Článek
Běh má řadu výhod: dá se provozovat kdekoliv, kdykoliv a je úplně zdarma. Stačí jenom pár tenisek, v případě žen sportovní podprsenka, a zbytek už většinou doma máte, často i včetně sportovních hodinek nebo fitness náramku. A pak už jen zavázat tkaničky, do sluchátek si pustit oblíbenou hudbu a vyrazit.
Podle odborníků by ale prvnímu tréninku měl předcházet ještě jeden krok, a tím je prohlídka u sportovního lékaře. „Jde hlavně o to, abychom vyloučili choroby, které by následně člověka při fyzické aktivitě mohly poškodit,“ říká sportovní lékař Petr Šrámek z Kliniky sportovní medicíny AKESO v Praze. Naráží například na skryté vady srdce nebo oběhového systému, které při běžných preventivních lékařských prohlídkách zůstávají skryté a odhalí se až při zátěži.
Zátěžový test přináší informace
Pracoviště sportovních lékařů nabízejí různé varianty prohlídek, které se liší důkladností, délkou trvání a také cenou. Vyšetření si totiž musíte zaplatit. „Holý základ spočívá jen v tom, že vám lékař nabere EKG, aby viděl, jak vám v klidovém režimu běží srdce, a také vyšetří váš pohybový aparát. V tu chvíli vám například může říct, že pro vás běh není úplně vhodný, protože máte vadné postavení kyčlí nebo kolen, pozoruje u vás zásadní skoliózu páteře nebo nějakou jinou vadu, která se při sportování brzy projeví bolestmi,“ popisuje Šrámek.
Ideální je zvolit některou z variant vyšetření, které zahrnují zátěžový test, a to buď na bicyklovém ergometru, nebo na běžeckém pásu. „Vyšetřovaný šlape nebo běží až do svého maxima a lékař sleduje, jestli se neobjeví arytmie neboli nepravidelnost srdečního rytmu, jestli se srdce dostatečně prokrvuje, jak se chová krevní tlak,“ vyjmenovává lékař.
Výhodou zátěžového testu je nejen to, že na minimum omezí riziko, že vám v prvním větším kopci selže srdce, ale navíc dokáže i změřit kapacitu plic a schopnost těla hospodařit s kyslíkem. Z toho lékař potom určí i hodnoty zón srdečního tepu, kterých by se běžec či běžkyně měl při tréninku držet, aby plnil svoje cíle - nabíral kondici a/nebo shazoval kila. „I když si řeknete, že budete tak maximálně obíhat nejbližší park, přesto je frustrující, když v tréninku necítíte posun. I kvůli tomu lidé často s pohybem brzy končí,“ říká Petr Šrámek. „My dokážeme určit, při jaké tepové frekvenci skutečně pálíte tuky a při jaké spíš jenom cukry.“
Součástí prohlídky by měla být i doporučení protahování a kompenzačních cviků, aby se tělo zvládlo s nezvyklou zátěží co nejlépe vyrovnat, a také tipy na posilování svalových skupin, které vás ochrání před zraněním. Pokud k tomu má v ordinaci potřebné vybavení, může sportovní lékař také naskenovat vaše nohy, načež může doporučit i vložky do bot.
Překážkou pro objednání ke sportovnímu lékaři může pro někoho být cena, která se pohybuje obvykle kolem 1500 až 4 tisíc korun, v závislosti na komplexnosti vyšetření a pracovišti. Většina lékařů také vyžaduje, abyste s sebou měli výpis ze zdravotní dokumentace od praktika, což přináší nutnost navštívit ještě jednu ordinaci a zaplatit další poplatek.
Analýza došlapu v obchodě pomůže s botami
Zejména na nožní klenbu, došlap a úhly mezi jednotlivými částmi nohy při běhu se zaměřuje i analýza, kterou nabízejí některé obchody specializované na prodej běžecké obuvi. Podle sportovního lékaře Šrámka dává taková analýza smysl jako další krok, který by měl začínající běžec udělat v rámci prevence před zraněním. „Lékař rozumí lidskému tělu, ale proškolený personál se zase vyzná v běžeckých botách a dokáže doporučit takové, jaké budou nejlépe vyhovovat vašemu stylu běhu, došlapu i například šířce chodidla,“ dodává Petr Šrámek.
Diagnostika se liší podle vybavení obchodu. Ve většině mají k dispozici takzvanou tlakovou desku, která snímá tlak na různá místa chodidel. Některé obchody mají pro zákazníky i běžecký pás, na němž snímají kamerou pohyb nohou a způsob došlapu. Po vyhodnocení dostane obvykle zákazník na výběr - buď zaplatí řádově několik stovek korun a odchází s doporučením obuvi, nebo si boty koupí na místě a za analýzu potom už neplatí.
