Babiš chce vlastní linku do Bílého domu. Zajistit ji má Zemanův diplomat

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Pokud Andrej Babiš opravdu usedne do funkce premiéra, čeká českou zahraniční politiku výrazná proměna. Šéf ANO si totiž chce vztahy s USA řídit sám. Zejména v době, kdy v Oválné pracovně sedí Donald Trump, který je pro Babiše v mnohém inspirací. Ať už jde o červenou kšiltovku, rétoriku či sázku na loajální spolupracovníky.

Na druhou stranu, šéf ANO k americkému prezidentovi přistupuje pragmaticky a razí přístup „něco za něco“. A právě tento transakční styl, blízký oběma politikům, si chce pohlídat.

„Nejde o to vzít kompletně americkou agendu Černínskému paláci, ale posílit její řízení přímo na Úřadu vlády,“ řekl redakci diplomatický zdroj blízký vyjednávání nového kabinetu. Ministerstvu zahraničí má zůstat vše, co tvoří tradiční diplomatickou infrastrukturu – velvyslanectví, běžná komunikace, konzulární práce. Stranou od něj se ale bude rodit to nejdůležitější: přímá linka na Bílý dům a americkou administrativu.

Podle exšéfa české diplomacie a někdejšího velvyslance v USA Alexandra Vondry (ODS) to ale není zcela neobvyklý krok. V dosluhujícím kabinetu Petra Fialy měl podobnou agendu na starosti poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar, který kromě toho pokrýval i agendu Evropské unie, vnitřní bezpečnost a vykonával post tajemníka Bezpečnostní rady státu.

Podle informací redakce chce ale Babiš roli rozdělit minimálně mezi tři lidi. Vnitřní bezpečnost by měla připadnout poslanci ANO Robertu Králíčkovi, evropskou agendu by měla dostat zpět Milena Hrdinková a zahraničněpolitické otázky, zejména s akcentem na USA, by mohl pro premiéra zaštiťovat letitý diplomat Hynek Kmoníček. „Pojar číslo dvě zkrátka není ve vzduchu,“ doplnil Vondra.

Právě Pojar v posledních letech oživil a posílil koncept přímého spojení mezi Prahou a Washingtonem, a to včetně osobních kontaktů na nejvyšších úrovních. Znal se například s Jakem Sullivanem, který byl poradcem pro národní bezpečnost prezidenta Joea Bidena. „Volali si, řešili věci rychleji, než kdyby to šlo přes Černín a Foggy Bottom,“ dodal Vondra s odkazem na sídla ministerstev zahraničí v Česku i USA.

Přímé spojení měl odcházející Pojar i na Mikea Waltze, který byl několik měsíců poradcem pro národní bezpečnost Donalda Trumpa. V současné době ale tento post zůstává prázdný a dočasně jeho agendu vykonává značně nedostupný Trumpův ministr zahraničí Marco Rubio.

Poradci pro národní bezpečnost přitom tradičně vyjednávali přes přímou prezidentskou linku, zatímco ministři zahraničí zastávali diplomatický aparát.

A podobný scénář se nyní chystá i v nové Babišově vládě. Sám Babiš ostatně několikrát zopakoval, že garantem zahraniční politiky bude premiér. Na případnou „one man show“ ale bude muset mít dostatečně silnou podporu v zákulisí. Americkou spojku by mu měl dělat diplomat Kmoníček, shoduje se několik na sobě nezávislých zdrojů.

Hnutí ANO ani Kmoníček zatím informaci redakci nepotvrdili. Místopředseda ANO Karel Havlíček nicméně pro Seznam Zprávy uvedl, že vztahy s USA budou pro nový kabinet, vedle evropských zemí, zásadní.

„Již za naší poslední vlády jsme je měli nadstandardní, často jsme do USA létali. Premiér Andrej Babiš byl v Bílém domě, já jsem tam hodně propagoval naši strategii Country for the Future, měli jsme dobré kontakty na klíčové inovativní americké firmy, pomáhali jsme jak našim podnikům v Americe, tak jejich firmám v ČR,“ dodal a zdůraznil, že dodnes má ANO excelentní vztahy s Americkou obchodní komorou v ČR. „Pravidelně mezi ně chodím,“ sdělil.

Jakékoli personální otázky ale Havlíček nekomentoval. Připustil však, že hlavním aktérem ve vztazích s USA bude nepochybně premiér. „Důležitou roli bude hrát i ministr či vicepremiér odpovědný za hospodářství a samozřejmě ministr zahraničních věcí,“ poznamenal.

O návratu Kmoníčka, jemuž končí ambasadorská mise ve Vietnamu, sice oficiálně ANO zatím nemluví, v diplomatických kruzích se ale jeho jméno skloňuje už delší dobu. Nejenže se s Babišem dobře zná, ale byl to právě on, kdo šéfa ANO v roce 2019 doprovázel na jeho premiérské cestě do Spojených států. Babiš se tehdy setkal s Donaldem Trumpem v Bílém domě a právě z této akce je fotografie, kterou si pověsil ve své pracovně a nejednou ji ukázal svým sledujícím na sociálních sítích.

