Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
Zájem o úvěry trhá rekordy. „Když se podíváme na částku poskytnutých úvěrů, kde jsou jak nové úvěry, tak konsolidace a všechny tyto operace, dostáváme se u nás přes 25 miliard korun. To je pro nás z hlediska objemu rekordní rok, jaký jsme neměli od roku 2019,“ říká v rozhovoru pro Inside Talks šéf Monety Tomáš Spurný. Stejná situace je podle něj na celém trhu a nejvíce z toho těží banky s mladšími klienty ve věku 30–40 let.
Nejenže mají aktuálně banky více žádostí o úvěry, vyšší jsou i požadované částky.
Zatímco úvěrová aktivita se zvýšila o 30 procent, v bilančních sumách je nárůst celkem 3,5 procenta. Lidé se totiž zároveň také snaží zbavit dluhů a splácejí rychleji, než tomu bylo v covidových letech. Situace podle Spurného není alarmující či nečekaná, ale kopíruje růst HDP.
Právě úvěrování ale už od příštího roku dostane nová pravidla, která celý trh výrazně změní. Může za to nová evropská legislativa, která vstoupí v platnost už za rok. Podle odhadů Tomáše Spurného se tím výrazně zvýší počet lidí, kteří na úvěr u regulované finanční instituce nedosáhnou.
Poradci a poplatky. Kdo nakonec vydělává?
Zveme na natáčení podcastu Ve vatě: Komu věřit s penězi
Lesk a bída finančního poradenství. Jsou provizní poradci ve střetu zájmů? A jak je to s poplatky, na kolik vás takový poradce vlastně vyjde a vyplatí se nakonec?
Obsazení slibuje třaskavou debatu. Hosty speciálu tentokrát budou Petr Borkovec (Partners), investiční blogger a nový expert podcastu Ve vatě Lukáš Nádvorník a nezávislá finanční poradkyně Michala Janatová.
Těšíme se na vás, vaše dotazy o setkání po natáčení! Vstupenky jsou ke koupi zde.
Banky budou totiž muset pečlivě a několika cestami prověřovat schopnost klientů splácet, klienti budou mít právo zažádat si o odklad splátek a na výši úvěrů bude stanoven strop.
„Zcela určitě to bude mít nějaké negativní efekty na dostupnost úvěrů na jedné straně a na druhé straně na administrativní náklady s tím spojené. Někdo to musí zaplatit,“ říká Spurný.
Padesát procent žádostí neprojde
Zatímco dnes se například v Monetě úroveň úspěšnosti při schválení úvěrů pohybuje mezi 60 a 70 procenty, nově by toto číslo mělo klesnout minimálně o deset procent. Banky totiž budou muset být přísnější než dosud. Nově by tak až polovina žadatelů mohla být v klasických bankách odmítnuta a skončit u lichvářů a mimo regulovaný trh. „Těžko říct, zda to tak bude, ale je to logická úvaha,“ přiznává Spurný.
Zastropování úvěrových sazeb se navíc dotkne i některých produktů, které finanční instituce dnes standardně nabízejí. „Brusel říká, že finanční poskytovatel musí dbát mravnosti. Když to zjednoduším, je to zhruba trojnásobek dvoutýdenní sazby České národní banky, což by v současné situaci vytvořilo úrokovou míru nad 30 procent ročně. Pokud by to bylo takto zjednodušeno, je zde minimálně nějaká množina finančních produktů, které banky prodávají a které mají úrokovou sazbu vyšší, což by znamenalo jakési diktované snížení ceny,“ říká Tomáš Spurný.
Mezi takové produkty patří například kreditní karty nebo kontokorenty – tedy produkty, které mají relativně vysokou úrokovou míru.
Odklad splátek pro každého
Z pohledu klienta příznivá, ale už nikoli z pohledu banky pak bude nová povinnost finanční instituce poskytnout klientovi odklad splátek, pokud o něj požádá. „Doteď to uzákoněno nebylo, což vytváří určitou asymetrii mezi věřitelem a spotřebitelem. Dnes máme jako finanční instituce právo to zvážit a rozhodnout. V kontextu nového zákona na to bude mít klient právo,“ říká Spurný s tím, že takové rozhodnutí bude mít i účetní dopady.
Odklad má být umožněn na tři měsíce, a banky se tak mohou ocitnout v situaci, kdy budou muset tvořit opravné položky, a tedy snižovat hodnotu v knihách v dané transakci. „To znamená, že pro nás to určitě pozitivní není,“ dodává Spurný.
Finanční instituce budou kvůli úpravě také potřebovat více lidí. „Když se podívám na Monetu, tak máme 150 tisíc úvěrových transakcí na spotřebních úvěrech, k tomu 70 tisíc hypoték. Měsíčně dostáváme kolem 600–700 žádostí o jakési rozložení platebního režimu. V průměru jich poskytneme 40 procent, takže to se více než zdvojnásobí. Má to ještě jednu rovinu – podle mého tito klienti nebudou reportování do úvěrového registru,“ říká Spurný.
Splatil jsem, tak jsem toho byl schopen
Jak ale Spurný říká, návrh má pro banky i několik pozitiv. Mezi ta řadí například to, že proti dnešnímu stavu už nebude malá chyba finanční instituce při posuzování schopnosti klienta splácet okamžitě znamenat zneplatnění smlouvy. „To je pozitivní oproti stávajícímu zákonu, který byl velmi formalistický, ve smyslu chyba je chyba, a tím pádem smlouva neplatí,“ říká Spurný
Inside Talks
Pořad, ve kterém Zuzana Hodková se stálým týmem expertů rozebírá zákulisí byznysu. Tito insideři popisují, jakými tématy žijí průmysl, potravinářství, reality, startupy, finance, energetika nebo automobilový průmysl, a vysvětlují klíčové momenty a souvislosti.
Insidery je tato skupina šéfů:
- Tomáš Kolář z Linetu
- Petr Palička z realitní divize EP Real Estate
- Petr Novák z divize automotive společnosti JTEKT
- Tomáš Spurný z Moneta Money Bank
- Martin Durčák z ČEPS
- Karel Pilčík z MP Krásno
- Jan Romportl z Elin.ai
- Michal Nýdrle ze společnosti Next Wealth
Nově už také nemůže klient, který úvěr splatil, požadovat slevu s argumentem, že úvěr nebyl správně posouzen. „Pokud mám splaceno, tak jsem byl schopen splácet,“ dodává Spurný.
Česko se zpožděním
Změny měly jednotlivé státy implementovat do své legislativy do 20. listopadu 2025, což Česko nestihne. „Česká republika nesplnila ten termín. Nyní jsme v situaci, kdy probíhá připomínkové řízení. Podle toho, co vím, se to celé vrátí zpátky, protože máme měnící se vládu,“ říká Spurný, podle kterého je nutné transpozice legislativy začít od začátku a finanční instituce tak budou pod velkým tlakem, aby vše zavedly včas. Už příští rok totiž musí nová legislativa platit.
