Zmizelo 161 milionů. Nemohli jsme tomu zabránit, říká předsedkyně advokátů

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

V lednu začne soud v kauze jednoho z největších případů, kdy advokáti zpronevěřili peníze: pražská advokátka Hana Suková se přiznala, že okradla své klienty o 161 milionů.

Na to, že roky vyváděla z účtů advokátní úschovy cizí peníze, nepřišly ani dvě kontroly České advokátní komory. Její nová předsedkyně Monika Novotná říká, že to nebylo možné odhalit.

V rozhovoru pro Seznam Zprávy mluví také o tom, že v reakci na tuhle kauzu už advokát nesmí vybírat uschované peníze v hotovosti. Nebo že chce s novým ministrem spravedlnosti řešit, že soudům pravidelně docházejí peníze na odměny advokátům ex offo.

Když jste se rozhodla kandidovat na předsedkyni advokátní komory, zvažovala jste i známou kauzu advokátky Hany Sukové? Protože její následky budete muset řešit. A to možná i několik dalších let.

Je to reputační problém pro celou komoru, který jednoznačně zastírá poctivou práci dalších 15 tisíc advokátů. Jde o mediální i politicky přetřásanou kauzu. Věděla jsem, že se jí budu muset věnovat. Osobně by mě víc těšilo, kdyby se psalo o tom, že pan prezident vyznamenal pana doktora Bubníka a pana doktora Motejla, než že je doktorka Suková obžalovaná ze zpronevěry.

Co znamená, že se té kauze budete věnovat?

Že budeme muset řešit mediální strategii a nápravu pověsti advokátního stavu. A samozřejmě budeme – a dělalo to už minulé představenstvo komory - revidovat předpisy o advokátních úschovách. V listopadu se chystá tato změna: klient bude moci poslat peníze do advokátní úschovy až poté, co advokát úschovu nahlásí do našeho elektronického systému, a až klient o tom dostane notifikaci. Znamená to, že v době, kdy bude klient převádět peníze do advokátní úschovy, bude už vědět, že jeho úschova byla nahlášená do elektronické knihy úschov, kterou vede komora.

Klient už také nemusí mít obavy, že by z úschovního účtu advokát vybral hotovost. Už nyní platí, že podle zákona nesmí advokát vybírat klientovy peníze z úschovního účtu v hotovosti. Banka mu je nevydá.

Zpřísníte kontroly, jak advokáti zacházejí s uschovanými penězi? V případě advokátky Sukové se stalo, že zřejmě kontrolorům předložila v roce 2017 upravené bankovní výpisy, z nichž nebyly machinace s penězi klientů poznat. A kontroloři se s tím spokojili, ačkoli existovaly i jiné důkazy, že peníze zpronevěřuje.

Členové kontrolní rady neměli možnost si získat nějaké jiné důkazy. To už je nyní také vyřešené novelou zákona. Členové kontrolní rady mají právo si ověřit údaje poskytnuté advokátem přímo u banky. Tomu se banky strašně dlouho bránily, protože to považovaly za zásah do bankovního tajemství. Až kauza doktorky Sukové ukázala, že legislativa v tomhle není v pořádku, protože kontrolní rada se přeci nemůže spoléhat jen na údaje, které jí poskytne sám advokát.

Jak chcete přesvědčit lidi a firmy, že advokátní úschovy jsou i po kauze Suková bezpečné?

Jsme jedinou profesí, která má nově zřízený garanční fond pro odškodňování klientů. Česká advokátní komora dnes vlastně tímto fondem pojišťuje škody z trestné činnosti svých členů. To žádná jiná profesní organizace nemá - například Česká lékařská komora fond pro odškodňování pacientů neprovozuje.

Chceme ve vztahu k veřejnosti rozjet vzdělávací kampaň. Aby lidé věděli, jaké povinnosti má advokát a na co mají nárok. Součástí manuálu pro úschovy bude leták pro klienty Jak na bezpečnou úschovu. Vysvětlí jim, že když například nedostanou potvrzení, že advokát jejich úschovu zaregistroval do elektronického systému, tak že je asi něco špatně. A že mu ty peníze raději nemají posílat.

