Vondráček s Turkem chtějí znemožnit vymáhání dotací od Agrofertu

České i evropské instituce řeší, zda premiér Andrej Babiš (ANO) splnil vložením Agrofertu do svěřenského fondu zákony proti střetu zájmů a zda tak mohou holdingu opět vyplácet miliardové dotace a zadávat veřejné zakázky.

Skupina vládních zákonodárců, mezi něž patří Radek Vondráček (ANO) či Filip Turek (Motoristé sobě), zatím v tichosti poslala do Sněmovny poslanecký návrh na změnu zákona o střetu zájmů. Ten by české paragrafy odstranil Babišovi z cesty i bez svěřenského fondu.

Návrh navíc výrazně zkracuje lhůtu pro vymáhání dotací, které už byly vyplaceny neoprávněně. A to se opět může týkat miliard, které v minulosti dostal Agrofert.

Podle poslaneckého návrhu by nemohly veřejné zakázky a dotace brát firmy členů vlády pouze z resortů, které tito ministři přímo řídí. A jelikož Andrej Babiš jako premiér například ministerstvo zemědělství či zdravotnictví neovládá, podle právních expertů, s nimiž novelu Seznam Zprávy konzultovaly, by tím pádem jeho firmy mohly brát veřejné peníze prakticky bez omezení.

„S ohledem na stávající právní rámec poskytování dotací není zřejmé, z jakého titulu, jakými nástroji či jakým konkrétním způsobem by veřejný funkcionář mohl formovat či ovlivnit vůli jím neřízeného ministerstva poskytnout dotaci, ani proč by společnosti vlastněné nebo ovládané členem vlády měly mít zapovězen přístup k takové dotaci,“ argumentují v důvodové zprávě poslanci z vládní koalice.

Experti to považují za zásadní okleštění zákona.

„Pro ostatní případy má být zavedeno pouze námitkové řízení po vzoru řešení podjatosti, které ale efektivním způsobem problémy se střetem zájmů nevyřeší. Jedná se tak o výrazné zúžení zákazu střetu zájmů členů vlády,“ řekl reportérům Lukáš Kraus, právník organizace Lobbio a člen pracovní komise ke střetu zájmů Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí.

„Hlavním cílem je bezpochyby upravit zákon tak, aby vyhovoval současnému premiérovi Babišovi. Sledujeme další kapitolu takzvaného state capture v Česku, tedy ovládnutí státu skrze ohýbání zákonů tak, aby vyhovovaly vládnoucím politikům,“ shrnul věc šéf české pobočky protikorupční organizace Transparency International David Kotora.

Andrej Babiš svůj další byznys provozuje také pod hlavičkou firem SynBiol a Hartenberg, které do svěřenského fondu nevložil. I tyto subjekty by tak dle nového návrhu mohly bez potíží čerpat veřejné peníze.

Jelikož jde o poslanecký, a nikoliv vládní návrh, nebude procházet běžným připomínkovým řízením, v němž by se k jeho kvalitám mohly vyjádřit jednotlivá ministerstva a další instituce.

Seznam Zprávy poslance Turka a Vondráčka s prosbou o vyjádření oslovily. Proč novelu považují za potřebnou, však zatím neodpověděli.

Stejně tak se redakce pokouší získat vyjádření premiéra Babiše.

Není to přitom jediná změna, kterou by novela přinesla a která může výrazně nahrát premiérovi.

Vondráček s Turkem chtějí ze zákona proti střetu zájmů explicitně vyjmout nárokové zemědělské dotace, tedy takové, které Agrofert i další zemědělci pobírají za obdělávání půdy a chov dobytka. Podle dřívějších čísel by bez těchto dotací mnohé firmy z holdingu vůbec nedosahovaly zisku.

Státní zemědělský intervenční fond v Babišově minulé vládní éře na těchto dotacích Agrofertu vyplatil miliardy s argumentem, že se na fond zákon o střetu zájmů nevztahuje. Série soudních rozsudků však následně naopak konstatovala, že i zemědělský fond musí pravidla proti střetu zájmů dodržovat.

V případě nárokových dotací by to ale podle návrhu Vondráčka s Turkem už dále nemělo platit. Argumentují přitom stejně jako nepodepsaná analýza, která se objevila na webu Ministerstva zemědělství den poté, co Babiš uvedl do funkce ministra Martina Šebestyána (za SPD) - že prý zákon poslanci na tento typ dotací nezamýšleli vztáhnout. Reportérům až později ministerstvo přiznalo, že autorem konstrukce je šéf kanceláře ministra, donedávna placený lobbistickou Agrární komorou, která právě zájmy Agrofertu hájila.

