Článek
Do roku 2029 se má na evropském trhu objevit pět novinek Fordu. Dvě z nich vzniknou ve spolupráci s francouzským Renaultem. Ten americké značce poskytne nejen svůj technologický základ, ale i kapacity v továrnách. Pro Ford bude nejdřív vyrábět malé elektrické auto vycházející z Renaultu 5.
„Tým Renaultu odvedl skvělou práci na elektroautech z B-segmentu (menších vozů – pozn. redakce). Jsou v tom lídry,“ uvedl před kruhem vybraných novinářů šéf evropského Fordu Jim Baumbick. Spolupráce s Francouzi má podle něj jeden cíl:
„Maximalizovat rozsah výroby, což přinese výrazné snížení nákladů jak Renaultu, tak Fordu jako partnerům,“ doplnil Baumbick v zázemí okruhu Salzburgring.
Později vznikne i malé elektrické SUV – i to se bude opírat o technologii francouzského výrobce. Ford chce ale zároveň oslovit i zákazníky, kteří se přechodu na elektroauta vyhýbají.
Další tři avizované modely tak nabídne hned s několika typy pohonu. A ty už bude vyvíjet vlastními silami. Ford pro Evropu vytvoří nový model z rodiny SUV Bronco a později přijde i s dvěma crossovery.
Značka, která byla v regionu spojená se jmény Focus, Escort či Fiesta, se tak odklání od tradičních typů karoserií, jako jsou sedany či kombíky.
„Myslím, že velmi dobře rozumíme tomu, kde se nachází jádro trhu a co zákazníci potřebují a chtějí. A právě kolem toho soustředíme hlavní osu našeho plánu,“ uvedl šéf evropského Fordu na dotaz Seznam Zpráv.
„Dobrá strategie spočívá v tom, že vybudujete něco velmi silného a dlouhodobě udržitelného, a teprve potom můžete vstupovat i do dalších přilehlých oblastí. Proto bych nedělal závěry, že jsme se rozhodli něco úplně vyloučit,“ doplnil Jim Baumbick.
Proti Číně, s Čínou
Manažer v projevu před novináři a vybranými evropskými dealery prohlásil, že Ford musí svůj přístup k autům změnit. „Nechceme vyrábět topinkovače na kolech,“ uvedl i s odkazem na tvrdou konkurenci, do které se stále víc přimíchávají čínské značky.
Prodejům Fordu v Evropě vládne několik klíčových trhů – osobní divize se opírá hlavně o Velkou Británii, kde ale výrazně roste podíl čínských automobilek a už tam přesáhl hranici 10 procent.
Americká značka ale v Evropě ještě víc spoléhá na prodeje svých užitkových aut, kde má pozici jedničky na trhu. A tam paradoxně spolupracuje i s těmi, které Baumbick v projevu označil za hlavní vyzyvatele.
Ford upevňuje spolupráci s několika čínskými koncerny. Automobilce Geely například prodal část své továrny ve španělské Valencii, kde budou vznikat malá elektroauta pro Evropu.
Generální ředitel Fordu Jim Farley dokonce navrhuje, aby se čínským značkám otevřely dveře do amerických továren – pokud tam budou působit pod přísným dohledem místních partnerů.
Na evropském trhu se zároveň objevila nová elektrická dodávka Ford Transit City, která je vyvinutá a vyráběná v Číně ve spolupráci s tamním koncernem JMC.
„Doba, kdy si každý dělal všechno sám, skončila. Je to velmi drahé. Tempo technologického vývoje i počet konkurentů na trhu jsou extrémně vysoké,“ okomentoval spolupráci s čínskými a dalšími partnery Jim Baumbick.
Podle něj musí každá automobilka zvažovat, na co má dost vlastních sil, a kde by měla naopak sáhnout po know-how a kapacitách odjinud.
Evropa zbrojí, Ford se chce zapojit
Americká automobilka zároveň chce proniknout na evropský zbrojní trh. Nabídne mu proto nový těžký pick-up Ranger Super Duty, který by chtěla prodávat armádám či zásahovým složkám v zemích EU.
Vůz by měl být vyráběn v evropských závodech – což bývá častým požadavkem při udělování státních zakázek. Firma sídlící na předměstí Detroitu potvrdila, že o možných zbrojních kontraktech vyjednává už od loňska.
Její příklon k obrannému průmyslu podporuje i Pentagon, který velké americké korporace nabádá k pomoci s vyzbrojováním.
Ford má v tomto ohledu i dlouhou historii. Za druhé světové války byly jeho továrny klíčové při výrobě letadel, vojenských vozidel či motorů pro Spojence. A ohled na potřeby USA bral i během pandemie koronaviru, kdy některé jeho závody načas přešly na výrobu plicních ventilátorů a zdravotnických pomůcek.
Firma už nyní nabízí armádám své upravené verze. Například těžký pickup Ford F-Series slouží jako základ pro lehká taktická a obrněná vozidla. Bezpečnostní složky je využívají pro hlídkovou činnost a specializované firmy je upravují přidáním balistické ochrany skel i podvozku.
Menší platforma Ford Ranger je zase celosvětově velmi populární pro přestavby na lehká taktická vozidla (LTV). Úpravy zahrnují zesílené podvozky a ochranné rámy, prvky pro tichý chod a zatemňovací režimy osvětlení.
Sázku na zbrojní výrobu ale zvažují i jiní velcí hráči. V Americe jde hlavně o General Motors, které chtějí přes značku Chevrolet získat velký kontrakt na nástupce vozidel Humvee pro armádu USA.
V Evropě už se do zbrojního úsilí zapojil Renault, který poskytne část svých kapacit na hromadnou výrobu vojenských dronů. Šanci v rostoucích obranných výdajích spatřují i dva němečtí výrobci.
Koncern Volkswagen nedávno představil dva prototypy lehkých užitkových vozů pro ozbrojené složky. A zapojení do obranného průmyslu nevylučuje ani Mercedes-Benz, který teď sonduje situaci na trhu. Jeho vojenská divize už teď dodává užitková vozidla.
Mercedes se ale vedle toho zajímá taky o aktivity koncernu KNDS, který stojí za tanky Leopard či houfnicemi Caesar. Podle informací Handelsblattu je ve hře nejen to, že by Mercedes mohl KNDS prodat jednu z továren, ale že by do zbrojního koncernu mohl i majetkově vstoupit.
KNDS totiž v nejbližších měsících vstoupí na burzu a během této transakce se výrazně obmění její vlastnická struktura: po IPO (prvním veřejném úpisu akcií) by mělo 80 procent firmy napůl patřit Francii a Německu. Berlín chce ale zapojení obou států pokud možno snižovat, aby byl koncern víc tržně orientovaný a efektivní.
Německo by tak chtělo firmě zajistit nějakého strategického investora zvenčí. Podle zdrojů Handelsblattu ze spolkové vlády je ve hře právě angažmá Mercedesu. Ani jedna ze stran to ale nekomentuje.
