Hlavní obsah

Ocenění L'Oréal získaly vědkyně zkoumající neuropatii i změny v kostní dřeni

Foto: pixabay

Ilustrační foto.

Reklama

Vědkyně zabývající se dědičnou neuropatiií či výzkumem metabolických změn v kostní dřeni letos uspěly v české verzi soutěže L'Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě.

Článek

„Projekt podporuje talentované výzkumnice. Každá z trojice laureátek získá 200.000 korun, které může využít dle vlastních potřeb a uvážení,“ informovala za společnost L'Oréal Pavla Šeborová.

Do tuzemské verze mezinárodního programu se letos přihlásilo 66 vědkyň, loni jich bylo 50. Porota složená ze zástupců Akademie věd ČR, UNESCO a L'Oréal vybrala 13 semifinalistek. Laureátkami se nakonec staly neuroložka Petra Laššuthová, cytogenetička Terezie Mandáková a fyzioložka Michaela Tencerová.

Laššuthová se zabývá dědičnou periferní neuropatií - degenerativní chorobou, která postihuje periferní nervy. Příznaky nemoci jsou postupující svalová slabost a atrofie svalstva na nohách a později i rukách a porucha citlivosti. Jde o jedno z nejčastějších dědičných nervosvalových onemocnění - v Česku jsou zhruba 4000 pacientů. „Součástí mé práce je objasňování vzácných a hledání nových příčin tohoto onemocnění. V současnosti je popsáno, že patogenní varianty ve více než stovce genů mohou způsobovat dědičnou neuropatii. I po vyšetření těchto známých příčin zůstává původ nemoci neobjasněn u velké části pacientů,“ vysvětlila Laššuthová. Podle vědkyně může jít například o varianty, které běžné metody nezachytí. „Pro tyto pacienty se snažíme využít nejnovější nástroje genomiky tak, abychom zjistili, co jejich nemoc způsobuje,“ dodala neuroložka. Zdůraznila, že určení příčiny je velmi důležité pro pacienta i jeho blízké, lékaři díky tomu pak mohou nabídnout správné genetické poradenství, lépe určit prognózu a někdy či zlepšit směrování léčby.

Další laureátka Terezie Mandáková zkoumá cytogenetiku rostlin. „Apomixie je nepohlavní způsob rozmnožování semeny, při kterém nový jedinec vzniká bez splynutí samčích a samičích pohlavních buněk. Ideálním modelovým systémem pro studium apomixie je rostlinný rod Boechera, který zahrnuje sexuálně se rozmnožující druhy, ale i druhy rozmnožující se nepohlavním způsobem,“ popsala Mandáková. Její projekt představuje cestu k odhalení podstaty nepohlavního rozmnožování rostlin.

Třetí oceněná Michaela Tencerová zkoumá metabolické změny v kostní dřeni, což by mohlo pomoci ke zlepšení léčby osteoporózy neboli řídnutí kostí. Tato nemoc podle Tencerové nejvíce ohrožuje pacienty trpící metabolickým onemocněním - například cukrovkou či obezitou, a především ženy. „Naše nedávná zjištění ukázala, že lámavost kostí v obezitě způsobuje akumulace tukové tkáně v kostní dřeni, která vede k urychlenému stárnutí a vyčerpání jejích kmenových buněk, což zhoršuje vytváření zdravé kostní hmoty,“ uvedla vědkyně. „Hlavním cílem naší studie je proto zkoumat funkční význam metabolických změn v kostní dřeni a zjistit, zda jim lze zabránit pomocí dietních opatření nebo farmakologicky, tedy použitím léků pro léčbu metabolických onemocnění,“ uzavřela. Poznatky by podle ní mohly pomoci nejen k cílenější léčbě, ale třeba i zamezit propuknutí nemoci.

Projekt L'Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě byl založen v Paříži v roce 1998. Cílí na vědkyně do 40 let. V Česku projekt začal v roce 2006. Dosud bylo podle pořadatelů v tuzemské verzi oceněno 41 talentovaných vědkyň, které si mezi sebou rozdělily necelých devět milionů korun.

Oprava: ČTK opravila nepřesnost v původní zprávě.

Reklama

Související témata:

Doporučované