Kdy musí studenti začít platit zdravotní pojištění a jak na to

Obecně platí, že stát je plátcem pojistného na zdravotní pojištění za nezaopatřené dítě, tedy studenta po dobu jeho soustavné přípravy na budoucí povolání, nejdéle však do 26. narozenin.

Výjimku mají pouze studenti doktorských programů na vysokých školách, kde není věková hranice nijak omezena. Za ně tedy stát platí pojištění až do konce studia. To ale musí být v prezenční formě, ne dálkové, a ve standardní délce. A nesmí při tomto studiu být zaměstnaní nebo podnikat.

Konkrétní podmínky uznání přípravy na budoucí povolání se liší podle toho, zda jde o studenta střední nebo vysoké školy, a také podle toho, zda student po prázdninách ve studiu pokračuje, či nikoli.

Závěrečná zkouška v kapse, v září/říjnu studium na VŠ

Studentovi, který v květnu nebo v červnu úspěšně vykonal závěrečnou nebo maturitní zkoušku, hradí stát zdravotní pojištění i po dobu navazujících školních prázdnin, tedy až do 31. srpna 2026.

Pokud středoškolák po vykonání maturitní zkoušky nastoupí bezprostředně, to znamená ve stejném kalendářním roce na další školu, zůstává za něj nadále plátcem pojistného stát, a to maximálně do dovršení 26 let věku. Platit pojištění tak nemusí.

„Podmínkou ale je, že v průběhu léta nenastoupí do zaměstnání,“ říká tisková mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Viktorie Plívová.

Řada studentů má ale o prázdninách brigádu. Musí kvůli tomu platit pojištění? Ano, je to stejné, jako kdyby brigádu měl kdykoli během školního roku. Rozhoduje výše výdělku. Studenti nejčastěji při brigádě uzavírají se zaměstnavatelem dohodu o provedení práce (DPP) nebo dohodu o pracovní činnosti (DPČ).

Pokud si vydělají na DPP do 11 999 korun, neplatí z tohoto příjmu pojistné na zdravotní pojištění. Pokud by si ale student u jednoho zaměstnavatele vydělal 12 tisíc a více, platit pojistné už musí. Udělá to za něj ale zaměstnavatel, tedy strhne mu částku z příjmu.

Když bude mít student několik brigád u různých zaměstnavatelů a u žádného z nich nepřekročí v daném kalendářním měsíci stanovenou částku 11 999 Kč, neodvádí ze zaměstnání žádné pojistné. Kdyby ale měl více DPP u jednoho zaměstnavatele, výdělek se sčítá a pokud překročí limit, je třeba pojistné zaplatit.

U dohody o pracovní činnosti je stejný postup. Akorát hranice příjmů, kdy není potřeba platit pojistné, je stanovena na 4500 Kč u jednoho zaměstnavatele. Takže pokud si student vydělá do 4499 Kč, neplatí z tohoto příjmu zdravotní pojišťovně nic. Když bude u jednoho zaměstnavatele činil příjem 4500 Kč a více, musí pojistné zaplatit. Udělá to za něj ale opět zaměstnavatel srážkou ze mzdy.

Pokud středoškolák v jarním termínu závěrečnou zkoušku nezvládl a čeká ho v září opravný termín, bude za něj stát platit pojištění i po dobu školních prázdnin, tedy do 31. srpna. V září ale už ne.

„V praxi to například znamená, že pokud má opravný termín maturitní zkoušky stanovený na 15. září, pak do 31. srpna za něj zdravotní pojištění hradí stát. Od 1. září už není považován za studenta a musí řešit, kdo bude plátcem zdravotního pojištění,“ říká Plívová.

V případě, že student u opravné zkoušky uspěje a bude pokračovat ve studiu na vysoké škole, nakonec nebude muset za září zdravotní pojištění platit. Splní totiž podmínku, že studium na vysoké škole navazuje ve stejném roce. V takovém případě je ale dobré o tom zdravotní pojišťovnu informovat. Pro jistotu.

„Informace o studiu by měly oznamovat školy na Centrální registr pojištěnců, který dále předává data zdravotním pojišťovnám. Určitě ale doporučujeme ověřit stav u své zdravotní pojišťovny a pokud už student má informace o nástupu na vysokou školu, tak ho doložit zdravotní pojišťovně,“ upozorňuje tisková mluvčí České průmyslové zdravotní pojišťovny Elenka Mazurová.

Co když ale škola do registru informaci o dalším studiu nevloží a studentovi tak vznikne do doby, než ho sám na pojišťovnu doloží, dluh na pojistném? „V případě zpětného doložení studia, může být studium uznáno, bude záležet, v jaké fázi vymáhání dluhu bude skutečnost oznámena,“ dodává mluvčí Mazurová.

