Hlavní obsah

„Prezident nebude a priori Antibabiš,“ zní z Hradu, má to ale mantinely

Foto: Kancelář prezidenta republiky, Zuzana Böhnisch

Prezident a budoucí premiér.

Prezident Petr Pavel dnes jmenoval Andreje Babiše premiérem. Jmenování šéfa ANO do čela příští vlády je prvním formálním krokem v budoucích vztazích dvou státníků. Jaké budou a co je od začátku ovlivní?

Článek

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

I přes třecí plochy ohledně střetu zájmů a nominaci Filipa Turka se zatím povedlo vztahy mezi hlavou státu Petrem Pavlem a budoucím premiérem Andrejem Babišem udržet civilní. Prezident ukázal vstřícnost, když okamžitě po zveřejnění Babišova řešení střetu zájmů oznámil, že ho bez dalšího odkladu jmenuje. Babiš se v průběhu vyjednávání zdržel ostrých výroků a nevyhrožoval například kompetenční žalobou.

Konstruktivní vztahy chce během volebního období udržet jak Babiš, tak Pavel. „Prezident nebude a priori Antibabiš. Kroky, které povedou k rozvoji Česka, budou mít jeho podporu,“ řekl Seznam Zprávám zdroj z Hradu.

Podobně o tom mluví i sám prezident. „Nepředstírám, že nemáme jiný pohled na svět, jiný žebříček hodnot, ale to ještě neznamená, že bych se s ním nedokázal bavit a že nemáme společné průniky,“ řekl prezident Seznam Zprávám na nedávném výjezdu do regionů. Na Hradě si dokonce vytyčili několik oblastí, v nichž chtějí novou vládu podporovat.

Zároveň jsou ale témata, na nichž se Pavel s Babišem neshodne a jsou pro něj natolik důležitá, že je kvůli nim připraven jít do konfliktu.

Jde především o bezpečnostní a zahraniční politiku. „Národní bezpečnost a spojenecké závazky budou pro prezidenta klíčové. Chce věnovat hodně času a energie, aby v této věci našli s Andrejem Babišem společné body,“ dodal zdroj blízký prezidentovi.

I v domácí politice jsou ale oblasti, kde bude mít prezident na politiku vlády svůj názor. Půjde především o veřejnoprávní média, ale také o rozpočet nebo důchodovou politiku.

Válka na Ukrajině

Jedním z klíčových témat pro prezidenta je česká pozice v otázce války na Ukrajině. Obavy na Hradě panují především z postoje SPD, které volá po ukončení pomoci napadené zemi.

„Nejvýrazněji se rozdíly budou projevovat ve vztahu k ruské agresi proti Ukrajině. Prezidentova pozice vychází z vnímání širšího bezpečnostního kontextu a je poměrně realistická, co se dalších scénářů týče. Vládní pozice je mnohem více ovlivňována domácími faktory a postrádá účelovou strategii, jak k problému přistupovat nad rámec deklarovaného přání, aby byl konflikt ukončen,“ uvedl pro redakci Tomáš Petříček, někdejší ministr zahraničí Babišovy vlády a současný zahraničněpolitický poradce prezidenta.

Podle informací Seznam Zpráv na prezidenta dobře nezapůsobila schůzka s budoucím ministrem obrany za SPD, generálem Jaromírem Zůnou. Ten po setkání s Pavlem před novináři kličkoval i před základními otázkami, zda je Rusko agresor nebo co si on osobně myslí o muniční iniciativě.

Nakonec uprostřed tiskové konference odešel, aniž by dotazy zodpověděl. „Když po první salvě generál uteče z boje, vypadá to divně,“ glosoval další zdroj z Hradu.

Otazníky se vznášejí také nad pokračováním muniční iniciativy, kterou všechny strany nastupující vlády kritizují. Jak důležité téma to pro prezidenta je, je jasné už z toho, že otázku otevřel na vůbec první povolební schůzce s Andrejem Babišem.

Zahraniční politika

Bodů, kde se mohou postoje prezidenta a nové Babišovy vlády rozcházet, je poměrně dost. Nemalé rozdíly jsou v pohledu na vztahy s USA. Pro Babišovu vládu má jít o prioritu, kterou si chce „pohlídat“ sám, tedy na úkor Ministerstva zahraničních věcí. Strategickou část agendy by měl řešit premiérův tým na Úřadu vlády, zatímco Ministerstvu zahraničních věcí by měly zůstat jen klasické diplomatické kanály.

Podle exšéfa české diplomacie a někdejšího velvyslance v USA Alexandra Vondry (ODS) to ale není zcela neobvyklý krok. „Ve vládě Petra Fialy měl tuto agendu na starosti poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar,“ řekl redakci. Část Pojarovy agendy, právě tu zahraničněpolitickou, by mohl podle diplomatických zdrojů dostat u Babiše na starosti diplomat a někdejší velvyslanec v USA Hynek Kmoníček.

