Článek
Společnost Innogy chce letos výrazně navýšit své investice a do roku 2035 plánuje do energetických projektů v Česku investovat kolem sta miliard korun.
Energetická skupina loni v Česku zvýšila čistý zisk o téměř pět procent. Zisk před odečtením úroků, daní, odpisů a amortizace (EBITDA) vzrostl meziročně více než o polovinu na 5,74 miliardy korun.
„Výsledky za rok 2025 potvrzují stabilitu skupiny a její připravenost výrazně investovat na českém energetickém trhu. Intenzivně pracujeme na naší rozvojové strategii a daří se nám jednotlivé projekty posouvat,“ uvedl generální ředitel Innogy Česká republika Tomáš Varcop.
Letos skupina své investice oproti loňsku více než ztrojnásobí. Zatímco v roce 2024 investovala 437 milionů korun, letos to bude 1,37 miliardy korun. V dalších letech budou její investice narůstat - v roce 2027 plánuje investovat 1,42 miliardy korun, o rok později 1,83 miliardy korun.
„Velkou část výdělku totiž chceme proinvestovat na českém trhu. Pokud porovnám loňskou a letošní plánovanou úroveň investic, tak v roce 2026 naše investice více než ztrojnásobíme a v dalších letech plánujeme investice do modernizace české energetiky ještě navyšovat,“ řekl finanční ředitel András Gróf.
První větrný projekt
Chystané investice by měly směřovat i do větrných parků. Letos skupina vstoupila do prvního projektu větrných elektráren, které jsou ve fázi přípravy. Větrný park sestává ze čtyř vrtulí o celkovém výkonu 20,5 MW, jeho roční očekávaná produkce je 59 GW.
Innogy do tohoto projektu investovala 1,14 miliardy korun a vlastní 49procentní podíl. Druhého investora nechtěla společnost jmenovat. „Toto je první vlaštovka, díváme se po investicích i do dalších projektů,“ popisuje obchodní ředitel Innogy Blahoslav Němeček.
Větrný park by měl být spuštěn v roce 2028. Nachází se na severovýchodě republiky, ale místo Innogy nechtěla blíže specifikovat, aby předešla případným komplikacím, kterým často tuzemské nové větrné projekty čelí.
Investice za desítky miliard
Innogy rovněž zvažuje stavbu paroplynové elektrárny v Česku. „Máme nějaké představy. Pokud bychom do toho projektu šli, stavěli bychom jednu. Jde o investice v řádu desítek miliard korun. Taková investice není jednoduchá z hlediska povolování, výběru lokality, vyvedení do sítě nejlépe u ČEPS, musíte mít dostatečně dimenzovanou přípojku plynu a musí to být v prostředí, kde občané takovou stavbu snesou. Je to zatím v raném stádiu,“ říká Varcop.
Klíčové podle něj také je, jak dopadne notifikace EU u takzvaných kapacitních mechanismů, které by měly formou státní podpory garantovat investorům alespoň částečnou návratnost jejich investic do nových zdrojů.
Skupina chce také brzy spustit svá první bateriová úložiště. Jedno z nich bude v Berouně (o výkonu čtyři MW a kapacitě čtyři MWh), druhé v Ostravě (výkon dvě MW a kapacita dvě MWh).
Firma chce postupně posilovat také v oblasti výroby bioplynu. „Netajíme se ambicí být i jedničkou v dodávkách zelených plynů v České republice, zejména biometanu. Investujeme do nových bioplynových stanic,“ říká Němeček.
Plánované investice do výroby biometanu přesahují dvě miliardy korun. Po akvizici bioplynové stanice v Písku skupina připravuje další - v Ústeckém kraji, Vysočině, Pardubickém a Plzeňském kraji. Celková výrobní kapacita těchto stanic bude téměř 3000 kubíků ročně. Do roku 2035 chce Innogy investovat do oblasti bioplynu 100 miliard korun.
Innogy letos vyhrálo výběrové řízení Ministerstva průmyslu a obchodu a od června 2026 až do konce roku 2029 bude povinně vykupujícím subjektem pro výrobce biometanu. To znamená, že každý výrobce biometanu, který chce čerpat podporu pomocí aukčního bonusu (má cenu garantovanou po dobu 15 let, což odpovídá životnosti biometanové stanice), bude prodávat biometan povinně vykupujícímu. Innogy nabídlo pro výkup nejvýhodnější cenu.
„Pokud bude jakýkoli subjekt žádat o podporu tzv. aukčního bonusu, bude muset veškerý vyprodukovaný biometan prodat do našeho portfolia a my ho budeme dále spravovat,“ říká Němeček. Pokud výrobce podporu nechce, může biometan prodávat libovolně na trhu.
Innogy chce také rozvíjet své dobíjecí stanice pro elektromobily, rozvíjet síť CNG stanic nebo modernizovat teplárny.
Ačkoli je Innogy co do počtu zákazníků největším dodavatelem zemního plynu v Česku a čtvrtým největším dodavatelem elektřiny, čelí na trhu značné konkurenci. Zatímco loňský rok byl rok stabilizace a snižování cen, letos energetické trhy čelí geopolitickým otřesům. „Konkurenční boj na českém trhu pokračuje, dá se říct, že český trh je nejkonkurenčnější v energetice,“ říká Varcop.
