Článek
Starší turistka přichází v Praze k bankomatu sítě Euronet a vybírá si z něj tisíc eur. Na displeji se zobrazí výsledná částka, kterou bude výběr stát i s poplatkem dohromady, 1003,95 eur. Po výběru však ženě zmizí z účtu 1175 eur. Za výběr tedy nezaplatila navíc 3,95 eur, ale 175.
K penězům za výběr se totiž přičetla takzvaná dynamická konverze měny (DCC) a zaúčtovaná částka byla o zhruba 4 tisíce korun vyšší, než tvrdil údaj na obrazovce. Případ, který před několika měsíci zachytili Kluci z Prahy, spolu s dalšími přiměl europoslankyni Markétu Gregorovou (Piráti), aby se obrátila na Evropskou komisi s dotazem: Neporušuje Euronet evropské právo?
A v čem je fígl? Dynamická konverze měny (DCC – Dynamic Currency Conversion) je služba bankomatů a platebních terminálů, která vám v zahraničí nabízí okamžitý přepočet transakce na českou korunu (nebo měnu vašeho účtu). Místní měnu tak hned vidíte v korunách. Když si ale zvolíte konverzi na koruny přes DCC, neprovede ji vaše domácí banka, ale provozovatel terminálu a tyto kurzy bývají často výrazně předražené. Zvolením DCC navíc souhlasíte s vyššími skrytými náklady a často i poplatkem pro obchodníka za zprostředkování.
„Nelíbí se mi praktiky Euronet bankomatů, na které mě upozornili občané. Výdejní automaty na hotovost nutí spotřebitele do nevýhodných transakcí. Problémem jsou také velmi nepřehledné informace o poplatcích nebo znemožnění vybírat peníze v měně účtu - kvůli tomu, aby člověk musel nevýhodně směnit. Proto je na místě otázka, zda nejde o nekalou obchodní praktiku,“ vysvětluje Gregorová důvod, proč na Komisi podala interpelaci neboli písemný dotaz, někdy uváděný i jako stížnost.
Spotřebitel podle ní musí mít možnost jednoduše pochopit, kolik za výběr skutečně zaplatí. Gregorová nepovažuje za přijatelné, aby lidé přišli během několika vteřin o stovky nebo dokonce tisíce korun jen proto, že se nedokáží zorientovat v záměrně matoucím rozhraní bankomatu. To potvrzuje i novinář Janek Rubeš, hlavní postava pořadu Kluci z Prahy.
„Velkými písmeny se v našem videu ženě s platební kartou z ciziny zobrazilo, že celková částka za výběr jednoho tisíce eur je o necelá čtyři eura vyšší. Bankomat na první pohled navíc nenabízel možnost od výběru ustoupit. Ta byla malá v levém dolním rohu obrazovky. Je to stejné, jako kdyby Seznam Zprávy schovaly do obchodních podmínek, že odkliknutím souhlasu jim člověk musí zaplatit tisíc eur, a pak by se smály uživatelům, že si nepřečetli stopadesátistránkové obchodní podmínky. Společnost Euronet velice dobře ví, co dělá. Pokud tvrdí, že nevědí, tak lžou,“ komentuje to pro Seznam Zprávy Byznys.
Sprostě lže
Gregorová nyní žádá unijní „vládu“ o prošetření toho, jestli bankomaty nepoužívají manipulativní praktiky, skrze které vedou člověka k nevýhodné transakci. Firma Euronet ale takové obvinění odmítá.
„Euronet dodržuje evropskou i národní legislativu, přísné technické specifikace a požadavky karetních společností, jako je například Visa a Mastercard, i pravidla Evropské centrální banky týkající se výdeje hotovosti a informování uživatelů. Tato pravidla zajišťují transparentnost a v žádném případě nesměřují k uvádění uživatelů v omyl,“ odpověděl na dotazy redakce ředitel společnosti Euronet ČR, Ondřej Kozák.
Obvinění z netransparentnosti služeb na obrazovce bankomatu odmítá s tím, že možnost zrušit výběr na monitoru je a část videa Kluků z Prahy je záměrně rozmazaná. To zase rezolutně odmítá Rubeš.
„Je to sprostá lež. Šlo by o chybu astronomických rozměrů, kdybychom takto manipulovali s obsahem. Nic jsme nezakryli. Už ani Euronet nedokáže na svém rozhraní rozpoznat, že tlačítko pro zrušení transakce je tak malé, že ho sami nevidí a myslí si, že ho někdo rozmazal,“ reaguje pro Seznam Zprávy.