Ten už mimochodem Babiše jednou dostal do Bílého domu na oficiální návštěvu k Trumpovi, v roce 2019 ho doprovázel na jeho premiérské cestě do Spojených států. Vazby Babiše na Trumpa tak jsou pevnější než vazby Hradu, který měl těsnější napojení na předešlou demokratickou administrativu exprezidenta Joea Bidena.

„Petr Pavel se patrně do Bílého domu za Trumpem nepodívá, Andrej Babiš možná ano,“ podotkl pro Seznam Zprávy diplomatický zdroj.

Čína a Zahradil

Třecí plocha mezi prezidentem a premiérem se možná objeví i ve vztazích s Čínou. Ačkoli programové prohlášení nové vlády se přímo o Číně nezmiňuje, naznačuje, že Česko chce posílit ekonomickou diplomacii, která je jedním z pilířů Babišovy zahraniční politiky.

Černínský palác by měli obsadit Motoristé, kteří už ve volebním programu uvedli, že jde-li o Čínu, „je třeba se postupně vrátit do dřívějšího koridoru normálních vztahů – na úroveň, kterou praktikují jak všechny okolní, tak i důležité evropské země“. Připouštějí nicméně, že bezpečnostní otazníky nad účastí čínských technologických korporací v českých tendrech nelze podceňovat.

Na rozdíl od nastupujícího premiéra, který se nebrání svěřit vztahy s Čínou Motoristům prosazujícím smířlivější postoj k Pekingu, Hrad před námluvami s Čínou varuje. „Čínská lidová republika je z mého pohledu nadále problematický partner,“ uvedl pro redakci Petr Kolář, zahraniční poradce prezidenta.

Babiš se – na rozdíl od Pavla – shodne s Trumpem i ohledně spolupráce v Evropě. Americký prezident před pár dny vydal novou oficiální Národní bezpečnostní strategii, v níž viní z úpadku kontinentu Evropskou unii, k níž je prezident o poznání méně kritický než Babiš. Trump v dokumentu naopak naznačuje podporu středoevropských států.

Po větší spolupráci V4 volá také Babiš, Petr Pavel naopak není velkým fanouškem Visegrádu. „Nová vláda přistupuje k V4 mnohem ideologičtěji než pan prezident,“ podotkl Petříček.

I prezidentův postoj k V4 ale prochází vývojem. Před svým nástupem do funkce se netajil, že má pochybnosti ohledně fungování, zatímco nyní už připouští, že V4 může být silným regionálním blokem. V listopadu také jasně uvedl, že nemá smysl bořit něco, co funguje. „V4 není pouze o jednání mezi vládami, ale i mezi ministerstvy, je to o kultuře, sportu, historii, jednotlivých občanech. Zatracovat V4 nedává smysl,“ řekl po setkání se slovenským protějškem Peterem Pellegrinim v Praze.

Bezpečnost a spojenecké závazky

Kde si naopak prezident notuje s Trumpem více než Babiš, jsou výdaje na obranu. Šéf Bílého domu trvá na pěti procentech HDP každého členského státu NATO na obranu, což zopakoval i ve výše zmíněné bezpečnostní strategii. Naopak Babiš pětiprocentní výdaje označil několikrát za nesmysl. „Trump to ale nyní řekl jasně, z toho nejde cuknout,“ zdůraznil exšéf české diplomacie i obrany Alexandr Vondra.

To prezident Pavel již delší dobu zcela otevřeně volá po navyšování obraných výdajů. Babišovi proto vytkl, že v programovém prohlášení vznikající koalice chybí zahrnutí závazku k plnění spojeneckých povinností v NATO a právě navyšování výdajů na obranu.

I zde se prezident obává především vlivu SPD. Strana sice musela ustoupit z prosazování referenda o vystoupení z NATO, jak již ale bylo zmíněno, drží Ministerstvo obrany. A budoucí ministr Zůna minimálně ve veřejných vyjádřeních dělá vše, aby svou nominující stranu nepopudil.

Rozpočet

V domácí politice je první otázkou, kdy se Babiš s Pavlem zřejmě střetne, státní rozpočet na příští rok. Ačkoli rozpočtování je plně v kompetenci vlády, prezident může o rozpočtu vyjednávat a v případě krajní nespokojenosti využít práva veta.

Zvažoval to například loni u rozpočtu vlády Petra Fialy. Nelíbilo se mu, že Stanjurův návrh nadhodnocoval některé příjmy a naopak podhodnocoval výdaje. Prezident požadoval, aby byl rozpočet realistický, a donutil premiéra k osobní garanci, že se tak stane.

