Hlavní obsah

41 jmen vyznamenaných, některá vzbudí velké emoce

Podívejte se na seznam oceněných osobností, které vyznamenal prezident Miloš Zeman.Video: Seznam Zprávy

 

Reklama

Koho vyznamenal prezident Miloš Zeman v den 100. výročí založení samostatného Československa.

Článek

Hvězda socialistické pop music a autor muzikálů, hrdina protifašistického odboje, manažerka státních společností a slovenský finančník, jehož zpochybnil premiér.

Výčet jmen, jimž prezident republiky Miloš Zeman propůjčil u příležitosti svátku 28. října státní vyznamenání, přináší i letos pestrou směsici lidí a osobností.

Seznam vyznamenaných 

Josef Bílý (in memoriam)

Československý prvorepublikový generál a hrdina protifašistického odboje. Do československé armády vstoupil už měsíc po vzniku republiky v roce 1918. Před odchodem do výslužby v roce 1935 byl v hodnosti armádního generála velitelem Zemského vojenského velitelství v Čechách. Po okupaci Československa v roce 1939 se ihned zapojil do odboje. Byl prvním velitelem odbojové organizace Obrana národa. Od prosince 1939 žil v ilegalitě, na podzim 1940 byl zatčen a v září 1941 popraven.

Stanislav Čeček (in memoriam)

Československý prvorepublikový generál a jeden z nejvýznamnějších legionářských velitelů. V Rusku pracoval ještě před začátkem 1. světové války. Po jejím vypuknutí vstoupil do České družiny. Vysloužil si řadu vyznamenání a účastnil se bitev u Zborova a Bachmače. V roce 1918 velel jako generálmajor všem československým jednotám na Dálném východě. Po návratu do Československa se jeho zdravotní stav zhoršoval následkem zranění z bojů. Zemřel po operaci v roce 1930.

Jan Gajdoš (in memoriam)

Československý gymnasta a stříbrný medailista z olympijských her roku 1928, trojnásobným mistrem světa se stal v Praze na mistrovství světa v roce 1938. Působil jako cvičitel Sokola. Po nacistické okupaci působil v sokolské odbojové organizaci Jindra. Na začátku roku 1944 byl zatčen gestapem a vězněn nacisty, na následky věznění v koncentračním táboře zemřel roku 1945.

Karel Husárek (in memoriam)

Československý generál a hrdina protifašistického odboje. V roce 1917 vstoupil do československých legií v Rusku, kde se účastnil bojů. Ještě před koncem války se stal náčelníkem štábu 2. střelecké divize. V roce 1935 se stal vrchním velitelem opevňovacích prací. V listopadu 1937 vytvořil opevňovací plán, kterému se také přezdívá Husárkův program. Po invazi německých vojsk se stal ředitelem zbrojovky ve slovenské Dubnici nad Váhom, kde se snažil brzdit výrobu zbraní pro Německo a zajišťovat dodávky pro Sovětský svaz.

Karel Lánský

S koncem druhé světové války vstoupil do KSČ, v padesátých letech byl členem Ústředního výboru. V roce 1961 byl však ze strany vyloučen. Roku 1968 se stal zaměstnancem Československého rozhlasu, jako jeho dočasný ředitel se aktivně podílel na protiokupačním vysílání, což vedlo k jeho výpovědi. Začal pracovat jako dělník, po revoluci 1989 byl členem komise pro vyšetřování událostí z roku 1968. V devadesátých letech se vrátil do Československého rozhlasu, kde byl dva roky ředitelem zahraničního vysílání.

Antonín Švehla (in memoriam)

Jeden z nejvýznamnějších politiků první republiky, předseda Agrární strany, třikrát byl předsedou československé vlády. S Aloisem Rašínem, Františkem Soukupem, Jiřím Stříbrným či Vavro Šrobárem podepsal první zákon samostatné republiky – zákon o zřízení samostatného státu československého. Patřil také k vůdčím osobnostem československého odboje proti rakouské monarchii v letech 1. světové války.