Tahle edukace má spočívat také v tom, jak důležité je mít vlastního advokáta, když investuji celoživotní úspory.

Nespolehnout se na advokáta, kterého mi doporučí realitka?

Přesně. To není ani advokát kupujícího, ani prodávajícího. Je placený realitkou, aby připravil kupní smlouvu. Ale nedodá nic navíc. Když já budu psát kupní smlouvu pro prodávajícího, bude jiná než pro kupujícího.

Ohledně odškodňovacího fondu: poškození v kauze Suková i někteří politici říkají, že je Česká advokátní komora tak trochu napálila. Protože v říjnu schválila pravidla, podle kterých se budou odškodňovat až budoucí případy zpronevěr. Tvrdí, že je do té doby komora nechávala při tom, že se fond bude vztahovat i na ty minulé kauzy - třeba právě na lidi okradené Hanou Sukovou.

Nikdy jsme to netvrdili. Vždycky jsme vylučovali, že by garanční fond mohl působit retroaktivně. Není to jen kvůli doktorce Sukové. Ale nechtěli jsme, aby se objevovaly případy, že někdo začne po letech tvrdit, že si dal k advokátovi peníze nebo cenné papíry.

Myslíte si, že se vedení advokátní komory zachovalo od začátku v téhle kauze správně? Nemělo klientům, z nichž mnozí přišli o všechno, víc pomáhat a jednat s nimi empatičtěji?

Nevím, z čeho vycházíte, když říkáte, že neměli empatický přístup a adekvátní servis.

Z vlastních tvrzení a příběhů poškozených.

Můj předchůdce Robert Němec se opakovaně v médiích vyjadřoval, že je mu to velmi líto a že s poškozenými soucítí. Nástupcem doktorky Sukové se stal doktor Kučerka, který poškozeným poskytoval všechny podklady. Skutečně si myslím, že komora udělala všechno, co mohla. A k čemu byla oprávněna. Nebyla oprávněna jim škodu nahradit - a to není dodnes.

Policie už od jara prověřuje, jestli se Česká advokátní komora nedopustila něčeho nezákonného a jestli je možné ji stíhat jako právnickou osobu. Právě v souvislosti s kontrolami, které u Sukové nic neodhalily. Obáváte se toho?

Nevím, na čem by mohlo být takové obvinění postaveno.

Že jste zanedbali kontroly advokátů a kvůli tomu mohla Hana Suková dlouhodobě zpronevěřovat peníze.

Jedna rovina je ta skutková: kdyby tehdy kontrola odhalila nezákonné aktivity doktorky Sukové, stejně by vznikla škoda - ne těm aktuálním poškozeným, ale těm tehdejším. Takže kontrola by stejně vzniku škody nezabránila. Ale jak jsem uvedla, kontrolní rada neměla možnost, jak si ověřit pravost dokumentů předložených doktorkou Sukovou.

Druhá rovina je teoretická – jde o základ trestní odpovědnosti právnických osob. Trestní odpovědnost právnických osob je založená na takzvané přičitatelnosti. Tedy že někdo z komory, jehož jednání je přičitatelné celé komoře, udělal něco nezákonného. Dokážu si představit, že by to mohlo být představenstvo, pokud by udělalo něco nezákonného. Protože je statutárním orgánem komory. Stejně by to mohl být nějaký zaměstnanec komory. Ale kontrolní rada je speciální, volený orgán, který se nezodpovídá představenstvu komory a představenstvo ji neřídí.

Co se týká tehdejší kontroly u doktorky Sukové, nevím, co mohla kontrolní rada udělat víc. Udělala kontrolu na základě podnětu Finančního analytického úřadu (FAÚ) a vyrozuměla úřad, že z pokladů, které dostala, nezjistila pochybení tvrzená FAÚ. Současně mě zaráží, jak jsme se dozvěděli z vašich článků, že policie ten podnět prověřovala také. Na rozdíl od kontrolní rady měla možnost si vše ověřit u banky. Dospěla k závěru, že se nestal trestný čin.

