Hlavní obsah

130 kilo zlata, průměr půl metru. Jak se vyráběla obří mince za 100 milionů korun

Podívejte se ve videu, jak se vyráběla mince ze 130 kilogramů zlata.Video: Václav Dolejší

 

Reklama

Obří zlatá mince v hodnotě sto milionů korun bude od února vystavena na Pražském hradě.

Článek

Vyrobit „zlaťák“ v nominální hodnotě sto milionů korun znamenalo pro Českou národní banku docela složitou operaci. Na slavnostní minci ze zlata vážící 130 kilogramů a o průměru 53 centimetrů se podílely tři mincovny ve třech zemích.

„Sto let není zas tak běžná záležitost. Když se člověk nebo instituce dožije takového věku jako naše měna, je to vždy důvod k výjimečné oslavě. Lidem se stavějí sochy, tak my jsme se rozhodli udělat takovou sochu naší koruně – a tou sochou je tahle mince,“ říká guvernér centrální banky Jiří Rusnok. „Je to umělecké dílo, druhá největší mince na světě.“

Nejprve slévárna firmy Metalor Technologies ve Švýcarsku loni v říjnu vyrobila odlitky z ryzího zlata o hmotnosti 270 kilogramů. Zlatý polotovar pak putoval do vídeňské mincovny, kde v listopadu více než polovinu hmotnosti odlitku ubraly frézy, když vytvořily reliéf přesně podle návrhu akademického sochaře Vladimíra Opla.

A definitivně obří minci dokončili v České mincovně v Jablonci, kde ji v prosinci povrchově upravovali. Při cizelérských a ryteckých úpravách se na minci vystřídala více než desítka nejzkušenějších lidí. K tomu, aby těžký kus zlata vůbec obrátili, potřebovali malý jeřáb.

„V každém případě je to úžasná práce. Unikátní je to v tom, že tyhle technologie a pracovní postupy vlastně nikdy nikdo v Evropě zatím nezkoušel, my to musíme vyvíjet od nuly,“ řekl výrobní ředitel mincovny Stanislav Bachtík. „Máme jeden jediný kus, nic se nedá vrátit ani opakovat. Máme tady sice jeden měděný prototyp, na kterém si rytci mohou některé operace zkoušet nanečisto, ale stejně v originále ve zlatě máme jen ten jeden pokus.“

Veřejnost bude moci slavnostní minci obdivovat od 1. února do 28. dubna na výstavě 100 let česko-slovenské koruny v prostorách Císařské konírny Pražského hradu.

„Na lícní straně je kromě názvu státu a nominální hodnoty 100 milionů Kč logo České národní banky a motivy našich mincí. Na rubové je pak český lev se slovenským štítem a opis, který se vztahuje k výročí československé koruny,“ popsal stomilionovou minci Jaroslav Moravec z ČNB, který na dokončování mince dohlížel.

Jde o jediný kus – zvláštní pamětní výrobek určený k blížícím se oslavám sto let koruny.

Nově vzniklé Československo bylo jediným z nástupnických států Rakousko-Uherska, který si ponechal název měny po „nenáviděné” monarchii.

„Je to paradoxní, když se nad tím zamyslíte, že jsme si nechali korunu a jenom jsme ji přejmenovali z rakouské na československou. Jsme republika, a přesto máme měnu, která má v názvu slovo koruna jako symbol monarchie. Symbol království či císařství,“ usmívá se guvernér ČNB Rusnok s tím, že to občas v žertu také připomíná svému rakouskému kolegovi. „A on to bere jako dobrý žert. Jsme skutečně jedinou nástupnickou zemí po Rakousku-Uhersku, která má dodnes název původní měny.“

Rusnok dodává, že koruna se dožila sta let v dobré kondici a nemusíme se za její historii stydět – kromě černého roku 1953, kdy komunisté spustili utajovanou měnovou reformu a obyvatelé Československa přišli během jediného dne o své celoživotní úspory.

„Jinak ale v oblasti měny u nás setrvává hodně silná důvěra ve vlastní měnu, asi založená už někde při vzniku republiky rašínovskou tradicí. Myslím, že i tohle dnes zasahuje do debaty, jestli se rychleji či později ztotožníme se společnou evropskou měnou, s eurem,“ míní Jiří Rusnok.

Jak vypadaly první československé mince a bankovky? A proč se málem nová měna jmenovala frank, sokol nebo řepa? Podívejte se ve videu níže.

Jak vznikla česká měna? Podívejte se ve videu. Video: Dolejší, Seznam Zprávy

Reklama

Doporučované