Článek
K poznatkům, zda se člověk dokáže rozmnožovat ve vesmíru, jaké množství kosmického záření astronauti během svých misí vstřebávají i otázce přeměny oxidu uhličitého na kyslík a biomasu prostřednictvím řas, by měla v příštím roce přispět česká orbitální mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Vyplývá to z materiálů Akademie věd ČR, které v úterý ČTK poskytla Markéta Růžičková z tiskového oddělení AV ČR. Mise by se měl zúčastnit český astronaut Aleš Svoboda, jak v pondělí na tiskové konferenci oznámil premiér Andrej Babiš (ANO).
Poznatky z celkem 13 českých plánovaných experimentů mají podle AV ČR pomoci například v rozvoji reprodukční medicíny, zvýšení bezpečnosti astronautů při dlouhodobých misích či v energetice.
Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR v úterý ČTK řekl, že vložené peníze do mise se České republice vrátí sedmkrát až osmkrát. „Především proto, že jde o velký podnět pro domácí průmysl a jeho inovace,“ míní astronom. Podle pondělního sdělení ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) jsou náklady na misi dvě miliardy korun, přičemž část už byla uhrazena z rozpočtu Ministerstva dopravy a zbytek půjde z rozpočtu Ministerstva obrany.
K plánovaným experimentům patří například experiment ZOE. Ten prozkoumá, zda je člověk schopný ve vesmíru produkovat vajíčka a spermie a může se rozmnožovat. Jeho výsledky mohou pomoci v zakládání ekosystémů mimo Zemi, například na Měsíci nebo Marsu, nebo k rozvoji reprodukční medicíny. Zároveň také podpoří vývoj nových metod ochrany reprodukčního zdraví u pacientů podstupujících chemoterapii či radioterapii například při léčbě rakoviny.
Experiment METRO se pak podle materiálů AV ČR chystá otestovat technologii, která by jednou mohla astronautům umožnit dlouhodobý pobyt mimo Zemi. Vědci vyvíjí fotobioreaktor pro pěstování mikroskopických řas, které pomocí fotosyntézy přeměňují oxid uhličitý vydechovaný astronauty na kyslík a biomasu využitelnou jako zdroj potravy. Výsledky pomohou navrhnout budoucí bioregenerativní systémy podpory života pro dlouhodobé vesmírné mise a naleznou uplatnění i v efektivnějším pěstování řas pro potravinářství, ekologii nebo ve výrobě energie, dodává AV.
Jaké množství kosmického záření musí astronaut během mise vstřebat, pak ověří podle AV ČR tzv. systém CZPAD. Jde o český dozimetrický přístroj pro měření kosmického záření, který bude astronaut nosit přímo na těle ve formě náramkových hodinek. Ty budou průběžně zobrazovat dávku záření v reálném čase. Průběžné měření je důležité zejména pro zvýšení bezpečnosti budoucích astronautů při dlouhodobých misích ve vesmíru, uvádí zpráva.
Let armádního pilota a záložního astronauta Aleše Svobody na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) vyplývá z dohody o realizaci české orbitální mise k ISS, kterou podepsala Evropská kosmická agentura (ESA) se společností Vast. Dohoda je jedním z milníků projektu Česká cesta do vesmíru, který koordinuje Ministerstvo průmyslu a obchodu společně s Ministerstvem obrany. Projekt má za cíl propojit popularizaci vědy s posilováním českého kosmického průmyslu.
Smlouva pro Česko zajišťuje roli pilota mise. Svobodovo zařazení do posádky ale ještě musí schválit panel pěti mezinárodních partnerů ISS. V případě, že pilota zařadí, Svoboda by se mohl stát prvním českým astronautem na této kosmické stanici. První český kosmonaut Vladimír Remek letěl v roce 1978 k sovětské stanici Saljut 6.
