Peníze odtečou pryč. Ekonomka popsala, co udělají nižší daně pro firmy

Snížíme daně rodinám, živnostníkům, zaměstnancům, studentům i firmám, slibuje vládní prohlášení příští vlády, které v pátek uniklo do médií.

Úleva pro firmy bude pro státní rozpočet – po změnách v penzích - druhým nejdražším slibem budoucí vlády Andreje Babiše a jeho koaličních partnerů. Vyjde na více než 20 miliard korun, odhadují ekonomové. Na rozdíl od penzí dostane státní kasa tuto „pálku“ naráz.

„Já bych rozdával klidně ještě víc. Nižší daně jsou skvělé. Otázka je, jestli si to můžeme dovolit. Ještě jsme nedokončili konsolidaci a už zase rozdáváme,“ stěžuje si Dominik Stroukal, který byl součástí poradního orgánu dosluhující vlády NERV.

Firmy tento „dárek“ ocení, shodují se experti. Že by se sražením daně z příjmu právnických osob o dva procentní body v tuzemsku zažehl oslnivý hospodářský růst nebo že by Česko zaplavili zahraniční investoři, se ekonom Aleš Rod nedomnívá.

„Z pohledu byznysu i tržně orientovaných investorů a partnerů je to pozitivní signál, jako jakékoliv snížení zdanění - ovšem v konkurenceschopnosti české ekonomiky na evropském trhu svázaném regulacemi, vnitřními bariérami a národními dotacemi a podporami, to není game changer pro přilákání investorů nebo pro rozpuk podnikání,“ uvedl ekonom Centra ekonomických a tržních analýz.

Jestli se firmám bude dařit lépe a odvedou nakonec na daních více, není vůbec jisté. „To je takové zbožné přání,“ myslí si ekonomka Centra veřejných financí Markéta Malá.

„První Trumpova administrativa zaváděla jednak snížení sazby a spolu s tím řadu dalších pobídek, zrychlení odpisů a další. Celkově snížili korporátní zdanění zhruba o 40 procent a slibovali nová pracovní místa a ekonomický růst, více investic. Do nějaké míry se to vyplnilo, ale první studie ukazují, že náklady této politiky to nepokrylo,“ připomíná Malá.

Část ze zmíněných 20 miliard skončí skrze odlivy zisky v zahraničí, upozorňuje ekonomka Markéta Malá. Mnohem efektivnějším nástrojem, jak nakopnout růst, jsou podle ní odpisy majetku a odpočty na vědu a výzkum.

„Rozprášíme 20 miliard a máme mnohem menší kontrolu nad tím, že to, co my firmám dáváme, se nám vrací. Kdežto u odpisu majetku, tam odměňujeme firmy za to, že v Česku investují.“

Ekonom Aleš Rod připomíná, že tuzemská ekonomika aktuálně roste svižně, přitom daně firmám vláda Petra Fialy zvýšila. „Česká ekonomika nyní roste nad očekávání poté, co došlo naopak ke zvýšení korporátní daně - korporátní daň je důležitá, ale není to alfa a omega hospodářského růstu české ekonomiky v podmínkách, v nichž se nyní nachází.“

Jakým impulzem tento daňový plán Babišovy vlády bude, závisí i na tom, zda ušetřené peníze zůstanou v tuzemské ekonomice. „Pokud vyjdeme z toho, že firmám zůstanou dvě procenta vyměřeného základu daně navíc, můžeme si jen přát, že je investují v české ekonomice, nebo je jejich majitelé v české ekonomice utratí,“ uvedl Aleš Rod.

Rod také připomíná, že místo nevybrané firemní daně bude muset kabinet hledat jiné příjmy, úspory nebo zvyšovat dluh. „Podobné kroky se proto mohou za nějaký čas ekonomice vrátit jako bumerang, pokud nejsou zasazeny do širšího konceptu hospodářské strategie. Doufejme, že na to vláda myslí.“

Dominiku Stroukalovi také vadí, jak budoucí vládní garnitura zachází s pravidly Paktu stability a růstu, na kterém se dohodly členské země EU. Že pravidlo o maximálním zadlužení na třech procentech HDP bere jako normu. Přitom cílem má být vyrovnaný nebo přebytkový rozpočet a tříprocentní strop je míněn pro výjimečné situace typu pandemie.

„To je jako kdybych manželce slíbil, že nebudu pít - s výjimkou, když se narodí kámošovi dítě. A hned večer si k Výměně manželek otevřu petku Braníka,“ přirovnává Stroukal.