Článek
Deník Ukrajinská pravda článek zveřejnil ve své evropské příloze a mimo jiné se odvolává na slova českého premiéra Andreje Babiše.
Teze o „skutečných uprchlících“ – Ukrajincích prchajících do Polska po ruské anexi Krymu a vypuknutí války v Donbasu na východě Ukrajiny na jaře 2014 – vznikla podle autorky článku před parlamentními volbami v roce 2015.
Počet migrantů přicházejících z Ukrajiny do EU tehdy skutečně vzrostl. Podle odhadu ukrajinských úřadů v letech 2015 až 2017 za prací do ciziny vycestovalo alespoň jednou 1,3 milionu Ukrajinců, a to hlavně do Polska. V roce 2013 tam povolení k pobytu mělo necelých 20 000 Ukrajinců, v roce 2015 už 50 000 – a pak podle deníku začalo „přihazování“: Před říjnovými volbami se hovořilo o 100 000 uprchlíků z Ukrajiny, po volbách už o půl milionu. V lednu 2016 tehdejší polská premiérka Beata Szydlová v Evropském parlamentu prohlásila, že její země není s to přijmout Syřany, protože už přijala milion Ukrajinců.
Ukrajinský velvyslanec se sice ozval, že Ukrajinci v Polsku jsou pracovní migranti a studenti, ale přesto tezi o milionu ukrajinských běženců dál hlásal tehdejší polský ministr zahraničí. I nový premiér Mateusz Morawiecki tvrdí, že Polsko přijímáním ukrajinských uprchlíků pomáhá zmírnit napětí na východním křídle EU.
Polské úřady rády zdůrazňují, že počet Ukrajinců v zemi roste: K začátku září platná povolení k pobytu mělo 170 000 Ukrajinců a více než půl milionu jich platilo sociální odvody.
Podobně to vypadá podle listu v Česku, kde Ukrajinci tvoří skoro čtvrtinu z cizinců s povolením k pobytu (asi 122 000 z 543 000). Dalších 70 000 je v zemi na pracovní víza. „Přestože vztahy Prahy s Bruselem nevypadají tak dramaticky jako v případu Varšavy a Budapešti, Andrej Babiš neopominul využít ukrajinské migranty k posílení svých pozic před jednáním s vůdci Itálie a Malty, které trpí migrační krizí a dožadují se pomoci od všech zemí EU,“ napsal deník.
Podotkl, že počet ukrajinských žadatelů o azyl v roce 2014 oproti předchozím letům prudce vzrostl, ale od roku 2015 klesá: V roce 2013 v Polsku o azyl požádalo 46 Ukrajinců, v roce 2014 již 2 253, ale letos do konce srpna jich bylo 256. Mnohem méně jich azyl dostalo. „V době, kdy polská premiérka hovořila o milionu ukrajinských uprchlíků, se postavení uprchlíka těšili jen dva lidé,“ dodal list.
I v Česku úřady podle deníku odmítají většinu žádostí: Loni o azyl žádalo 435 Ukrajinců, postavení běžence dostalo jen osm, dalších 25 Ukrajinců dostalo dodatečnou ochranu. Česko v letech 2007 až 2017 přiznalo postavení uprchlíka 127 Ukrajincům, dodatečnou ochranu dalším 380.
Ale Itálie loni dostala více než 130 000 žádostí o azyl a různé formy ochrany přiznala 34 000 žadatelům. Řecko dostalo 58 000 žádostí a příslušné dokumenty vydalo 10 000 lidem.
Závěrem deník odhadl, že Česko a Polsko budou v budoucnu potřebovat ještě více Ukrajinců, a to ekonomických migrantů – kvůli nedostatku pracovních sil pro rostoucí ekonomiky obou zemí.
Ani v Bruselu neberou vážně pokusy Prahy a Varšavy vydávat pracovní povolení pro Ukrajince za příspěvek k řešení migrační krize. „Ale pohádky o ‚ukrajinských uprchlících‘ pomáhají v Polsku a Česku ohřívat protipřistěhovalecké nálady,“ poznamenala Ukrajinská pravda a dodala, že voliči pravicových a populistických stran těžko chápou nutnost zvát do země migranty kvůli rozvoji ekonomiky, cítí se podvedeni a přiklánějí se k ultrapravicovým stranám.
