Hlavní obsah

Turecká policie se slzným plynem vtrhla do ústředí hlavní opoziční strany

Foto: Efekan Akyuz, Reuters

Podle agenturních zpráv policie prorazila barikády a použila slzný plyn proti skupině podporovatelů CHP shromážděných před centrálou.

Na nařízení guvernéra Ankary vtrhla turecká policie do budovy Lidové republikánské strany (CHP), hlavní opoziční strany v zemi. Policie měla za cíl z budovy dostat ven předsedu CHP Özgüra Özela, který se v budově zabarikádoval.

Článek

Turecká policie v neděli za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení - Lidové republikánské strany (CHP). V budově se totiž podle agentury DPA zabarikádoval Özgür Özel, dosavadní předseda strany, jehož ve čtvrtek turecký soud zbavil funkce.

DPA píše, že policie při akci prorazila barikády, podle AP slzný plyn a gumové projektily směřovala proti skupině stranických podporovatelů, která se sešla před centrálou. Agentura to označuje za násilný konec několikahodinové konfrontace. Dostat ven lidi, kteří se uchýlili do stranického ústředí, v neděli nařídil guvernér Ankary. Na akci se podílejí stovky těžkooděnců, uvedla agentura AFP.

Odvolací soud v Ankaře ve čtvrtek jedenapadesátiletého Özela zbavil funkce, když zrušil výsledky vnitrostranických voleb hlavní turecké opoziční strany z roku 2023. Poukázal přitom na údajné nesrovnalosti, čímž zvrátil loňské rozhodnutí soudu nižší instance, podle kterého sjezd žádné pochybnosti či nesrovnalosti nedoprovázely.

Soud, jehož verdikt AFP označila za další ze zásahů režimu prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana proti politickým rivalům, zároveň úřadujícím předsedou CHP určil Kemala Kiliçdarogla. Ten ji už v minulosti vedl. Velká většina straníků se ale podle AP postavila za Özela, který verdikt označil za puč proti lidu a vyjádřil naději, že nejvyšší soud rozhodnutí zruší, a „zachrání tak Turecko před katastrofou“.

Kiliçdaroglu, který byl předsedou strany v letech 2010 až 2023, naopak vyzval k zachování klidu. Sedmasedmdesátiletý politik ve vedení CHP skončil, když v prezidentských volbách nedokázal porazit Erdogana. Naopak jeho nástupce Özel, který po rozhodnutí soudu k centrále CHP svolal příznivce, hned v roce 2024 dovedl stranu k vítězství v komunálních volbách nad Erdoganovou Stranou spravedlnosti a rozvoje (AKP).

Prokuratura od té doby v obcích a městech vedených CHP zahájila řadu vyšetřování starostů a úředníků, které viní z korupce. Opozice to označuje za politicky motivovaná trestní stíhání.

Nejvýraznějším případem je kauza Ekrema Imamoglua, který byl od roku 2019 do loňska starostou Istanbulu. Loni v březnu byl zatčen se stovkou dalších lidí kvůli obvinění z korupce. Stalo se tak krátce před tím, než ho CHP nominovala jako svého kandidáta do prezidentských voleb. Imamogluovo zatčení vyvolalo v Turecku největší protivládní protesty za více než deset let.

Doporučované