Na českou ambasádu do Washingtonu, kterou Kmoníček vedl mezi lety 2017 až 2022, přitom ambasador zamířil už s cílem dostat do Oválné pracovny tehdejšího prezidenta Miloše Zemana. Svoji misi ale nesplnil, což mu nemůže dodnes Zeman zapomenout.

Do Kmoníčka přitom kdysi Zeman vkládal velké naděje. Oba muže pojilo dokonce přátelství. Kmoníček působil jako ředitel prezidentova zahraničního odboru a byl to zrovna Zeman, kdo ho na washingtonskou ambasádu vyslal.

S Babišem to ale dopadlo jinak – tomu do Bílého domu pozvánku zajistil. A dveře na Úřad vlády by tak mohl mít otevřené.

Kmoníčkovou předností je navíc pragmatismus, tedy další shoda s Babišem. „Je to diplomat všemi mastmi mazaný,“ řekl na Kmoníčkovu adresu vysoce postavený diplomat, který si nepřál být jmenovaný.

Vystudovaný arabista Kmoníček, jenž strávil část studií na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě, je také znalcem blízkovýchodního teritoria. „V každém případě patří k diplomatům, kteří dokážou v komplikovaných časech nabízet scénáře, ne jenom komentáře,“ shrnul diplomat.

O tom, že chce Babiš řešit vztahy s USA po vlastní ose, mimo zdi Černínského paláce, svědčí i jeho nedávná schůzka s novým velvyslancem USA Nicholasem Merrickem. „USA jsou naším významným hospodářským partnerem, jejich role je nezastupitelná i v bezpečnostní oblasti. Nicholas je rovněž z byznysu, porozuměli jsme si,“ uvedl Babiš na síti X.

Kontakty s americkou ambasádou Havlíček redakci potvrdil, s novým velvyslancem a jeho týmem prý komunikují pravidelně. „Velmi rychle jsme našli společnou řeč, průběžně se informujeme o všem důležitém, zejména v oblasti bezpečnostní a ekonomické,“ dodal.

Právě osobní vazby jsou podle Alexandra Vondry stále motorem diplomacie a mezinárodních vztahů. Ve finále pořád platí staré známé pravidlo: Kdo zvedne telefon. „Když jste malá země, nejde ani tak o deklarace, ale o to, zda máte přímé spojení k těm, kdo skutečně rozhodují. Je to tedy vždy o tom, kdo vám ten telefon vezme,“ zdůraznil Vondra s tím, že je to zkrátka rychlejší než se prolamovat přes byrokracii ministerstev.

Ta mají nicméně stále svoji nezastupitelnou roli, byť nevyhnutelně upozaděnou. V žádném případě se podle zdrojů ze vznikajícího kabinetu neočekává, že by se z resortu zahraničí americká agenda zcela vyčlenila.

Nadále by měla zůstat pod Odborem amerických států. „V něm je nyní deset systemizovaných míst včetně ředitele a sekretářky,“ řekl redakci mluvčí ministerstva Daniel Drake. Odbor se ale primárně nespecializuje jen na USA, zabývá se i státy Latinské Ameriky či koordinuje zapojení Česka do řady spoluprací v regionu.

Pod hlavičku MZV samozřejmě spadá i česká ambasáda ve Washingtonu, kterou nyní vede Miloslav Stašek, jehož vazby na ANO nejsou tajemstvím. V dohledné době by ale na jeho místo měl nastoupit Jan Havránek, který v minulosti působil i jako náměstek Ministerstva obrany pod vedením Lubomíra Metnara (ANO).

Kromě velvyslanectví ve Washingtonu Černínský palác spravuje také tři generální konzuláty - v New Yorku, Chicagu a Los Angeles. „Generální konzuláty mají na starosti konzulární, kulturní a obchodní agendu,“ poznamenal Drake.

Otázkou zůstává, jak se k Babišově vlastní americké lince postaví prezident Petr Pavel, který je rovněž silným hráčem na poli zahraniční politiky. Ačkoli Česko není prezidentský systém, na rozdíl od USA, hlava státu podle české ústavy zastupuje stát navenek a je vrchním velitelem ozbrojených sil. S prezidentem USA se tedy potkává na summitech NATO. Na tom posledním v Haagu spolu Pavel a Trump dokonce seděli na večeři u holandského krále u stejného stolu.

„Doufám, že koordinace zahraniční politiky bude mezi prezidentem a premiérem, jakož i ostatními ústavními činiteli, fungovat ku prospěchu ČR i našich spojeneckých závazků,“ uzavřel pro redakci zahraničněpolitický poradce hlavy státu Petr Kolář.