Nakonec proto k vetu nesáhl. „Bylo by snadné udělat silné gesto, když je zřejmě, že mé veto Sněmovna přehlasuje. Považoval jsem ale za prospěšnější, aby nedostatky byly nějakým způsobem napraveny,“ řekl tehdy prezident.

A k vyjednávání o rozpočtu se vyjádřil i letos. Zastal se Babiše ve sporu o to, jestli má dosluhující vláda předložit Sněmovně svůj rozpočet. Podle něj by předložení návrhu bylo „solidní a vstřícné gesto“.

Stejně jako u předchozí vlády bude také u té Babišovy prezidenta zajímat, jak dá dohromady své sliby s penězi, které má k dispozici. „Je tam hodně ambiciózních slibů, co se komu dá. Ale už chybí řešení, jak se to konkrétně udělá a zaplatí,“ vyjádřil se kriticky k programovému prohlášení vlády.

Veřejnoprávní média

Konflikt se rýsuje také v otázce veřejnoprávních médií. Prezident dlouhodobě zdůrazňuje důležitost jejich nezávislosti a vyslovuje se proti opatřením, která by je o ni mohla připravit.

Současná koalice plánuje například zrušit koncesionářské poplatky a financovat Českou televizi a rozhlas jinými způsoby. „V našem konkrétním prostředí se obávám, že tento krok může vést ke snížení nezávislosti veřejnoprávních médií. Minimálně z těch důvodů, že politická kultura u nás skutečně není na úplně vysoké úrovni, to asi víme všichni,“ říká k tomu prezident.

Spojence by teoreticky mohl nalézt u budoucího ministra kultury Oto Klempíře z Motoristů. Ten dorazil v úterý za prezidentem s viditelnými poznámkami, kde se mimo jiné psalo, že „veřejnoprávní média jsou grál“.

„Diskutovali také o roli veřejnoprávních médií a shodli se, že je nezbytné zachovat jejich nezávislost. Prezident zároveň připomněl, že případné zrušení koncesionářských poplatků by tuto nezávislost oslabilo,“ informoval po schůzce Hrad v tiskové zprávě.

Klempíř se staví proti rušení poplatků i proti slučování obou médií. V koalici je ale s tímto názorem v menšině – například nová forma financování je i součástí koaliční smlouvy.

Ačkoli prezident s vety zachází velmi obezřetně, pokud by změny ve veřejnoprávních médiích vzbuzovaly vážné pochybnosti, zváží prý v tomto případě jeho využití.

Důchodová reforma

Neshody zřejmě nastanou ve chvíli, kdy k prezidentovi doputuje plán nastupující vlády na zrušení důchodové reformy vlády předchozí. Odcházející ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) už na Pavla apeloval, aby se tomu pokusil zabránit.

Prezident již dříve naznačil, že má obavy právě z toho, aby se pravidla pro důchodce neměnila po každých volbách. V roce 2024 se kvůli tomu pokusil propojit tehdejší koalici a opozici. Cílem bylo dát dohromady takový návrh, který vydrží i změnu vlády.

Nicméně se to nepovedlo. Aktéři se po první schůzce nedokázali shodnout ani na tom, co na schůzce zaznělo. Hrad tvrdil, že zástupci ANO souhlasili se zvyšováním věku odchodu do důchodu, ti to popírali. Hnutí se pak už dalších jednání odmítlo účastnit.

Babišova vláda se chystá reformu rušit, zmrazit důchodový věk na 65 letech a vrátit se k vyšším valorizacím. Žádná nová opatření k udržitelnosti důchodového systému koalice podle Juchelky neplánuje.

Právě „dlouhodobá udržitelnost systému“ je přitom podle vyjádření Hradu pro prezidenta klíčová. Jak ostrý prezident v této věci bude, ale není jasné. Juchelka po schůzce s ním uvedl, že prezident vnímá nastavení penzí jako věc vlády. „Měl jsem pocit, že do budoucna bude akceptovat i to, co přinese další vláda, ale že si k tomu asi řekne své,“ řekl budoucí ministr práce.

Vládní vyvolení

Kde chce naopak prezident co možná nejvíc spolupracovat, je oblast rozvoje Česka a důležité reformy. Pavel chce veřejně podpořit strategická rozhodnutí, u kterých bude mít dojem, že posunou zemi dopředu.

Kromě hospodářství jde hlavně o dopravu, školství a zdravotnictví. Ostatně na prvních schůzkách už takový vzkaz vyslal ke třem budoucím ministrům – Adamu Vojtěchovi, Robertu Plagovi (oba ANO) a Ivanu Bednárikovi (za SPD).

Speciálně s Plagou by prezident rád řešil výchovu k mediální gramotnosti a rozpoznávání dezinformací. A zrovna Plagovi, který se příliš neshodne s koaličními partnery, by se mohl spojenec na Hradě hodit.

Doporučované