Další nekalost spočívá podle něj i Gregorové v tom, že si bankomat účtuje za výběr poplatek i od lidí, kteří mají od své banky zajištěné výběry po světě zcela zdarma. Následnou transakci však prý není komu nahlásit, protože zákaznická linka neodpovídá, a pokud jste turista, může pro vás reklamace transakce představovat větší potíž než „zkousnout“ několikatisícový poplatek.
„Jsem si téměř jistý, že kdyby většina uživatelů tohoto bankomatu věděla, jak astronomické poplatky platí za výběr, tak by ho nepoužila. Je to stejný případ, jako když směnárna v centru Prahy dává za jedno euro 15 korun, a pak se před směnárnou rozhodnou turisti transakci vrátit. Naštěstí už máme zákon, který jim to umožňuje. Jenže to u bankomatu nejde. Ten prostě vydá peníze, zaúčtuje nějakou šílenou částku a člověk už nemá cesty zpět. S bankomatem se nepohádá,“ vysvětluje Rubeš.
Euronet se v odpovědích na dotazy Seznam Zpráv hájí tím, že je jediným provozovatelem bankomatů v České republice, který nabízí výdej více měn, a firma se podle Kozáka snaží poskytovat veřejnosti co nejpřesnější a nejpodrobnější informace, včetně sekce často kladených dotazů.
„Pokud se navíc držitel karty domnívá, že mu byla účtována nesprávná částka, nebo chce podat reklamaci, standardní postup platný pro všechny provozovatele bankomatů podle pravidel mezinárodních karetních asociací je obrátit se na banku, která kartu vydala,“ vysvětluje.
Jsou všude
Další argument podporující tvrzení, že bankomaty zřejmě cílí hlavně na turisty, je v rozmístění strojů po městě. V případě Prahy je podle fintechové společnosti Dateio nejsilnější přítomnost bankomatů od Euronetu v centru. Na Praze 1 a Praze 2 podíl Euronetu dosahuje 79, respektive 77 procent ze všech bankomatů.
„Následují Praha 5 a Praha 7, které lze částečně považovat také za centrální oblasti, a koncentrace bankomatů Euronetu se v nich pohybuje na úrovni 41, respektive 45 procent. Společnost se zaměřuje na místa se zvýšenou koncentrací turistů a obecně na exponovaná místa v rámci velkých měst, případně na lokality kolem památek. Všechny další městské části jsou výrazně slabší. Pohybují se přibližně kolem 28 nebo 22 procent,“ vysvětluje pro redakci Jakub Černý, datový inženýr firmy Dateio.
I toto obvinění ale Euronet odmítá. Podle Kozáka je naprosto přirozené, že se většina bankomatů nachází v místech s vysokým pohybem lidí. V situaci, kdy banky postupně omezují rozsah svých bankomatových sítí, pomáhá prý tato americká společnost vykrývat místa s nižší dostupností služeb a zajišťovat přístup k hotovosti i v méně frekventovaných lokalitách.
Bankomatům v centru Prahy se nedávno rovněž věnoval novinář z portálu Měšec.cz Dalibor Chvátal. V květnu 2026 provedl jejich rozsáhlou analýzu v centru Prahy. Podle něj se hlavní problém spojený s Euronetem týká spíše transparentnosti poplatků, než že by peníze spojené s výběrem byly vyšší než u jiných bank.
„Samotné účtování poplatků za výběr je u této soukromé sítě ATM v pořádku, protože z nich žije. Nemá, jak své bankomaty dotovat z jiných služeb, proto poplatky potřebuje. Rozdíl je v tom, že banky mají transparentnější obrazovku nabídky služeb. Tedy v přístupu, jak dám klientovi o poplatku vědět. Zda jej uvedu malým písmem, skryji pod zelené tlačítko, jednou službou vlivem nepozornosti držitele karty prodám hned tři – poplatek za výběr, poplatek za dotaz na zůstatek a marži DCC. A to bohužel Euronet dělal,“ napsal Chvátal Seznam Zprávám.
Právě tato ne-transparentnost, za niž byl Euronet kritizován, se podle Chvátala v poslední době ale změnila. Stížnost europoslankyně Gregorové proto pokládá za neopodstatněnou.
„Stížnost paní Gregorové je v současné době neopodstatněná. Záměrně píšu v současné době. Bankomaty Euronetu používaly způsob zobrazení nabídky služeb, kdy tlačítko pro výběr hotovosti automaticky znamenalo i zpoplatněnou službu na dotaz zůstatku na účtu. Podobně mohla vypadat formulace služby DCC. Zelené tlačítko signalizovalo třeba ANO, chci dynamickou konverzi, červené pak NE, nechci. Lidé mají pocit, že zelená barva znamená správně, jenže v tomto případě je to pro držitele karty až na výjimky nevýhodné. To už ale neplatí, Euronet na kritiku reagoval a obrazovky pro výběry upravil,“ dodává expert.
