Článek
Japonsko čelí silné pylové sezóně, která podle odborníků souvisí s rozhodnutími vlády po druhé světové válce. Úřady plánují část monokulturních lesů vykácet a nahradit je druhově pestřejšími porosty.
Videa připomínající oblaka kouře nad lesy v posledních týdnech zaplavila japonské sociální sítě. Ve skutečnosti však nešlo o požáry, ale o pyl uvolňovaný z rozsáhlých plantáží japonského cedru sugi a cypřiše hinoki. Právě tyto stromy dnes podle BBC stojí za většinou sezónních alergií v zemi.
„Pylové alergie se v Japonsku staly národním zdravotním problémem,“ uvedla pro BBC expertka na lesnictví z Univerzity Kjúšú Noriko Sato. Podle ní je řešení situace „naléhavé“.
Sennou rýmou podle odhadů trpí až 43 procent Japonců, což je výrazně více než například ve Spojeném království nebo Spojených státech. Problém má podle odborníků i ekonomické dopady. V období nejhorší pylové sezóny přichází japonská ekonomika denně až o 1,6 miliardy dolarů (přes 33 miliard korun) kvůli nemocenským či nižší útratě domácností.
Kořeny současné situace sahají do období po druhé světové válce. Japonsko tehdy kvůli masivnímu válečnému odlesnění zahájilo rozsáhlý program obnovy lesů. Vláda vsadila především na rychle rostoucí cedry a cypřiše, které měly zabránit erozi půdy a zároveň sloužit jako zdroj dřeva pro stavebnictví. Dnes tyto monokultury pokrývají zhruba pětinu rozlohy země.
Podle BBC ale změnily i podobu japonské krajiny. Monokulturní lesy jsou výrazně chudší na biodiverzitu než původní smíšené porosty, žije v nich méně ptáků či hmyzu a odborníci upozorňují i na vyšší riziko sesuvů půdy nebo horší schopnost krajiny zadržovat vodu.
Stromy však po dosažení stáří kolem třiceti let produkují velké množství lehkého pylu, který se snadno šíří do městských oblastí. Situaci navíc zhoršuje klimatická změna, kvůli níž začíná pylová sezóna stále dříve.
Japonská vláda proto v roce 2023 představila plán na snížení množství pylu o polovinu během příštích třiceti let. Do roku 2033 chce omezit plochu lesů s vysoce pylovými cedry o pětinu.
Některá města už s obnovou přirozenější krajiny začala. „Naše monitoringy ukazují návrat více zvířat a hmyzu, včetně jezevců, želv, žab i vzácných druhů hmyzu,“ řekl BBC vedoucí odboru životního prostředí města Kobe Atsushi Okada. Projekty mají zároveň pomoci zadržovat vodu v krajině a snížit riziko sesuvů půdy, které mohou být s klimatickou změnou častější.
Přeměna lesů ale bude podle expertů dlouhodobá a nákladná. Japonsko je jednou z nejzalesněnějších průmyslových zemí světa a lesy pokrývají téměř 70 procent jeho území. Vláda proto od loňska vybírá nový ekologický poplatek, který má financovat obnovu lesů a výsadbu nových stromů.
Odborníci zároveň upozorňují, že samotné kácení problém nevyřeší. Lesy totiž hrají důležitou roli i při ukládání uhlíku a plnění klimatických závazků země. Japonsko tak podle BBC hledá rovnováhu mezi bojem proti alergiím, ochranou biodiverzity a klimatickou politikou.
