Hlavní obsah

17. listopad byl Dnem boje za svobodu a demokracii. Co se stalo v roce 1939 a 1989?

Foto: Profimedia.cz

17. listopad 1989 – pamětní deska na Národní třídě v Praze.

Reklama

Letos si připomínáme už 34. výročí sametové revoluce. Tehdejší Československo se v listopadu roku 1989 vymanilo ze spárů totalitního režimu a slavilo návrat k demokracii. Co se stalo roku 1939 a 1989?

Článek

Den za svobodu a demokracii, to je 17. listopad. K tomuto datu se vážou hned dvě události, které od sebe dělí 50 let. První je z roku 1939, kdy byly nacisty uzavřeny vysoké školy. O 50 let později – tedy v roce 1989 – zase proběhly studentské protesty na Národní třídě, které vedly k pádu komunistického režimu.

Státním svátkem se 17. listopad stal až v roce 2000, kdy občané České republiky poprvé oslavili nový státní svátek Den boje za svobodu a demokracii. Do roku 2000 měl 17. listopad pouze status významného dne. Tento den si připomínají také na Slovensku.

Jak probíhal 17. listopad 1989 minutu po minutě:

Rok 1939

17. listopad 1939 je také známý jako Mezinárodní den studentstva. Den, který odkazuje na události v tehdejším protektorátu Čechy a Morava.

Protiokupační nálada ve společnosti vyvrcholila po pohřbu studenta lékařské fakulty UK Jana Opletala, který se konal 15. listopadu. Jan Opletal byl postřelen nacisty při demonstraci k 21. výročí vzniku Československa a na následky střelného zranění 11. listopadu zemřel.

Tyto události vedly k protiokupačním prostestům, na které reagoval Adolf Hitler 17. listopadu uzavřením všech českých vysokých škol. Následovalo zatýkání mezi studenty, 9 studentů, kteří podle Němců stáli v čele studentských organizací, bylo popraveno. Přes tisíc studentů bylo odvezeno do koncentračního tábora Sachsenhausen, poblíž města Oranienburg, 25 kilometrů od centra Berlína.

Co předcházelo 17. listopadu 1939:

Rok 1989

17. listopad 1989, den, kdy v Praze začala sametová revoluce. Jedná se o jeden z nejvýznamnějších dnů v naší historii a každoročně si ho připomínají jak občané České, tak i Slovenské republiky.

Na Albertově se 17. listopadu u sídla lékařské fakulty UK sešlo několik tisíc studentů, aby si připomněli události, které se staly v roce 1939. Na začátku klidná připomínka půlstoletí starých událostí se změnila v demonstraci proti tehdejšímu režimu. K večeru na Vyšehradě demonstrace oficiálně skončila, většina však chtěla v protestech pokračovat cestou do centra na Václavské náměstí.

Dav protestujících byl odkloněn policií a vydal se k Národnímu divadlu a pokračoval na Národní třídu. Policejní kordon zastavil demonstranty u obchodního domu Máj v ulici Na Perštýně, obklíčil je a uzavřel postranní ulice. Demonstranti byli vyzváni k opuštění prostoru, ale přes policejní kordon nebylo kudy, a tak začaly bezpečnostní složky studenty surově bít.

Takto tvrdý zásah zarezonoval v celé společnosti, která se rozhodla vzepřít dosavadnímu totalitnímu režimu a tak začala sametová revoluce, která vedla k rozsáhlým změnám ve společnosti. Nakonec 24. listopadu odstoupilo vedení komunistické strany a 29. listopadu se stal prezidentem ČSSR Václav Havel.

Václav Havel

Jednou z nejvýraznějších osobností sametové revoluce byl Václav Havel. Dramatik a politik, který se stal prvním nekomunistickým prezidentem Československa a v roce 1993 se stal i prvním prezidentem České republiky.

V roce 1989 v době listopadových událostí byl hlavní osobností opozice a také spoluzakladatelem Občanského fóra. Na návrh Občanského fóra byl Havel zvolen 29. prosince 1989 Federálním shromážděním prezidentem ČSSR. 26. ledna 1993 se stal i hlavou samostatné České republiky. V roce 1998 byl zvolen znovu a v úřadu vydržel do roku 2003, kdy ho po dvou volebních obdobích, do kterých může být prezident ČR zvolen, vystřídal Václav Klaus.

Po ukončení politické kariéry se Václav Havel věnoval především psaní divadelních her a lidským právům. Zemřel 18. prosince 2011, bylo mu 75 let.

O živote Václava Havla si můžete přečíst zde:

Reklama

Doporučované