Článek
Sudetoněmecké dny v Brně otevírají novou kapitolu v dějinách obou národů, shodli se v neděli řečníci při slavnostních projevech. Na svatodušní slavnosti na brněnském výstavišti se zaregistrovaly tři tisíce lidí, kapacitu zcela zaplnily. Letošní 76. ročník sněmu se poprvé v historii koná v Česku.
Proti sněmu se znovu protestovalo, na Dominikánské náměstí v centru města odpoledne dorazily asi tři tisíce lidí.
Bavorský ministerský předseda Markus Söder na sudetoněnemckém sněmu na brněnském výstavišti řekl, že s aktéry stojí v sále, v němž „zažíváme historickou událost“.
„Účast tady v Brně je pro mě naprosto historické setkání. Cítíme ze všech řečníků silné emoce, ale zároveň uvolnění, že zažíváme něco výjimečného,“ zdůraznil. Na odpoledne jej pozval k setkání český prezident Petr Pavel.
Söder uvedl, že jej někteří politici odrazovali od příjezdu, protože to nemusí být dobrý signál. „Pro mě od počátku bylo jasné, že podaná ruka se neodmítá,“ podotkl. Čechy pozval na příští sudetoněmecký sněm do Mnichova. Připomněl i dílčí protesty lidí při Pouti smíření. „Demonstranti byli na okraji ulice a tam zůstali stát,“ řekl.
Vyzval také, že před sebou máme společný úkol v prohlubování sjednocené mírové Evropy.„Máme tady síly, které jsou zčásti řízené zvenčí. Nesmíme se dostat tam, kde už jsme jednou byli,“ varoval před extremisty.
Šéf Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernd Posselt udělil evropskou cenu Karla IV. spisovateli a bývalému ministrovi kultury Milanu Uhdemu a poděkoval mu za sbližování obou národů. „Je mi velkou ctí,“ zdůraznil.
„Nesmírně si vážím toho, že tu stojíme oba národy vedle sebe,“ poděkoval Milan Uhde.
Posselt připomněl bohatou česko-německo-židovskou kulturu, třeba architekta Adolfa Loose. „Stojíme tu na výstavišti, které nám ukazuje, co vzniká, když nepěstujeme nenávist, ale lásku,“ řekl mimo jiné.
Zástupce předsedy Sudetoněmeckého krajanského sdružení Steffen Hörtler poděkoval hostitelům za nataženou ruku a sklidil potlesk vestoje. „Děkujeme našim českým přátelům. Využijme tento víkend k budování mostů, k novému poznávání staré vlasti a ke společnému pohledu do evropské budoucnosti,“ řekl.
Brněnské setkání Čechů se sudetskými Němci je podle něj „výsledek odvahy, neúnavného dialogu a hluboké touhy po porozumění“.
Zdůraznil také, že sudetští Němci 80 let od odsunu nežádají nic nazpět. „Přinášíme však něco nazpět: naši hlubokou lásku k této zemi, naši identitu a náš podíl na společné kultuře,“ doplnil.
Podle něj se pro mnohé sudetské Němce o víkendu v Brně uzavírá bolestivý kruh. „Z hořkého loučení tehdejší doby se stává skutečný a pokojný návrat. Místo ztráty se proměňuje v místo společného uzdravení. Mnozí z našich rodičů a prarodičů o tomto okamžiku snili po celý život. Na Západě si za cenu slz vybudovali novou existenci, ale ve svých srdcích nikdy neopustili Brno, Chebsko ani Jeseníky,“ sdělil Hörtler.
Po řádění nacistů za druhé světové války, při níž přišly o život statisíce Čechů, následoval divoký odsun. Jen z Brna bylo vysídleno asi 20 tisíc Němců.
Fotogalerie z nedělního programu:
Za desetiminutovou zdravici sklidila potlesk také brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS). Podle ní si v době války na Ukrajině o dost víc uvědomujeme, jak křehký je mír. „Děkuji těm, kteří mají odvahu vést dialog i o bolestných tématech, a děkuji všem, kdo věří, že smíření není slabost, ale síla,“ zdůraznila. A z Brna vyslala vzkaz. „Síla Evropy nenáleží v zapomnění, ale ve schopnosti poučit se z vlastních dějin,“ dodala.
Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) připomněl, že stovky lidí v sobotu opět prošli Pouť smíření a z Pohořelic do Brna ušli kus cesty. „Za 81 let od války jsme došli mnohem větší kus cesty jako celá společnost,“ uvedl.
Novinářům také řekl, že se Söderem při společném jednání probrali ekonomickou spolupráci Bavorska a jižní Moravy. Domluvili se na vzniku pracovní skupiny, v níž budou zástupci Jihomoravského inovačního centra, univerzit, hospodářské komory a v podobném zastoupení také německá strana. „Určitě nás spojí vesmírný průmysl, výroba polovodičů, kde nabízíme velkou kompetenci v designu a tvorbě softwaru. Oba jsme silní v obranném průmyslu,“ upřesnil.
Za inspiraci poděkoval pořadatelům festivalu Meeting Brno. Podle něj ukázali, jak poměrně malá skupina lidí dokáže proměnit atmosféru ve společnosti. „Užijte si společně tuto zlomovou neděli,“ pozdravil plný sál.
Sudetoněmecké dny začaly ve čtvrtek pietní akcí na brněnském nádraží, odkud odjížděly transporty Židů do koncentračních táborů. V pátek se odehrála na Moravském náměstí sousedská slavnost, večer krajanské sdružení udělilo kulturní ceny. V sobotu začal program na výstavišti a tisíce lidí se zúčastnily Pouti smíření z Pohořelic na Brněnsku do Brna, která připomíná takzvaný pochod smrti Němců odsunutých z Brna na konci května 1945.
Většinu akcí provázely protesty někdy i stovek lidí. Sjezd, který je ve svém 76. ročníku součástí festivalu Meeting Brno, pokračuje do pondělka.
Zeman proti
Také neděli provázely protesty kritiků sněmu. Spolek Obrana národa 2 napojený na politiky SPD a komunistů svolal na nedělní odpoledne největší protest. Podporovatelé se sešli v ulici Bašty u hlavního nádraží a v průvodu, který vedl muž s oděvem husitského kazatele, vyrazili na Dominikánské náměstí v Brně. Odmítají usmiřování se sudetskými Němci a sněm v Brně považují za provokaci.
Na ostrém slunci postupně zasahovalo několik sanitek, podle krajských záchranářů tam zkolabovalo asi pět lidí.
Měli české i rudé vlajky a desítky transparentů. Některé posílaly sudetské Němce „domů do říše“, případně jim jinými slovy sdělovaly, že nejsou v Brně vítaní.
Program na náměstí zahájil husitský chorál Ktož sú boží bojovníci, účastníci pak zpívali českou i slovenskou hymnu. Mnozí tvrdí, že Československo právně nikdy nepřestalo existovat.
Fotogalerie z nedělních protestů:
Na prostranství i v okolních ulicích se shromáždily dva až tři tisíce lidí. Promluvil k nim mimo jiné bývalý prezident Miloš Zeman.
Sněm odsoudil jako „obludnost“. „Sudetoněmecký spolek založili bývalí nacisté, celou dobu vystupoval proti českým národním zájmům. Naposledy Bernd Posselt v roce 2002 hlasoval proti vstupu České republiky do Evropské unie,“ řekl. Posselt se přitom i v Brně znovu omlouval za opakované zločiny nacismu a vítal smíření a sbližování obou národů. Zemanův desetiminutový projev narušoval z prostranství poblíž někdejší republikán Miroslav Sládek. Schytal několik šťouchanců a protestující mu poničili megafon. Europoslankyně Kateřina Konečná (Stačilo!) řekla, že nese Posseltovi symbolický účet za válečné reparace. Útočila na Českou televizi a řekla, že se má přejmenovat na „kolaborantskou“.
Podívejte se na snímky z pátečního sousedského setkání u dlouhých stolů:
