak mohou nastat dvě varianty. Jedna je ta, kdy vidíme, že rodiče se sice rozvádí, nefunguje manželství, ale jsou schopni fungovat jako rodiče. Na tuto situaci částečně měla reagovat rozvodová novela. Nicméně již v tom prvopočátku jsem přesvědčená, že stát, systém si musí být schopen zhodnotit, jestli jsou rodiče schopni nadále fungovat jako rodiče. Anebo nejsou. A nám často propadává tento první filtr a bývá nahrazován předběžnými opatřeními a velmi vysoce konfliktním sporem.

5:00 Decroix: To je pro mě dneska to, co nám chybí v rámci toho kolečka. My bychom měli být schopni si s těmi rodiči sednout, zjistit, zda jsou schopni se domluvit na základních věcech, jsou schopni fungovat, anebo nejsou. V okamžiku, kdy je tam pochybnost nebo někdy téměř pochybnost hraničící s jistotou, že nejsou, tak bychom okamžitě měli být schopni spustit takový systém, který poskytne podporu a pomoc.

5:30 Decroix: Některé věci se spouští, protože i soudní praxe na to reaguje zespodu. A má do toho vstoupit nějaký tým, ať už za OSPOD (Orgán sociálně-právní ochrany dětí, pozn. red.), musí do toho vstoupit nějaká terapie, musí být začít pracováno s rodinou napříč. To znamená, jak s tím dítětem, tak s těmi rodiči. V okamžiku, kdy s nimi budeme pracovat, tak máme mnohem větší pravděpodobnost, že se celý ten spor nebude eskalovat. Souhlasím s vámi, že tento původní filtr na začátku je nyní velmi slabý a nedostatečný. A toto je jedna z kauz, která to ukazuje.

6:00 Jak vnímáte tu kauzu vy, paní poslankyně? Vy ho sledujete už dlouho. - Válková: Ten systém jako takový, v tom souhlasím, selhává. Předchůdce paní ministryně v demisi, který tady byl více než tři roky, pan ministr Blažek, byl na to opakovaně mnou jako předsedkyní podvýboru pro justici na ústavněprávním výboru upozorňován. A my jsme se snažili v rámci skupiny opatrovnických soudců, kterou jsem vedla, připravit novelu, která by toto měnila. Nestalo se tak v té novele rozvodové, kterou připravila paní ministryně v demisi Decroix. Chybí přechodná ustanovení, hrozí chaos. OSPOD se teď školí a nevědí, co budou od 1. ledna přesně dělat. Opatrovnické soudy jsou rozdělené na dva tábory. Čili v tomto ohledu se nic neposunulo.

7:00 Válková: A teď se vrátím ke konkrétní kauze Bertíka. Matka Bertíka mě navštívila v minulém volebním období několikrát. Otec nikdy, pro úplnost. Matka je v mém volebním obvodu, já bych ani nemohla odmítnout a taky bych nikoho neodmítla i z jiného volebního období. Jsem poslankyně, dostala jsem mandát a je to Středočeský kraj a ona tam má trvalé bydliště. A tím pádem tenhle případ ty zhruba dva roky sleduji taky. Ctím presumpci neviny. I když tam to podezření bylo, tak jsem stále říkala: na to je tady policie. Nicméně samozřejmě jsem se seznámila s těmi informacemi. A jedním jsem si byla naprosto jistá, takže jsem učinila jako předsedkyně podvýboru pro justici konkrétní kroky. Byla jsem si jistá tím, že Bertík tím vleklým sporem - souhlasím, co říká paní ministryně v demisi - je traumatizován, separací od matky je emočně i somaticky ohrožen na zdravém vývoji.

8:00 Válková: A výsledek byl ten konkrétní krok, že jsem zvedla telefon a objednala jsem se, což můžu, protože to není vstupování, ale upozorňování jako poslankyně, u příslušného funkcionáře soudu, v tomto případě předsedy Krajského soudu Středočeského kraje tady v Praze, že je tady kauza, kde se obávám, že trpí dítě.

12:00 Předseda krajského soudu tady byl upozorněný mnou opakovaně, písemně i ústně, že bych doporučovala tomuto případu dát absolutní prioritu a zamezit jakékoliv průtahy. A tu věc vést k určitému konkrétnímu konci. To znamená, aby Bertík měl stabilní rodinné prostředí. Ale já nejsem soudce, to už musí soudy.

