Štětín: Ikonická filharmonie, mořské centrum a vyhlídka z kostelní věže

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Štětín neboli Szczecin. Téměř čtyřsettisícové město a přístav na řece Odře leží šedesát kilometrů od moře a jeho historie odráží složitost dějin této části Evropy. Kdysi dávno tady Slované založili rybářskou osadu, později území patřívalo Dánům, pomořanským knížatům i Švédům. Celá staletí se tady mluvilo německy, protože město se na dlouhý čas stalo součástí Pruska. Teprve po posunu hranic po roce 1945 připadlo Polsku, stejně jako třeba Gdaňsk a Vratislav.

Tehdy do Štětína přišli obyvatelé z oblastí zabraných na východě Sovětským svazem, kteří původně k místu neměli žádný vztah. To se na moderní historii průmyslového a přístavního města na dlouho podepsalo, stejně jako fakt, že za války bylo poničeno bombardováním a mnoho budov bylo strženo. V posledních desetiletích nicméně zažívá velký rozvoj. Hodně se tu staví – byty včetně velkých obytných komplexů blízko centra i veřejné budovy včetně muzeí a koncertních sálů.

Mimochodem, až do roku 1956 zde část přístavu patřila Česku, získalo ji coby součást repatriací po první světové válce od Německa. V padesátých letech ji vyměnilo s Polskem za malé příhraniční území v Krkonoších a u Karviné.

Jednou ze staveb, které se ve Štětíně dočkaly opravy, byť až dlouho po válce, je katedrála svatého Jakuba (Bazylika archikatedralna św. Jakuba). Majestátní chrám z červených cihel, z jehož obnovené věže je skvělý výhled na celý Štětín, vzdálený přístav i jezera za městem.

Nedaleké historické centrum je maličké, skutečně starých domů je jen pár, stejně jako se až na malý úsek nedochovalo historické opevnění. Výjimkou je Věž sedmi plášťů a Přístavní a Královská brána (Baszta Siedmiu Płaszczy, Brama Portowa i Brama Królewska).

V centru stojí ještě běloskvoucí barokní Zámek pomořanských knížat (Zamek Książąt Pomorskich) nabízející různé výstavy. Jeho barva kontrastuje s červenými zdmi soudů, radnice či mohutných starých pošt a dalších úřadů čekajících na nové využití.

Monumentální je nedaleká půlkilometrová vyhlídková promenáda na břehu Odry známá jako Wały Chrobrego z let 1902 až 1913. Tehdy se ovšem jmenovala Hakenterrasse na počest někdejšího starosty Štětína Hermanna Hakena, po druhé světové válce byla přejmenována a připomíná polského vévodu

a krále Boleslava I. Chrabrého. V této části města sídlí také slavná námořní akademie neboli Politechnika Morska.

Po promenádě se dostanete na náměstí Obránců Westerplatte se schodištěm a vyhlídkou na přístav a k hlavní budově Národního muzea s rozsáhlými sbírkami, které jsou k vidění v celkem šesti budovách.

Za moderní protiváhou tradičního muzea budete muset přes vodu, kde na druhém břehu Odry ve čtvrti Łasztownia stojí Námořní vědecké centrum (Morskie Centrum Nauki w Szczecinie im. prof. Jerzego Stelmacha). Čtrnáct metrů vysoká a 122 metrů dlouhá stavba připomíná trup lodi a skrývá v sobě na dvě stovky interaktivních instalací přibližujících moře, život v něm, námořnictví a fyzikální zákony související s vodním živlem. V centru sídlí nejmodernější polské planetárium a ze střešní terasy je panoramatický výhled na střed města.

Zvážit můžete i procházku západní částí města vybudované na konci 19. století mezi městskými domy a vilami v různých architektonických slozích.

K panoramatu města patří obrovské přes šedesát metrů vysoké silo v přístavu, stejně jako zásobník uhlí staré kokosovny. Jeho věž navrhoval stejný německý architekt jako jeden z moderních meziválečných kostelů v centru. Koksovna by se měla dočkat revitalizace stejně jako historický průmyslový areál zvaný Štětínské Benátky kousek od hlavního vlakového nádraží.

Pokud vám není proti mysli trocha umění, zajděte si na koncert do budovy štětínské filharmonie (Filharmonia im. Mieczysława Karłowicza w Szczecinie). Stojí na místě Konzerthausu, který byl zničen při spojeneckém bombardování Štětína v roce 1944.

Stavba je místním highlightem podobného rázu jako Guggenheimovo muzeum ve španělském, původně rovněž především průmyslovém Bilbau. Na rozdíl od něj je ale v centru, ne uprostřed doků. Díky večernímu osvětlení v různých barvách filharmonii rozhodně nepřehlédnete. Vyplatí se podívat se na její program, bývají v ní zajímavé koncerty a lístky jsou levné. Dílo barcelonského studia Barozzi Veiga z roku 2015 získalo mnoho ocenění, včetně Ceny Miese van der Roheho. Vnitřní prostory jsou fascinující, akustika vynikající.

Filharmonie stojí na Náměstí solidarity, kde nedávno vzniklo muzeum věnované moderním dějinám Štětína nazvané Centrum dialogu (Centrum Dialogu „Przełomy“). Nenápadný vchod vede do expozic ukrytých přímo pod náměstím, po jehož mírně nakloněných plochách se dá jezdit na prknech či koloběžce. Fotogenické jsou nedaleké Profesorské domky na náměstí Żołnierza Polskiego, v okolí najdete i příjemné hospůdky a kavárny.

Kdybyste se ocitli ve Štětíně a přemýšleli, co podniknout v jeho okolí, vyrazte do Międzyzdroje. I kdyby zrovna nebylo horké léto a moře bylo studené, procházka po dunách porostlých borovicemi a po útesech vás okouzlí. Dole u vody si můžete ve stáncích opodál rybářských kutrů na kraji městečka prakticky celoročně dát ryby na mnoho různých způsobů.

Hned za letoviskem s bouřlivou hotelovou výstavbou a stále se zlepšující infrastrukturou – v létě tu bývá skutečně hodně lidí – začíná Woliński Park Narodowy s mořským orlem ve znaku. Jeho součástí je i malá zubří rezervace. Pozor, v polských národních parcích se platí, lístek lze naštěstí snadno koupit online na webu  – u vchodu počítejte s kontrolou.

Přímo od moře na útesy můžete vystoupat po impozantních schodech do místa zvaného Kawcza Góra, které před zhruba patnácti lety nahradily ty původní, zničené mořskou bouří. Dnes schody ústí do borového lesa, před válkou byla nahoře slavná kavárna Kaffee-Berg s vyhlídkovými terasami a kávou podávanou ve stylových porcelánových kelímcích, kterou provozoval Werner Hahn.

Severně od Štětína leží na třech ostrovech přístav Svinoústí. Jezdí odsud trajekty do Švédska, jeho součástí je i vojenský přístav a terminál na LNG. Do moře tady ústí Świna, což vlastně není řeka, ale průliv spojující Štětín a Štětínský záliv s Baltem. Má na délku 16 kilometrů a donedávna přes ni ve Svinoústí jezdil zdarma přívoz, ale poslední dva roky ho nahradil rovněž bezplatný tunel. Na jihu spojuje Świnu se zálivem Piastowski kanál, původně Kaiserfahrt, z druhé poloviny 19. století.

Autorka je šéfredaktorkou webu Vitalia.cz