Rajko Doleček (in memoriam)

Lékař česko-srbského původu zpopularizoval endokrinologii (diagnóza a léčba hormonálních poruch), zabýval se zdravou výživou a diabetologií. V 70. letech začal vydávat knižní publikace, celkem zveřejnil přes 200 odborných publikací. Vzdělávací cykly prezentoval i v pořadech Československé televize. Aktivně se angažoval v politické a společenské obhajobě srbského národa. Zemřel 20. prosince 2017 ve Fakultní nemocnici v Ostravě, kde pracoval.

Martin Filipec

Český lékař a vědec. Specializuje se na laserovou a nitrooční refrakční chirurgii, operace šedého zákalu, implantace nitroočních čoček a na chirurgii a transplantaci rohovky. Založil Oční tkáňovou banku při Všeobecné fakultní nemocnici v Praze a také oční kliniku Lexum, která patří k největším ve střední Evropě. Je jedním ze zakladatelů oboru refrakční chirurgie v České republice. Od devadesátých let působil jako přednosta Oční kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Je autorem řady odborných publikací. Zabývá se výzkumem imunologie a genetiky oka a léčbou očních onemocnění pomocí kmenových buňek.

Kamil Beneš (in memoriam)

Příslušník 42. mechanizovaného praporu z Tábora. Vojákem z povolání byl pět let. Na první zahraniční misi v Afghánistánu padl nedaleko základny Bagrám, když podlehl zraněním, jež utrpěl při útoku sebevražedného atentátníka začátkem letošního srpna. V misi působil od letošního dubna jako starší střelec 2. strážního družstva 10. stražní roty BAF. Byl pochován s vojenskými poctami v Hluboké nad Vltavou. In memoriam byl povýšen do hodnosti štábního praporčíka a byl mu udělen Kříž obrany státu.

Darina Nešporová

Učitelka mateřské školy zachránila loni v červnu několik dětí, když se proti nim na vycházce na lesní cestě u Jívové na Olomoucku vyřítilo auto. Učitelka stihla tři děti odstrčit, čtvrté chránila vlastním tělem a náraz utlumila. Dítě skončilo jen s lehčím zraněním, učitelku Nešporovou vůz zavalil a utrpěla vážná zranění – měla popálené ruce a zlomenou pánev. Už loni dostala za svůj čin Medaili za záchranu lidského života, letos dostala od prezidenta na Pražském hradě Zlatý záchranářský kříž.

Martin Marcin (in memoriam)

Šestatřicetiletý příslušník ze 42. mechanizovaného praporu z Tábora zahynul letos v srpnu při atentátu na následky zranění, která utrpěl na zahraniční misi při útoku sebevražedného atentátníka nedaleko základny Bagrám v Afghánistánu. Vojákem z povolání je od roku 2003, zúčastnil se celkem pěti misí. Posmrtně byl povýšen do hodnosti štábního praporčíka a byl také vyznamenán Křížem obrany státu.

Patrik Štěpánek (in memoriam)

Příslušník české jednotky v Afghánistánu zahynul letos na začátku srpna, když v nedožitých 25 letech podlehl zraněním po útoku sebevražedného atentátníka u základny Bagrám. V hodnosti desátníka sloužil u 42. mechanizovaného praporu v Táboře, vojákem z povolání byl tři roky a v Afghánistánu byl na své první zahraniční misi. Sloužil zde jako starší střelec 1. strážního družstva 10. strážní roty BAF. In memoriam byl povýšen do hodnosti štábního praporčíka a vyznamenán Křížem obrany státu.

Erik Best

Český vydavatel a novinář amerického původu. Narodil se v Severní Karolíně v USA, v Česku žije (jak podle jeho vlastních slov uvádí internetová Wikipedie) od roku 1991. V České republice se oženil a začal zde počátkem 90. let minulého století vydávat pro anglicky hovořící komunitu denní zpravodaj Fleet Sheet. Od roku 2001 vydává ještě elektronický Final Word.

Petr Čech

Fotbalový brankář a bývalý člen fotbalové reprezentace chytá v současné době za Arsenal. Je mistrem Evropy do 21 let z roku 2002. Devětkrát vyhrál anketu Fotbalista roku, je prvním brankářem v historii Premier League s 200 vychytanými nulami, je i držitelem rekordu v počtu vychytaných nul v jedné sezoně s počtem 24. Je také rekordmanem v absolvování zápasů v českém dresu.