15:00 Válková: Je to hezké poslouchat, že bychom měli znát nebo bychom mohli některé nástroje využívat, ale chybí konkretizace. Takže konkrétně: když vám odmítá otec podrobit se znaleckému zkoumání, když tam máte konkrétní indicie, když tam máte výpovědi svědků, které jdou proti sobě, vždy se má nařídit znalecké zkoumání. Nebo alespoň znalecké vyjádření. Sami jsme si tady řekli, že je tady časová prodleva dvou let. Jak je možné, že v rámci těch dvou let k tomu nedošlo?

16:30 A v čem konkrétně byste viděla to selhání? - Válková: Konkrétně bych to selhání viděla jsem v tom, že nadřízený soud, odvolací krajský, který potvrdil ta rozhodnutí, respektive absenci rozhodnutí o tom, aby bylo nařízeno znalecké zkoumání, to neudělal. Takže třeba konkrétně bych rozhodně - a také jsem se o to zasazovala a doufám, že to prosadíme - zpřísnila povinnost soudců, kteří se chtějí zabývat problematikou opatrovnické agendy, aby se školili, aby věděli, že nejsou všeználkové.

20:00 Decroix (k rozvodové novele): My víme, co je potřeba všechno vyřešit a ta diskuze je otevřená. Já o tom hovořím celé volební období s odborníky. Právním zástupcem dítěte může být advokát, ale sám advokát nestačí. Ono totiž nestačí být advokátem. Potom potřebujeme změnit systém OSPOD. Nestačí předpokládat, že jedna paní za OSPOD, která je sociálním pracovníkem, zvládne celou tuto kauzu. My potřebujeme vytvořit multidisciplinární týmy.

20:30 Decroix: Všechny tyto debaty jsou otevřené. Teď je potřeba je jenom v zásadě dotáhnout do konce. A samozřejmě najít na to prostředky. Justice na to už reaguje, justice na to reaguje třeba zavedením, a to podpořilo i Ministerstvo spravedlnosti, soudních sociálních pracovníků. Justice na to reagovala částečně v rozvodové novele těmi prozatímními opatřeními. A justice na to musí reagovat. Ale prosím, nepředstavujme si, že to je všechno v rukou soudců.

29:00 Decroix: Ještě velmi důležitý orgán v rámci celé této diskuze je Justiční akademie. Souhlasím s tím, že jedna věc je, co říká litera zákona, druhá věc je, a je to neuvěřitelně důležité, v rámci celé opatrovnické justice, lidský přístup. Nepřenášet vlastní osobní pohled na věc, být schopen určitého odstupu a když to řeknu lidově, taktéž se z toho nezbláznit. Protože ta opatrovnická agenda je velmi důležitá, Justiční akademie v tom dělá velké kroky.

29:30 Decroix: Opatrovnická agenda byla dlouhodobě v justici vnímána, že nemá úplně vyloženě výsadní postavení. Myslím, že bychom se měli dopracovat - a rozvodová novela k tomu už částečně směřuje a mně by se to moc líbilo - k tomu, co mají v některých jiných zahraničních státech. Mít opravdu rodinného soudce. Mít soudce, který zná celou rodinu a vždy se k němu ty kauzy nakonec vrací.

33:00 Válková: V případě Bertíka bych neodcházela s dobrým svědomím, kdybych tady neřekla svůj názor, i odborný, protože jsem měla možnost se s některými dokumenty seznámit důkladně. Je zřejmé, že by bylo na místě i zvážit, jestli ten soud, který to teď řeší, a nebudu ho radši ani jmenovat, opravdu není podjatý. My jsme si tady řekli, že zatím ctíme presumpci neviny, nevíme, jaký bude výsledek. Ale ten soud jde naprosto ve prospěch otce.

34:00 Válková: Dokonce je tam případ, kdy ta soudkyně, která to rozhoduje, byla na dovolené nebo stáži, měla to jiná soudkyně. Ta řekla velmi správně: znalecky vyšetřit. Zase přišla ta původní, takzvaně rodinná - proto jsem velmi opatrná pro rodinného soudce, protože když potom přistanete u takové rodinné soudkyně, tak to vám zbydou oči pro pláč - a ta řekla: ne, všechno je v pořádku, žádné znalecké vyjádření, žádné znalecké zkoumání.

36:00 Válková: V tomhle konkrétním případě by soud měl konečně nařídit znalecké zkoumání toho chlapce. Měl by určitě zvážit, jestli ten soud je dostatečně nestranný. To bych tedy zvážila v prvé řadě. A do třetice by bylo dobré, kdyby nám soudci vysvětlili - a oni mají povinnost prezentovat svoji práci veřejnosti, aniž by šli přímo do detailu těch živých kauz - proč tedy takto rozhodují. Protože v opačném případě, a tím jsem si jistá, ve veřejnosti dojde ke snížení prestiže justice. A to je to poslední, co bychom určitě chtěli.