Rozčarovaní Češi. Na důstojný důchod od státu už nevěří skoro nikdo

Ani ve chvíli, kdy postupně nabíhá důchodová reforma končící vlády Petra Fialy (ODS) a ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL), veřejnost příliš nevěří tomu, že by stát dokázal lidi v důchodu zabezpečit.

Více než 70 procent oslovených souhlasí s tvrzením, že lidé by si na důchod měli spořit bokem a nespoléhat se pouze na stát. A to napříč věkovými skupinami: Lidé ve věku od 18 do 26 let, ale i ve věku 66 až 99 let s tímto tvrzením souhlasí prakticky shodně v bezmála 80 procentech.

Dotázaní také deklarují, že spíše nevěří v udržitelnost důchodového systému a v to, že by jim státní penze ve stáří vystačila.

Vyplývá to z reprezentativního průzkumu společnosti Ipsos mezi více než tisícovkou respondentů, probíhajícího od 26. listopadu do 1. prosince, který exkluzivně přináší Seznam Zprávy v rámci seriálu Jak se žije v Česku.

Graf si lze proklikat a porovnat odpovědi mužů a žen nebo podle věkových skupin:

„Lidé mají pocit, že je důchodový systém neudržitelný, vůbec nespoléhají na stát, zvlášť mladí lidé, ale nejenom,“ říká Michal Kormaňák, analytik společnosti Ipsos.

Zdůrazňuje, že z výzkumu také vyplynulo, že téma důchodového systému a názoru na něj je silně zpolitizované. Změny mají větší podporu u voličů končící vládní koalice – tedy voličů Spolu, Starostů a nezávislých a Pirátů.

Z průzkumu totiž zároveň vyplývá, že jen třetina – 33 procent respondentů – podporuje přijatou vládní reformu. „Přání jsou často protichůdné. Víme to z mnoha výzkumů. Typické to je, když jsem testoval úsporná opatření státu. Lidé říkali, že stát musí šetřit, ale se žádným opatřením nesouhlasili. Vždycky měli pocit, že se jich to dotkne. Stát nikdy nesmí šetřit na vás,“ konstatuje Kormaňák.

Graf si lze proklikat a porovnat odpovědi mužů a žen nebo podle věkových skupin:

Zároveň podle analytika i výsledků průzkumu platí, že čím méně o důchodové reformě lidé vědí, tím více jsou proti ní.

Nadpoloviční většina respondentů, 63 procent, uvádí, že současný důchodový systém je neudržitelný.

Nejbytostněji to pociťují lidé ve věku 27 až 35 let, kdy s tímto konstatováním souhlasí tři ze čtyř oslovených. Nejméně pak lidé obecně těsně před důchodem, ve věku 54 až 65 let, kdy s tvrzením souhlasí stále nadpolovičních 54,5 procenta oslovených.

Naopak lidé nesouhlasí s tvrzením, že by se spoléhali na to, že si v penzi vystačí s penězi od státu. Obecně se ohradilo 67 procent oslovených a třeba mezi nejmladšími ve věku 18 až 26 let s tím nesouhlasí 76 procent respondentů.

Podle Petra Brabce, experta na důchodové systémy z Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické, je přitom i povědomí o tom, že je systém penzí neudržitelný, ve skutečnosti zkreslením a zjednodušením.

Graf si lze opět proklikat a porovnat odpovědi mužů a žen nebo podle věkových skupin:

„Systém není neudržitelný, samozřejmě je udržitelný. Ale má to dvě možnosti. Buď se na něj najde více peněz. Třeba o dva procentní body hrubého domácího produktu dlouhodobě víc. A pokud se peníze nenajdou, důchody se budou snižovat,“ vysvětluje Petr Brabec.

Podle něj by přitom ani snižování důchodů v praxi neznamenalo, že by lidé dostávali méně než současní senioři. „Půjdete za 30 let do penze, a kdyby se systém vůbec nezměnil, jenom se sesekal, aby nebyl deficitní, tak penze bude vyšší než současných penzistů, koupíte si za to víc, ale ne tolik, jako jste byl zvyklý ze své mzdy. A to lidi bude štvát,“ říká odborník na důchodové systémy. Reálně tak bude lidi čekat větší propad v příjmech mezi výplatou a penzí, než je to v současnosti.

Pavel Rusý, matematik a statistik, který pokusy o důchodové reformy komentuje dlouhodobě, zase říká, že lidé důchodovému systému přestávají věřit i proto, že politici nenabízejí racionální řešení.

Podle něj problém spočívá v dvojitém zatížení lidí, kteří vychovávají děti a jsou ekonomicky aktivní. „Investují jak do pojistného na své předky, tak do nové generace, a tím se dostávají do ekonomicky nesrovnatelné pozice než bezdětný. A tím myslím lidi, kteří v daný moment nepečují o děti, jak budoucí, tak vysloužilé rodiče. Jsou ekonomicky extrémně zvýhodněni. A to je problém, který se neřeší,“ konstatuje Rusý.

Nově nastupující vláda Andreje Babiše (ANO) má ve svém programovém prohlášení několik klíčových úprav již zavedené důchodové reformy. Konkrétně se chce vrátit k zastropování důchodového věku na 65 let namísto postupného růstu k 67 rokům.

„Zastropování věku odchodu do důchodu na 65 letech. Je čas dát lidem jistotu a umožnit jim zasloužený odpočinek po letech poctivé práce,“ popisoval na sociální síti X Aleš Juchelka, kandidát na ministra práce a sociálních věcí, s čím jde na schůzku s prezidentem Petrem Pavlem.

Stejně tak Juchelka zdůrazňoval valorizaci důchodů, která bude zohledňovat inflaci a polovinu růstu reálných mezd. Současně přitom platí valorizace o jednu třetinu reálných mezd.

V programovém prohlášení pak nastupující vláda slibuje mimo jiné i rozvinutí dobrovolného pilíře, který umožní lidem od raného věku spořit si na stáří.