Online: Babišův střet zájmů má řešit mimořádná Sněmovna

Předsedou sněmovního evropského výboru se stane Petr Sokol. Po ukončení působení v čele ministerstva spravedlnosti ho má vystřídat Decroix (oba ODS).

V případě, že končící koalice podá návrh na mimořádnou schůzi v úterý, mohla by se konat mezi 25. a 28. listopadem, uvedl předseda Sněmovny Okamura.

Šéf poslanců KDU-ČSL Tom Phillip oznámil, že lidovci chtějí s podporou ODS, STAN a TOP 09 svolat mimořádnou schůzi Sněmovny, která by se měla zabývat střetem zájmů předsedy hnutí ANO Andreje Babiše. Měl by tam objasnit své řešení.Předsedkyně poslanců hnutí STAN Michaela Šebelová dodala, že s nabídkou připojení k podpisům plánují předsedové poslaneckých klubů končící vlády obejít i Piráty. „Je potřeba, aby transparentně, veřejně vysvětlil, jak chce svůj střet zájmů vyřešit,“ řekl k tomu šéf poslanců TOP 09 Jan Jakob.

Vedle Skopečka se o místo místopředsedkyně opět pokoušela šéfka pirátských poslanců Olga Richterová. Ta v minulé volbě získala pouze 21 hlasů, tajným hlasováním nakonec neprošla ani v pátek. Richterová se ucházela o místo, které by mělo připadnout předsedovi hnutí STAN Vítu Rakušanovi, který smí kandidovat až poté, co skončí ve funkci ministra.

Poslanci dnes vedle potvrzování výborů pokračovali i v druhém kole volby místopředsedy. Dvě místa totiž stále zůstávají neobsazená, konkrétně ta, která by měla náležet občanským demokratům a hnutí STAN.

Nominant ODS Jan Skopeček v minulém kolem obdržel jenom 78 hlasů a tím pádem neprošel. V posledním týdnu z klubů budoucí vlády zaznívalo, že jeho zvolení v druhém kole není úplně jisté, především kvůli rétorice vůči hnutí ANO a vznikajícímu kabinetu. Hlavním důvodem Skopečkova prvního nezvolení byl nicméně návrh státního rozpočtu, který vláda v demisi ale poslancům ve středu zaslala.

Největší „problém“ tak odpadl, což poslanci budoucích vládních subjektů potvrdili po ranním setkání poslaneckých klubů. Skopeček tak nakonec prošel a byl zvolen místopředsedou Sněmovny. Získal celkem 121 ze 185 poslaneckých hlasů.

Sněmovní výbory kromě bezpečnostního a evropského už budou řídit noví předsedové. Sněmovna jejich zvolení v dnešních hlasováních jednotlivě po jménech potvrdila, čímž se ujali funkcí.

Plénum potvrdilo volbu předsedů 14 výborů, které jejich členové zvolili v úterý, ve středu a ve čtvrtek. Výbor pro evropské záležitosti naplnila dolní komora členy teprve dnes s ohledem na omyl v jejich původním počtu. Do čela bezpečnostního výboru ve čtvrtek členové překvapivě nezvolili nominanta ODS Pavla Žáčka. Předseda klubu ODS Marek Benda věří v to, že šlo jen o zkrat nebo o nedorozumění a že sněmovní většina svou nabídku dodrží.

Nominanti hnutí ANO vedou v souladu s plány nastupující koalice ANO, SPD a Motoristů pět výborů, hnutí SPD tři a Motoristé dva. Občanští demokraté mají zatím předsedu jednoho výboru místo předpokládaných tří. Nominanti STAN a KDU-ČSL stojí v čele vždy dvou výborů, TOP 09 má jednoho předsedu. Piráti nevedou žádný výbor a nedosáhli v nich ani na místopředsednické pozice.

Piráti dnes zbrzdili projednávání běžného programu sněmovní schůze. Jejich předseda Zdeněk Hřib se v úvodu jednacího dne obšírně zabýval zdravotním pojištěním cizinců v souvislosti s děním na čtvrteční schůzi zdravotnického výboru před volbou jeho předsedy. Hřib neúspěšně navrhoval, aby se poslanci zabývali možnostmi věcné debaty ve výborech. Řečniště obsadil na zhruba 45 minut.

