Článek
Čína v neděli vyslala na svoji vesmírnou stanici Tchien-kung (Nebeský palác) kosmickou loď Šen-čou 23 s třemi astronauty na palubě. Jeden z nich by měl poprvé strávit na oběžné dráze celý rok, a to kvůli studiu účinků dlouhodobého pobytu v mikrogravitaci. Experiment má pomoci Číně připravit se na budoucí pilotované mise k Měsíci a Marsu, uvedla agentura AFP.
Astronauti, které Čína nazývá tchajkonauti, mají na vesmírné stanici uskutečnit řadu vědeckých experimentů v oblasti biologie, fyziky, medicíny a dalších. Členem posádky je poprvé astronaut z Hongkongu.
Raketa Dlouhý pochod 2F odstartovala v oblaku plamenů a kouře z kosmodromu Ťiou-čchüan na severozápadě země ve 23:08 místního času (17:08 SELČ), ukázaly záběry státní televize CCTV. Členy posádky jsou třiačtyřicetiletý Li Ťien-jing z Hongkongu, devětatřicetiletý kosmický inženýr Ču Jang-ču a devětatřicetiletý bývalý pilot letectva Čang Č'-jüan.
Jméno astronauta, který stráví ve vesmíru celý rok, bude oznámeno později, řekl v sobotu mluvčí kosmické agentury CMSA. Posádky doposud zůstávaly na oběžné dráze většinou šest měsíců, než byly vystřídány.
Roční pobyt na vesmírné stanici bude jednou z nejdelších vesmírných misí. Rekordní byl pobyt jednoho z ruských kosmonautů Valerije Poljakova v roce 1995, činil 14 a půl měsíce.
Mise Šen-čou 23 má uskutečnit první plně automatické rychlé připojení, tzv. dokování, ke střednímu modulu vesmírné stanice Tchien-kung. To je důležitý krok v přípravách Číny na plánované pilotované mise k Měsíci kolem roku 2030. V tomto případě bude nutné automatické setkání a spojení lodi a přistávacího modulu na oběžné dráze Měsíce. Vědci zároveň budou zkoumat, jak dlouhodobý pobyt ve vesmíru ovlivňuje lidské tělo i psychiku, zejména vliv kosmického záření, úbytek kostní hmoty a psychickou zátěž při dlouhých misích.
Čína byla v roce 2011 vyloučena ze spolupráce na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) kvůli obavám Spojených států o národní bezpečnost. Čínský vesmírný program je totiž řízen čínskou armádou. V reakci na to začala Čína budovat vlastní orbitální stanici, která se stala základem jejího samostatného pilotovaného kosmického programu. Země chce rovněž do konce tohoto roku na své vesmírné stanici přivítat prvního zahraničního astronauta, a to z Pákistánu. Do roku 2030 pak chce vyslat astronauty na Měsíc.
Čína vysílá své astronauty na vesmírnou stanici od roku 2021. Nejnovější mise ale přichází uprostřed zostřování soutěže se Spojenými státy o přistání na Měsíci. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) plánuje přistání posádky na Měsíci v roce 2028, tedy o dva roky dříve než Čína. Letos v dubnu čtyři astronauti NASA v rámci mise Artemis II uskutečnili let kolem Měsíce a dostali se od Země dál než kdokoliv předtím.
Čína dosud vysílala na Měsíc pouze roboty, ale její mise Šen-čou ukazují, jak rychle se vesmírné schopnosti Číny zlepšují. V červnu 2024 se Čína stala první zemí, která pomocí robotů získala vzorky z odvrácené strany Měsíce.
Peking také podle státních médií provádí experiment, při kterém byly do vesmíru poslány vzorky lidských kmenových buněk. Cílem je zkoumat, jak by se lidské buňky mohly vyvíjet a fungovat v podmínkách dlouhodobého pobytu ve vesmíru, včetně jejich přežití a možných změn při dlouhodobém působení mikrogravitace, uvedla agentura Reuters.
Doplnili jsme informace o rekordním pobytu na vesmírné stanici, podrobnosti k činnosti mise, soupeření o cestu na Měsíc s USA a další informace k čínským vesmírným plánům.