Protože vyšetřující policista na té věci neudělal vůbec nic. A případ od stolu odložil.

A protože prostředky klientů, které doktorka Suková vybírala v hotovosti nebo s nimi zacházela nějakým jiným způsobem, se nakonec ke klientům dostaly. Tedy že se žádné peníze neztratily. Ale vůbec policie neřešila, že doktorka Suková na to používala peníze nových klientů, peníze z nových úschov. A co mě mrzí ještě víc: policie se spokojila vlastně jen s tím koncem případu. S tím, že poslední poškození nedostali peníze, které doktorce Sukové svěřili. Ale nezabývá se minulými klienty - těmi, jimž peníze načas zmizely z dispozice, byť se jim pak zase vrátily. A tedy policie nezkoumala samotný začátek: kdy a kam peníze začaly odcházet. A jestli je možné, že doktorka Suková použila 161 milionů na svou osobní potřebu.

Kandidovala jste na předsedkyni komory mimo jiné s tím, že chcete bránit nezávislost advokátů. On jim někdo brání pracovat nezávisle?

Zásahy do nezávislosti advokáta se můžou dělat i pod ušlechtilými myšlenkami. Byl tady nápad, aby veškeré informace, které advokát schraňuje při prověření klienta podle zákona proti praní špinavých peněz, musel postoupit finančnímu úřadu. Aby se mohl úřad preventivně podívat, jestli se klient nedopustil nějakého daňového úniku. To přece není úkolem advokáta, ten má poskytovat klientovi pomoc. Ne ho oznamovat úřadům. Nakonec se nám tomu podařilo zabránit. Proto považuji za potřebné prověřovat všechny legislativní návrhy, i když se může na první pohled zdát, že s činností advokátů nesouvisejí.

Každý rok v srpnu soudům docházejí peníze na advokáty ex offo. V případech, kdy obžalovaný člověk potřebuje advokáta, ale nemá na něj peníze. Co s tím můžete udělat?

A každý rok ministerstvo soudům nějaké peníze dodá… Ale zrovna teď mi psala jedna advokátka, že jí na soudu řekli, že mají na účtu pro ex offo jen 600 korun. A že jí nic nepošlou. Potřebuje to strategickou změnu. Tyhle výdaje se dnes hradí z rozpočtové kapitoly, která se jmenuje „ostatní provozní výdaje“. Jsou v ní i přímé náklady na provoz soudu. Takže stát tu povinnost hradit ex offo přenesl na soudy a ještě ve zcela špatné kapitole.

Tohle otevřete při jednání s novým ministrem spravedlnosti?

Určitě ano.

Odmítají advokáti kvůli problémům s placením zastupovat jako ex offo?

Spíš nechtějí zastupovat takzvané zvlášť zranitelné oběti, což jsou například ženy po znásilnění nebo oběti domácího násilí.

Proč zrovna ty?

U ex offo se advokát účastní od přípravného řízení na policii až po odvolací řízení soudu. Za to mu pak soud přizná odměnu - podle jednoho paragrafu. U obětí, když se jedná o náhradu újmy, dostávají odměnu zčásti podle úpravy pro civilní řízení, tedy vypočtenou podle výše přiznané náhrady nemajetkové újmy, zčásti podle obecné úpravy pro zastoupení poškozených. Takže je to pro soudy složitější na výpočet. Některé soudy to navíc berou tak: hlavní líčení trvalo dvě hodiny, z toho 18 minut přednášel advokát návrh na náhradu nemajetkové újmy za oběť. Tudíž 18 minut se mu hradí v určité výši, zatímco ta větší část času výrazně nižší částkou.

Soudy také často krátí advokátům odměnu pro takzvanou neúčelnost. Advokát je přitom vlastně v roli pomocníků, důvěrníka. Před hlavním líčením se s ním oběť radí, co se bude dít a co může čekat. Ale soudy řeknou: hradíme jen jednu poradu s advokátem, žádnou další. To je něco, co se musí systémově změnit, ať už na základě debaty s vedením soudů nebo s novým ministrem nebo ministryní spravedlnosti.