Pokud neuspěje ani v podzimním náhradním termínu závěrečné zkoušky a bude muset jít na opravný termín na jaře dalšího roku, budete si muset už za září platit zdravotní pojištění sami. A to jako osoba bez zdanitelných příjmů. Výše pojistného je v takovém případě 3024 korun za měsíc. Je potřeba se na zdravotní pojišťovnu nahlásit, ideálně online přes aplikaci nebo zajít osobně na pobočku.

To, jak dlouho budete platit sami pojištění, záleží na tom, co budete dělat dál. Buď nastoupíte do práce, třeba od října. V takovém případě za vás začne pojištění standardně platit zaměstnavatel. Nebo začnete podnikat a tím pádem se stáváte plátcem pojištění jako osoba samostatně výdělečně činná. Nebo se přihlásíte na úřad práce jako žadatel o zaměstnání. V takovém případě za vás bude platit pojistné opět stát.

Jestliže po střední škole nebudete dál pokračovat ve studiu, stát na vás po skončení školních prázdnin přestává hledět jako na nezaopatřené dítě a platba pojistného bude na vás.

Opět platí - buď nastoupíte do zaměstnání a pojistné začne platit zaměstnavatel. Zároveň váš nástup oznámí zdravotní pojišťovně. Nebo zahájíte podnikání, přihlásíte se na zdravotní pojišťovnu jako OSVČ a budete platit zálohy na pojištění. Nebo zůstanete doma a budete přemýšlet co dál. Pak budete osobou bez zdanitelných příjmů, což také musíte pojišťovně oznámit. Budete platit 3024 koruny měsíčně ze své kapsy. Případně se přihlásíte do evidence úřadu práce jako žadatel o zaměstnání. A úřad práce o tom bude pojišťovnu informovat.

Všechny zdravotní pojišťovny v zemi mají online aplikace, kde je možné změny hlásit. Nebo to můžete vyřídit osobně na pobočkách.

Jestliže student ukončí studium na vysoké škole řádně, tedy vykonáním státní závěrečné zkoušky a ve studiu (doktorském) již dále nepokračuje, přestává být nezaopatřeným dítětem, za které hradí zdravotní pojištění stát. Na rozdíl od středoškoláků ale nemá státem hrazené zdravotní pojištění celé školní prázdniny. Stát pojištění hradí zjednodušeně řečeno jen jeden měsíc prázdnin, ne dva jako u středoškoláků.

„Za soustavnou přípravu na budoucí povolání se u vysokoškolských studentů považuje kalendářní měsíc, ve kterém student řádně ukončil studium a zároveň ještě následující kalendářní měsíc. Ovšem jen v případě, že tento měsíc nevykonává výdělečnou činnost ani není veden v evidenci uchazečů o zaměstnání,“ vysvětluje Viktorie Plívová. Pokud tedy například složí student státní zkoušku 10. června, stát za něj hradí zdravotní pojištění za celý červen a červenec.

Následně musí řešit platbu pojištění podle toho, co bude dělat dál. Opět tedy buď jako zaměstnanec, jako osoba samostatně výdělečně činná, nebo přihlášením se na úřad práce, případně vlastní platbou jako osoba bez zdanitelných příjmů.

U doktorského studia je pak stát plátcem pojistného do konce kalendářního měsíce, v němž student ukončil studium.

Za vysokoškoláka stát platí zdravotní pojištění v období mezi ukončením jednoho vysokoškolského studia a nástupem do dalšího, nejdéle však tři kalendářní měsíce. Typicky když student ukončí bakalářské studium a bude pokračovat v magisterském. Nebo ukončí magisterské a bude pokračovat v doktorském studiu.

V praxi to znamená, že dojde-li k ukončení například bakalářského studia v květnu a zápis ke studiu magisterského studia bude v září, pak za studenta platí pojištění stát. Podmínka tří měsíců je totiž splněna (červen, červenec a srpen), od září je znovu studentem.

Naopak pokud by zápis ke studiu proběhl například až v říjnu, pak je třeba, aby platbu pojistného za září student řešil například evidencí na úřadu práce nebo hrazením zdravotního pojištění jako samoplátce, tedy osoba bez zdanitelných příjmů.

Co když dokončí bakalářské studium a magisterský obor bude studovat dálkově? „Dálkové studium na vysokých školách je stále považováno za soustavnou přípravu na budoucí povolání. Do 26 let jsou tedy studenti vysokých škol považováni za státní pojištěnce,“ říká Elenka Mazurová.

Při přerušení nebo předčasném ukončení studia přestává stát hradit za studenta zdravotní pojištění, protože již nejde o soustavnou přípravu na budoucí povolání. Aby bylo zdravotní pojištění hrazeno státem i během přerušení studia, musí existovat zákonný důvod, například nemoc nebo úraz. V takovém případě je nutné zdravotní pojišťovně doložit potvrzení od ošetřujícího lékaře, že zdravotní stav studium dočasně neumožňuje.

Pokud se však na studenta žádná z uvedených výjimek nevztahuje, musí být pojistné na veřejné zdravotní pojištění hrazeno od následujícího měsíce po ukončení nebo přerušení studia.