Michal David

Zpěvák, hudebník a podnikatel v showbyznysu. Jeden z idolů socialistické pop music 80. let minulého století, interpret dobových hitů jako Nenapovídej či Nonstop. Znám je také jako autor hudebního doprovodu ke spartakiádní skladbě mladších žákyň v roce 1985 Poupata. I proto byl v 90. letech vnímán jako jeden z exponentů padlého režimu a jako zpěvák se stáhl do ústraní. Dnes komponuje pro jiné interpety, skládá filmovou hudbu a je autorem řady divácky úspěšných muzikálů.

Jan Fencl 

Bývalý politik za ČSSD. V letech 1998 až 2002 byl ministrem zemědělství ve vládě Miloše Zemana. Jako ministr prosadil vznik Vinařského fondu v Brně. Je jedním ze zakládajících členů Strany práv občanů. Fencl byl veden Státní bezpečností jako kandidát tajné spolupráce. On sám přiznal, že tajné policii informace předával, nikdy se prý ale nejednalo o závažné informace.

Milan Fil’o

Slovenský miliardář a vlastník Eco-Invest. Patří mezi pět nejbohatších Slováků. Dlouhodobě podporuje charitativní projekty v oblasti humanitární podpory, kultury a školství i mimo hranice Slovenska. Právě tam ale zároveň čelí žalobě kvůli dvacet let starému nevydání zaměstnaneckých akcií. Společnost Eco-Invest se tehdy v privatizační smlouvě zavázala poskytnout 15 procent akcií svým zaměstnancům, k tomu ale nikdy nedošlo. V Česku na sebe v roce 2016 upozornil utajeným nákupem bývalého kláštera za tři čtvrtě miliardy korun.

Ondřej Hejma

Český zpěvák, hudební skladatel, moderátor a frontman kapely Žlutý pes. Po studiích pracoval jako copywriter, v 60. letech založil kapelu Žízeň a byl i členem kapely Yo Yo Band. Byl porotcem v televizní show Česko hledá superstar a moderoval i pořady Press klub na rádiu Frekvence 1 nebo Chcete být milionářem na Nově. Hity Žlutého psa jako Sametová nebo Modrá je dobrá se staly nedílnou součástí české pop music. Kromě většiny textů pro Žlutého psa napsal i Jako James Bond pro Karla Gotta nebo Saša jede pro kapelu Těžkej pokondr. Patří ke známým podporovatelům prezidenta Zemana.

Ivanka Kohoutová

Pedagožka a ředitelka střední zdravotnické školy, která somálské uchazečce o studium v roce 2013 na půdě školy zakázala nosit hidžáb. Ona i další muslimská dívka kvůli zákazu školu opustily. Somálská dívka následně požadovala po škole omluvu a odškodné ve výši 60 tisíc korun. Soud dal nakonec za pravdu Kohoutové a žalobu zamítl s tím, že dívka studentkou školy nikdy nebyla a tak se na ni nevztahuje antidiskriminační zákon.

Karel Kolomazník 

Vědec. Působí na Fakultě aplikované informatiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a patří k předním světovým odborníkům na kožedělné technologie. V roce 2014 získal cenu Invence za přírodní vědy soutěže Česká hlava, která je nejvyšším oceněním udělovaným v České republice za vědu. Jeho technologie využívají i firmy jako Nike a ECCO.

Jiří Krampol

Český herec se nejprve vyučil soustružníkem kovů v Aero Vysočany, pracoval jako údržbář v nakladatelství Naše vojsko, a následně vystudoval DAMU. Nejprve byl divadelním hercem, od 90. let se vydal na sólovou dráhu. Má za sebou role v mnoha filmech i seriálech, mimo to je také známým dabérem. Svůj hlas propůjčil francouzským hercům Jeanu-Paulu Belmondovi nebo Louisi de Funèsovi. V neposlední řadě se na obrazovkách objevil v komických televizních show v roli moderátora. Ve volném čase se také věnuje malbě, býval aktivním plavcem, trénoval box. Dnes je mu přes osmdesát let a do posilovny chodí stále.