Předseda Pirátů se před volbou Jiřího Maška (ANO) předsedou výboru opakovaně zajímal o odpovědnost za škody údajně způsobené někdejším zavedením monopolu jedné pojišťovny na zdravotní pojištění cizinců, které bylo později zrušeno. Výbor následně rozhodl hlasováním na návrh Borise Šťastného (Motoristé) o ukončení debaty.

„Prostor pro věcnou diskusi by měl být na výborech,“ zdůrazňoval dnes Hřib. Následně obšírně popisoval, jak funguje pojištění cizinců, i okolnosti zavedení monopolu, za nímž stáli poslanci ANO. Hřib pak poukazoval na to, že stát nyní má platit některým pojišťovnám odškodnění.

Následně vystoupil šéf poslanců ODS Marek Benda, který připomněl, že jejich nominant na předsedu bezpečnostního výboru Pavel Žáček neuspěl. „Byli jsme překvapeni, co se stalo včera na bezpečnostním výboru. Nebyli jsme potěšeni. Věřím, že to je nějaký zkrat nebo nedorozumění,“ řekl s tím, že v dalším kole volby očekává Žáčkův úspěch. Následně dodal, že poslanecký klub občanských demokratů se rozhodl vybrané předsedy podpořit.

Poslanci se chystají potvrdit předsedy sněmovních výborů. Lidovec Hayato Okamura například kritizoval, že by měl v čele zahraničního výboru stanout Radek Vondráček (ANO). Ke slovu se pak přihlásila Barbora Urbanová, která zase kritizovala obcházení některých stran. „Nesouhlasíme s tím, že pirátská strana a jejich 18 poslanců, poslankyň, nedostala místa ve vedení výborů,“ řekla.

Nová koalice se domnívá, že se státní rozpočet na příští rok dá schválit tak, aby se Česko vyhnulo rozpočtovému provizoriu. Prostor pro případné změny v návrhu, který do Sněmovny poslala vláda v demisi, je ale malý. Po koaličním jednání to řekli předseda Motoristů Petr Macinka a předseda SPD Tomio Okamura. Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) pak zopakoval, že v návrhu rozpočtu podle něj chybí 85 miliard korun. Návrh počítá se schodkem 286 miliard korun.

„Parametry, které nám připadají šílené, určitě nebudeme chtít zhoršovat. Zároveň si také pořád myslíme, že se ten rozpočet dá schválit tak, abychom nemuseli zažívat nějaké rozpočtové provizorium,“ sdělil Macinka. Ve druhém čtení by podle něj návrh rozpočtu mohl doznat nějakých změn.

Sněmovní výbor pro vědu, vzdělávání, mládež a sport povede nadále pedagog a nový předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel. Stejně jako při sobotním zvolení stranickým šéfem byl i dnes jediným kandidátem. V tajných volbách obdržel 22 z 24 odevzdaných hlasů. Jeho zvolení musí ještě v pátek potvrdit Sněmovna.

Výbor bude mít šest místopředsedů, zatím jich zvolil pouze pět. Jednomyslně byli zvoleni do těchto funkcí Jan Berki (STAN) a Jana Berkovcová (ANO). Bývalý šéf Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) Miroslav Krejčí (za Motoristy) obdržel 22 hlasů, Renata Zajíčková (ODS) dostala 21 hlasů a předsedkyně Trikolory Zuzana Majerová z klubu SPD obdržela 18 hlasů.

Poslední volné místo se pokusila obsadit náměstkyně ostravského primátora pro školství Andrea Hoffmannová (Piráti). Hlasovalo pro ni ale jen šest z 24 členů výboru.

Koalice ANO, SPD a Motoristů sobě se podle šéfa Sněmovny a SPD Tomia Okamury domluví příští týden na harmonogramu zveřejnění jmen kandidátů na ministry s tím, že nejprve bude informován prezident Petr Pavel. Okamura to řekl po jednání koaliční rady. Předseda ANO Andrej Babiš k tomu uvedl, že SPD a Motoristé mají příští týden předložit své nominace a on poté požádá prezidenta o schůzku.

„Naši koaliční partneři nám navrhnou tu nominaci příští týden a potom já požádám pana prezidenta o přijetí, abych mu vlastně osobně představil tu nominaci,“ uvedl šéf ANO a pravděpodobný budoucí premiér.

