Článek
V následujících letech má výrazně vzrůst počet lidí, kteří budou využívat domovy pro seniory, domovy se zvláštním určením a další pobytové sociální služby. Fakticky lze říct, že každých následujících pět let přibude zhruba 20 tisíc osob vyžadujících pobytové služby.
Konkrétně: uzavřená data za rok 2024 mluví o 93 536 uživatelích pobytových sociálních služeb, v roce 2030 už jich má být 114 417 a v roce 2035 dokonce 135 624.
A v přepočtu na lůžka to vypadá následovně: loni jich bylo potřeba 76 761, v roce 2030 to bude přes 94 tisíc, a v roce 2035 už 111,5 tisíc. Počet lůžek je nižší, protože ne všichni lidé využívají lůžko celoročně, do pobytových služeb přicházejí v průběhu roku, mohou stejně tak být i hospitalizovaní, případně klienty pobytových služeb, a také umírají.
Odhalují to propojená data o klientech sociálních i zdravotních služeb, které v anonymizované podobě zpracoval Ústav zdravotnických informací a statistiky ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí, a to až na úroveň jednotlivých okresů v zemi.
Končící ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) pro Seznam Zprávy popsal, že cílem dat je jednoznačně ukázat, jak vážná výzva Českou republiku v následujících letech čeká. A že i pokud výrazně podpoříme domácí péči a terénní služby, bude potřeba stavět pobytové kapacity.
„Je to extrémně naléhavé. Ale ještě bych řekl, že postavit a zafinancovat, to je řešitelné. Největší výzva z toho, co jsme dali dohromady, je nárůst počtu úvazků, které budou potřeba. A to se snažím říct všem hejtmanům, že mají příštích 12 let na to, kdy na střední školy bude přicházet stále početnější populační ročník: směřujte tyto mladé na zdravotní, případně sociální obory,“ zdůrazňuje ministr práce.
Podívejte se, jak vzroste předpokládaný počet klientů pobytových sociálních služeb:
Největší nápor v absolutním počtu obyvatel budou logicky zažívat nejlidnatější města jako Praha, Brno, Ostrava. Specifický je pak růst v oblasti Karviné a Frýdecko-Místecka. Tady lze očekávat větší nárůst klientů pobytových sociálních služeb než v krajském městě Olomouc.
Do roku 2040 má přibýt v okrese Karviná 1425 klientů pobytových služeb, v okrese Frýdek-Místek 1302 a v Olomouci 1208 klientů.
Co se do pobytových sociálních služeb započítává:
- domovy pro seniory
- domovy pro osoby se zdravotním postižením
- domovy se zvláštním režimem
- odlehčovací služby
- sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče
- týdenní stacionáře
Datové propočty vycházejí ze současné situace, ve výsledku se tak může ještě například pozitivně projevit zvýšená zdravotní prevence nebo častější péče v domácím prostředí.
Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistik Ladislav Dušek pak v případě predikcí uživatelů pobytových sociálních služeb mluví o manažerských odhadech, které se mohou vlivem rozhodnutí vyvíjet jinak, na rozdíl od přírodních odhadů, jako jsou například už Seznam Zprávami zveřejněné celkové propočty osob, které budou vyžadovat obecně péči druhých.
„Technicky není možné postavit tolik zařízení“
Podle Jiřího Horeckého, prezidenta Asociace poskytovatelů sociálních služeb, není reálné v následujících pěti letech dostavět potřebné kapacity pobytových služeb.
„Není to technicky možné, postavit tolik projektů v tak krátkém čase,“ tvrdí Jiří Horecký a propočítává, že stát bude muset investovat miliardy korun do vytváření pobytových kapacit.
„Predikce vychází ze současného stavu, pokud se nic nezmění, ono se to ale může ještě zhoršit,“ dodává Horecký. A mluví o tom, že bude potřeba tlak na pobytové služby snížit i další podporou terénních služeb a odlehčovacích služeb, a více se tak začne ulevovat neformálním pečujícím, nejčastěji rodinným příslušníkům, kteří pečují o své blízké v domácím prostředí.
„Nejvíc negativní dopad je, že to bude mít dopad i na rodiny, protože nenechají nejbližší bez pomoci a bez péče, a tito pečující lidé nám budou chybět na trhu práce, zejména ženy ve věku 55 až 65 let, které se budou starat,“ zdůrazňuje Horecký.
Končící ministr práce v této souvislosti začal mluvit o možné formě podpory pečujících osob, které by měly práva na návrat k zaměstnavateli na stejnou pozici podobně, jako je to u rodičovského příspěvku.
„Já se nebavím přímo o rodičovské ve smyslu částky. Je ale na dobré vůli zaměstnavatele, jestli člověka uvolní, jestli mu dá neplacené volno, jestli mu podrží místo ve firmě. To nemáme ošetřené,“ popsal Seznam Zprávám Jurečka.