Pavol Krúpa

Slovenský miliardář, zakladatel finanční skupiny Arca Capital, v níž už dnes drží jen minoritní podíl. V poslední době vede právní i mediální boj proti někdejšímu majiteli OKD Zdeňku Bakalovi, tvrdí, že chce, aby Bakala vrátil do České republiky alespoň 50 miliard korun. V 90. letech obchodoval s cennými papíry a využil ke zbohatnutí kuponovou privatizaci. Od někdejšího premiéra Stanislava Grosse koupil za 80 milionů akcie Moravia Energo. Obchodoval s kontroverzními podnikateli, například s „nepřítelem státu“ Tomášem Pitrem, od něhož koupil Marila Balírny.

Petra Kvitová

Česká tenistka. V roce 2010 byla vyhlášena nováčkem roku. O rok později zvítězila v turnaji Wimbledon. Je tak prvním člověkem narozeným v 90. letech, který v tenise vyhrál turnaj „velké čtyřky“. Ve stejném roce vyhrála i Turnaj mistryň a byla Ženskou tenisovou asociací vyhlášena hráčkou roku. V roce 2016 ji v jejím bytě přepadl a pořezal lupič. Muž se vydával za někoho jiného a poté, co ho Kvitová vpustila do bytu, ji napadl. Ze zranění se zotavovala skoro dva roky a svůj letošní návrat na kurty oslavila dvěma výhrami ve dvouhře.

Ester Ledecká

Snowboardistka a lyžařka Ester Ledecká napsala už ve 22 letech slovy BBC „jeden z nejúžasnějších olympijských příběhů všech dob“. Na únorových hrách v Pchjongčchangu získala překvapivou zlatou medaili v superobřím slalomu na lyžích a dominovala i paralelnímu obřímu slalomu na snowboardu. Poprvé v historii zimních olympiád tak jeden sportovec ovládl dvě různé disciplíny na jedněch hrách. Mimo dvou zlatých olympijských medailí vybojovala Ledecká na snowboardu také dvě vítězství z mistrovství světa a třikrát ovládla světový pohár.

Jana Lorencová

Novinářka a v letech 2013 až 2017 poslankyně Sněmovny za hnutí ANO. Nedokončila studium žurnalistiky kvůli veřejnému nesouhlasu se srpnovou okupací v roce 1968, pak sice krátce pracovala v médiích, ale po krátké době musela na začátku 70. let odejít a pracovala jako servírka. Po listopadu 1989 se k novinářské práci vrátila, pracovala v České televizi, kde se podílela na pořadech Nadoraz, Fakta, Klekánice, Za zdí a Případ pro reportérku.

Michal Macháček

Český spisovatel a historik, zabývá se problematikou česko-slovenských a československo-sovětských vztahů, zaměřuje se také na politické elity komunistického režimu 20. století. Publikoval mnoho odborných i popularizačních textů. Jeho nejnovější knihou je monografie Gustáv Husák, která je první ucelenou husákovskou monografií nejen v české historiografii.

Michal Majtán

Slovenský ekonom, prognostik a čestný předseda Futurologické společnosti na Slovensku. V roce 2002 obdržel stříbrnou medaili Svazu slovenských vědecko-technických společností. Působí jako analytik pracovní problematiky Slovenské republiky, angažuje se v prognostických aktivitách a organizacích především slovenského významu.

Miloš Pešek

Lékař, vědec a pedagog je přednostou Kliniky pneumologie a ftizeologie ve Fakultní nemocnici v Plzni. Kromě toho též jako internista a onkolog publikoval desítky vědeckých článků, je autorem odborné publikace o bronchogenním karcinomu. Je 1. místopředsedou České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP, tamtéž působí i v České onkologické společnosti.

Vadim Petrov

Český hudební skladatel a pedagog, absolvent AMU. S koncertní hudbou se setkával od dětství, začal se věnovat hře na klavír, později na gymnáziu dirigoval studentský sbor a začal se připravovat na studium na AMU. V 60. letech vytvořil hudební školu pro taneční hudbu a jazz, což vedlo k výpovědi ze zaměstnání v roce 1968. Školu pod názvem Lidová konzervatoř však založil, dnes ji známe jako Konzervatoř Jaroslava Ježka. Během své umělecké činnosti vytvořil celkem 1287 titulů.