„Domluvili jsme se na tom, že během příštího týdne se domluvíme na harmonogramu zveřejnění jmen na ministry. Mělo by to být v souladu s tím, aby byl informován také prezident republiky,“ uvedl Okamura. Dodal, že jeho hnutí už má splněno, své expertní kandidáty už navrhlo Babišovi, který s nimi také jednal.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámí, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů, těsně před tím, než ho prezident Petr Pavel jmenuje do premiérské funkce. Pokud si to prezident přeje, sdělí to veřejně. Babiš to řekl po jednání koaliční rady vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů v Průhonicích.

Prezident trvá na tom, že Babiš má ještě před jmenováním předsedou vlády veřejnosti oznámit, jak svůj střet zájmů kvůli vlastnictví holdingu Agrofert vyřeší. Šéf ANO označil za překvapení, že to má sdělit veřejně. Původně si myslel, že prezident je srozuměn s tím, že s řešením Babiš seznámí jen hlavu státu.

„Ale pokud si to prezident přeje, tak to řeknu veřejně… Řešení zveřejním těsně před tím, než mě jmenuje předsedou vlády,“ řekl dnes večer Babiš. Už ráno zopakoval, že Agrofert neprodá a že střet zájmů vyřeší v souladu s českými a evropskými zákony. Ani večer žádné podrobnosti nesdělil a ani neupřesnil, kdy hodlá řešení oznámit veřejnosti.

Šéf bezpečnostního výboru se volil nadvakrát, ale ani v jednom kole nebyl poslanec ODS Pavel Žáček úspěšný. Volba se bude muset opakovat.

Sněmovní výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj povede starosta České Kamenice na Děčínsku Jan Papajanovský (STAN), pravděpodobně dočasně. Do čela výboru ho zvolili členové výboru na první schůzi, protikandidáty neměl. V minulém volebním období vedl správní výbor Ladislav Okleštěk (ANO). V pátek ještě musí Papajanovského zvolení potvrdit sněmovní plénum, stejně jako volbu předsedů dalších výborů.

Vystudovaný právník Papajanovský je také zastupitelem Ústeckého kraje. Českou Kamenici vede od roku 2018. Starostou města se stal ve 23 letech a byl vůbec nejmladším starostou v Česku. V dnešní tajné volbě získal Papajanovský 19 z 20 odevzdaných hlasů.

V čele správního výboru by měl Papajanovského podle plánů STAN v budoucnu nahradit končící ministr průmyslu a obchodu a první místopředseda STAN Lukáš Vlček. Členové vlády nesmějí být podle zákona členy sněmovních výborů.

Pirátští poslanci, kteří míří znovu do opozice, předložili úpravy sněmovního jednacího řádu s cílem omezit obstrukce a zvýšit předvídatelnost postupu poslaneckých jednání. Novela Olgy Richterové, Ivana Bartoše a Kateřiny Stojanové omezuje mimo jiné řečnickou dobu a stanoví přísnější pravidla pro rozhodování pléna o možnosti večerních či nočních jednání. Předlohu nejprve posoudí vláda. Úpravu sněmovních pravidel slibuje také nastupující koalice ANO, SPD a Motoristů.

„V posledních volebních obdobích se opakovaně ukázalo, že některé instituty platného jednacího řádu umožňují jak legitimní, tak i nad míru extenzivní využití obstrukčních nástrojů. To vede k výrazným časovým průtahům, k neefektivnímu využívání jednací doby a snižuje předvídatelnost zákonodárného procesu,“ uvedli pirátští předkladatelé v důvodové zprávě.

Předloha zejména omezuje řečnickou dobu poslanců. Při projednávání návrhů zákonů a dalších dokumentů by mohli vystoupit nejvýše dvakrát. Každé vystoupení by nesmělo překročit 20 minut, v případě řečníků s přednostním právem hodinu. Výjimku by měli prezident republiky a členové vlády. Sněmovna by mohla hlasováním stanovené limity zmírnit. I řečníci s přednostním právem by se podle novely museli ve vystoupeních držet probíraného tématu. Další omezení by platila pro krátké, takzvané faktické poznámky, a pro debaty o úpravách navrhovaného programu schůze a o změnách už schváleného programu v dalších jednacích dnech.

