Článek
Americký prezident Donald Trump v pondělí uvedl do funkce ředitelky Ústřední zpravodajské služby (CIA) Ginu Haspelovou, jejíž nominace vyvolala značné kontroverze kvůli pochybám kolem její role v programu drsných výslechových metod považovaných za mučení. Minulý týden nicméně Haspelová získala potřebnou podporu v Senátu, když se pro ni nakonec vyslovilo i šest opozičních demokratů.
Trump předtím, než Haspelová složila přísahu, řekl, že není nikdo kvalifikovanější k tomu, aby tento úřad vedl. Zároveň vyzdvihl, že půjde o první ženu v čele CIA.
Trump do funkce Haspelovou sám navrhl a zpočátku čelil poměrně silnému odporu nejen v demokratickém, ale částečně i v republikánském táboře. Hlavně republikánský senátor John McCain zrazoval svoje kolegy od toho, aby nástup Haspelové do čela rozvědky dovolili.
Nakonec ale horní komora Kongresu těsně ovládaná republikány nominaci ve čtvrtek schválila. Podpořilo ji 54 senátorů, proti jich bylo 45. Pro Haspelovou hlasovalo i šest demokratů, zatímco dva republikáni se vyslovili proti. McCain, který bojuje s rakovinou mozku, se hlasování nezúčastnil.
Haspelová, jež v CIA působí 33 let, řídila v roce 2002 tajnou věznici v Thajsku, kde agenti vyslýchali osoby podezírané z terorismu metodami označovanými za mučení. Haspelová v dopisu americkým senátorům před hlasováním kritizovala kruté praktiky, které v minulosti agentura využívala při výsleších osob podezřelých z terorismu. Napsala ale také, že tyto výslechové metody přinesly „cenné informace“.
Ve vedení CIA Haspelová nahradila Mikea Pompea, který se stal ministrem zahraničí.
