Článek
Ve středu se na obloze u Litomyšle objevil v Čechách vzácný úkaz. Postupně rostoucí vír vypadal jako tornádo, které se nestačilo spojit se zemí.
Úkaz na videu je tornádu velmi podobný, označit ho tak by ale nebylo přesné. Za tornádo se totiž považuje vír, který se dotýká zemského povrchu. Pokud se s povrchem ale nespojí, nazývá se trombou.
Videoblog meteorologa Petra Dvořáka o trombě.Video: Petr Dvořák, Seznam Zprávy
Tromba je jakýkoliv atmosférický vítr s nehorizontální osou rotace, například nálevkovitý útvar připomínající chobot, který trčí zpod bouřkového mraku. Průměr tromb se pohybuje v rozmezí decimetrů po stovky metrů a dělí se na malé a velké.
Malé tromby dosahují velikosti maximálně v jednotkách metrů. Vznikají při přehřátí zemského povrchu, například na letištních plochách nebo v pouštích a jsou často doprovázeny vířením prachu, písku, listí a podobně. Ty velké pak většinou přichází s výskytem bouřkových oblaků cumulonimbus.
Pro meteorology je sledování tromb obecně velmi obtížné. Zatímco tornáda lze na radarových snímcích rozpoznat, tromby se skryjí za prostou oblačností, jelikož se tvoří právě z nich. Většinou tak jako důkaz výskytu slouží pouze fotografie a videa. Přesto se Český hydrometeorologický ústav snaží všechna tornáda a tromby na našem území evidovat. V Česku je ročně pozorováno v průměru kolem 14 tromb.