„V případě poskytování nárokových dotací není dán prakticky prostor pro potenciální uplatňování nežádoucího vlivu na výsledek rozhodnutí poskytovatele dotace ze strany angažovaného veřejného funkcionáře, které by bylo namístě ošetřit plošným zákazem poskytnutí tohoto typu dotací,“ opakuje nyní i důvodová zpráva, pod níž jsou podepsáni poslanci Babišovy nové koalice.

Opomíjejí však, že Babiš se jako premiér v minulosti opakovaně účastnil vyjednávání na evropské úrovni, kde se podmínky těchto dotací i pro české zemědělce (a mezi nimi Agrofert) nastavují. Mohl tak ovlivnit například to, aby byly výhodné pro velké podniky, jako je Agrofert.

Nyní už bývalý ministr Marek Výborný (KDU-ČSL) loni těsně před volbami po sérii textů Seznam Zpráv oznámil, že tyto už vyplacené zemědělské dotace za zhruba 7,5 miliardy korun z let 2017 až 2021, kdy Babiš seděl ve vládě, začal podřízený zemědělský fond po firmách z holdingu Agrofert vymáhat.

Po volbách se ale ukázalo, že fond k tomu nepřistoupil. A minimálně v případě nárokových dotací ani nepřistoupí. Argumentuje „rozšířenou“ analýzou od právní firmy Portos, která přitom ještě o osm měsíců dříve (za vlády Petra Fialy) došla k opaku.

Zemědělský fond nyní tvrdí, že stále analyzuje, zda bude třeba vyplacené nárokové zemědělské dotace vymáhat. I to ale nyní může torpédovat nenápadný dovětek, který vládní poslanci chtějí do platných zákonů dostat. Lhůta pro vymáhání dotací by se jím zkrátila z deseti na čtyři roky. A to i se zpětnou platností.

„Lhůta pro zahájení řízení o vrácení dotace se posuzuje podle zákona ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, i tehdy, pokud byla neoprávněná platba dotace poskytnuta přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,“ napsali tam.

Pod návrhem je přitom jako spoluautorka podepsaná i poslankyně SPD Marie Pošarová, z níž vládní koalice udělala předsedkyni dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu, a která by tak měla kontrolovat, zda fond postupuje s péčí řádného hospodáře.

„Jde o zjevnou snahu reagovat na procesní spory o to, kdy lze ještě po Agrofertu vymáhat neoprávněně vyplacené dotace. Zkrácením těchto lhůt dojde k limitaci možností je vymáhat,“ komentuje to už citovaný právní expert Kraus.

Opoziční Piráti už pokus změnit zákon o střetu zájmů zkritizovali.

„Právní stát se otřásá v základech. Vládní poslanci právě předložili návrh, který by klíčové části zákona o střetu zájmů rozcupoval,“ konstatoval jejich poslanec a někdejší ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš, podle něhož je novela ušitá na míru premiérovi a Agrofertu.

Piráti chtějí apelovat na eurokomisaře pro právní stát Michaela McGratha. Snaha změnit zákon přichází ve chvíli, kdy je Česko pod drobnohledem komise, která zkoumá, zda Babiš stále není ve střetu zájmů.

Předseda Starostů Vít Rakušan avizoval, že přijetí novely bude bránit. „Když Babiš porušuje zákony, není řešením měnit zákony, jak se teď vláda snaží, ale Babišovo chování. Tohle přešívání státu na míru oligarchovi nedopustíme!“ uvedl Rakušan.

Opoziční kluby svolaly na čtvrtek mimořádnou schůzi Sněmovny, na které se chtějí možnému přetrvávajícímu střetu zájmů Andreje Babiše věnovat. Premiér totiž trvá na tom, že střet zájmů vyřešil a zemědělský fond už Agrofertu dotace rozmrazil a vyplatil mu více než 200 milionů korun. Jejich proplacení si nyní nárokuje u EU, která ale do Česka napsala, že vláda vyřešení střetu zájmů dostatečně nedoložila.

Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se nedomnívá, že koaliční většina schválení navrhovaného programu čtvrteční poslanecké schůze umožní. „A to z toho důvodu, že - jak jsem zaznamenal - už je na stole oficiální odpověď z Evropské komise od příslušného orgánu, který vyhodnotil a vyjádřil se k dotacím s tím, že - jak jsem to stanovisko četl - postup, který v současné době je, je v pořádku,“ řekl.

Seznam Zprávy však už popsaly, že ve skutečnosti Evropská unie vyplácení dotací Agrofertu nijak neposvětila.

S přispěním Kristiny Cirokové.