Článek
Jan Hus byl katolický kněz. Kritizoval však svou církev za odvrácení od jejích prvotních ideálů, odmítal její institucionalizaci, kritizoval kněží žijící v hříchu či kupčení s odpustky. Církví byl označen za kacíře a na kostnickém koncilu 6. července roku 1415 upálen. Jeho smrt vedla posléze v českých zemích k zásadní husitské revoluci. Kromě snah o reformu církve i společnosti je Husovi připisováno autorství traktátu O českém pravopise, zavádějícího diakritická znaménka.
Hus je podle dnešních historiků příkladem zásadovosti, statečnosti, svobody svědomí a ochoty držet se pravdy. Předběhl v mnoha směrech zásady budoucích protestantských reformací. Výročí jeho smrti je v Česku státním svátkem.
Navazující fotogalerie je výsečí ukazující, jak se postava Mistra Jana zrcadlila v dílech umělců.
Kresba „Upálení Mistra Jana z Husi“ pochází z Litoměřického kancionálu ze 16. století. Iluminovaný soubor náboženských kostelních písní zahrnuje i zbožné písně k poctě Mistra Jana. Na tomto obraze dostává Hus na hranici mučednickou korunu.
Mistr Jan Hus a jeho chráněnec a přítel Jeroným Pražský na vyobrazení v kronice z roku 1539, pod níž je podepsán Martin Kuthen ze Šprinsberku. Šlo o první kroniku určenou pro tisk a Kuthen dějiny vykládal z pozice kališnické - Jan Hus je tedy upálen nespravedlivě. Jeronýma Pražské stihl stejný osud, jako jeho přítele. Kostnický koncil jej odsoudil za kacířství, upálen byl 30. května 1416 na stejném místě jako Jan Hus.
Mistr Jan Hus na hranici. Slavná kresba z Jenského kodexu z přelomu 15. a 16 století. Na dalších stránkách je Hus na kazatelně, nebo obrázek kalichu vedle hesla „Veritas vincit“ (Pravda vítězí). Rukopis je bohatě iluminovaný, v některých částech je obrázků více než textu.
Mistr Jan Hus na hranici, autor kancionálu neznámý.
Mistr Jan Hus na koncilu kostnickém. Malíř Václav Brožík si pro svůj obraz vybral moment, kdy se Mistr Jan dozvídá rozsudek. Obraz o rozměrech 500 krát 730 centimetrů Brožík dokončil roku 1883.
Takhle si smrt Jana Husa představoval klasik českého umění 19. století Mikoláš Aleš.
Mistr Jan Hus (Pálkova litografie).
Jan Hus v žaláři podle oblíbeného malíře náboženských a historických obrazů z konce 19. století Josefa Mathausera.
Jan Hus na mědirytině podle podobizny Hanse Holbeina mladšího. Holbein platí za jednoho z nejlepších portrétistů raného novověku, anglický král Jindřich VIII. si z něj udělal svého dvorního malíře.
Mistr Jan v podání sochaře, řezbáře a profesora AVU Otakara Španiela. Podle této tváře vytvořil v roce 1919 pro spolek Mánes plaketu s profilem slavného reformátora, z druhé strany byly dvě klečící postavy před hořícím kalichem.
Další podobiznu najdete na plaketě z roku 1878 označující Husův památník (Hussengedächtnisstelle) v domě v Hussenstrasse v č. 64 v Kostnici. Právě tady se Hus po svém příchodu do Kostnice ubytoval a do svého zatčení bydlel.
Jan Hus v díle zakladatele moderního českého sochařství Ladislava Šalouna. Pomník, který stojí na Staroměstském náměstí v Praze od roku 1915, je sestavený z bronzových plátů a uvnitř dutý. Znázorňuje Mistra, jak stojí uprostřed svých následovníků. Blíže k Týnskému chrámu stojí husité, z druhé strany (blíž k popravišti) pobělohorští emigranti. Hus se dívá k Týnu - chrám byl v 15. století centrem kališníků.
Nejen kresby, sochy a plakety. Jan Hus má svou podobu i v divadelním a filmovém umění. Takto jej ztvárnil v roce 1938 Otomar Korbelář.
Jedna z nejnovějších podob Mistra Jana. Pomník v Novém Městě na Moravě z roku 2015 je podle modelu tamního rodáka Jana Štursy.
A nakonec Jan Hus ve videomappingu, promítal se před pěti roky na fasádu Betlémské kaple v Praze.