Sněmovní ústavně-právní výbor povede někdejší nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká (za Motoristy). Zvolili ji členové výboru na první schůzi, v tajné volbě neměla protikandidáty. V pátek ještě musí Veseckou potvrdit sněmovní plénum, stejně jako předsedy dalších výborů. Bývalý předseda právního výboru Radek Vondráček (ANO) se stal jedním z šestice místopředsedů.

Vesecká vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. V prokuratuře začala pracovat zhruba v polovině 80. let. Nejvyšší státní zástupkyní byla mezi lety 2005 a 2010, později působila několik měsíců v pozici místopředsedkyně Energetického regulačního úřadu.

Předsednické místo ústavně-právního výboru připadlo v plánech nastupující koalice ANO, SPD a Motoristů sobě Motoristům. Vesecká získala v tajné volbě 14 z 16 odevzdaných hlasů.

Místopředsedy výboru se vedle Radka Vondráčka stali ve veřejné volbě předsedkyně poslanců ANO Taťána Malá, Zuzana Ožanová (ANO), Karel Haas (ODS), někdejší náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák (STAN) a Libor Vondráček (SPD/Svobodní). Ožanová byla místopředsedkyní právního výboru také v uplynulých dvou volebních obdobích, Malá byla v té době jeho řadovou členkou. Haas působil v právním výboru v minulém funkčním období. Dvořák a Libor Vondráček byli stejně jako Vesecká letos v říjnu zvoleni do Sněmovny poprvé.

Sněmovní mediální výbor povede náměstek jihočeského hejtmana a ministra životního prostředí František Talíř (KDU-ČSL). Na základě dohod poslaneckých frakcí neměl protikandidáta. Místo obsadil po novém místopředsedovi Sněmovny Patriku Nacherovi (ANO). Talířovo zvolení musí ještě v pátek potvrdit Sněmovna jako celek.

Poslanci obsadili pouze dvě ze tří pozic místopředsedů výboru. Stali se jimi pouze Ondřej Babka (ANO) a Oto Klempíř (za Motoristy). Třetí kandidát nové koalice ANO, SPD a Motoristů Jaroslav Foldyna (SPD) neuspěl i kvůli tomu, že sám pro sebe nehlasoval, i když k jeho zvolení chyběl právě jediný hlas. O obsazení volného místopředsednického křesla rozhodne výbor až na další schůzi.

Talíř, který je synovcem někdejšího lidoveckého ministra kultury a bývalého poslance Jaromíra Talíře, obdržel v tajných volbách všech 14 odevzdaných hlasů. Babka a Klempíř obdrželi po 13 hlasech, Foldyna dostal sedm hlasů od členů nové koalice, sám se hlasování zdržel.

Předsedou sněmovního zdravotnického výboru se stane Jiří Mašek (ANO), jenž byl v uplynulých osmi letech jeho členem. Rozhodli o tom v tajné volbě členové na první schůzi výboru. V minulém volebním období vedla zdravotnický výbor Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS), která nově zaujme jednu z místopředsednických pozic. V pátek ještě musí Maška potvrdit sněmovní plénum, stejně jako předsedy dalších výborů.

Lékař a bývalý ředitel záchranné služby v Královéhradeckém kraji Mašek je poslancem třetí volební období. V minulém i předminulém volebním období byl mimo jiné místopředsedou bezpečnostního výboru a vedl komisi pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů. Mašek získal v tajné volbě 22 z 24 odevzdaných hlasů.

Sněmovna se shodla na vzniku 14 stálých komisí, z toho devíti kontrolních. Jejich počet a působnost se v porovnání s minulým funkčním obdobím nezměnily. Komise budou po 13 členech, shodli se poslanci. O naplnění komisí mají rozhodnout dnes. Nominace měly poslanecké kluby předložit do středečního poledne.

Dolní parlamentní komora tak bude mít nejen volební komisi, kterou poslanci ustavili už minulý týden kvůli vybírání funkcionářů Sněmovny, ale bude mít také komise pro práci sněmovní kanceláře, pro rodinu a rovné příležitosti, pro ústavu a parlamentní procedury a pro hybridní hrozby.