Lenka Procházková

Spisovatelka a signatářka Charty 77 je autorkou řady románů, fejetonů a povídek. Její prózy vycházely nejprve v samizdatové edici Petlice, později byly až do roku 1989 vydávány v exilu. Za svůj román Růžová dáma obdržela v roce 1982 cenu Egona Hostovského. Stála u zrodu spolku Šalamoun, do roku 2004 byla i členkou Rady Českého rozhlasu a předsedkyní Společnosti Národní knihovny. V březnu 2017 ji Miloš Zeman navrhl jako členku Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, její nominaci ale provázela kritika. Odboráři ÚSTR tehdy poukazovali na některá její vystoupení, při kterých pálila symboly NATO nebo vyzývala Česko, aby se stalo pátou kolonou v Evropské unii. Sama Procházková výtky vůči své osobě odmítla.

Zdeněk Souček

Spisovatel a pedagog v oblasti strategického řízení, vyučoval na Vysoké škole ekonomické nebo na Business Institutu EDU v Praze. Je autorem nebo spoluautorem více než 20 titulů v Česku i v zahraničí, dále napsal více než stovku článků. Podílel se na tvorbě mnoha úspěšných strategií podniků, které tvoří páteř tuzemské ekonomiky. V roce 2014 byl uveden do Síně slávy soutěže Manažer roku.

Jaroslav Strnad

Český podnikatel známý především kvůli svému podnikání ve zbrojním průmyslu. Základem jeho podnikání je průmyslový a zbrojařský holding Czechoslovak Group, pod který spadá například i výrobce automobilů Tatra. Během volební kampaně před prezidentskými volbami v roce 2018 darovala firma DAKO-CZ, která patří do Strnadova holdingu, prezidentu Miloši Zemanovi dva miliony korun.

Helena Suková 

Profesionální kariéru tenistky ukončila v roce 1998. Osm let předtím však dosáhla vrcholu. Podle světového žebříčku úspěšnosti se v roce 1990 stala ženskou jedničkou ve čtyřhře. Předtím byla v roce 1985 čtvrtou nejúspěšnější tenistkou ve dvojhře. Na webu Mezinárodní tenisové síně slávy její jméno zdobí 14 cen Grand Slam. Na okruhu WTA v obou stylech hry dostala dohromady téměř 80 titulů. Nyní se jako psycholožka věnuje dalším nadějným sportovcům.

Milan Syruček

Český novinář a spisovatel je také nositelem rytířského templářského řádu a poradcem v orgánech Evropské unie. Vstup České republiky do EU podpořil mediálním projektem Česká rodina. Redaktorskou kariéru započal v roce 1950 v Mladé frontě, ve které nelegálně působil i v době invaze varšavských vojsk. Díky svým zkušenostem v oblasti zahraničí, zvláště pak frankofonních oblastech, se zúčastnil celé řady politických jednání a v roce 1990 tak například i Václava Havla připravoval na jeho státní cestu do Paříže. Své zkušenosti popsal ve více jak 20 knihách.

Karel Sýs

Od roku 1974 působil jako redaktor v týdeníku Tvorba, kde po čtyřech letech začal vést kulturní rubriku. Od roku 1980 externě spolupracoval také s několika nakladatelstvími, v nichž zastával pozici lektora poezie. Roku 1988 se stal zástupcem šéfredaktora literárního časopisu Kmen. Mezi lety 1990 a 1992 publikoval také pro erotický časopis Sextant. Kladný přístup k erotice a smysl pro humor reflektoval i ve svých básnických sbírkách. V roce 1993 byl rovněž redaktorem časopisu Domácí lékař.

Radek Štěpánek

Pětkrát se radoval z titulu na turnajích okruhu ATP. Tenista Radek Štěpánek byl ale vždy hlavně týmový hráč. S Indem Leanderem Paesem vyhrál ve čtyřhře dva grandslamy, s Lucií Hradeckou získal bronzovou medaili na olympiádě v Riu de Janeiro, ale především se společně s Tomášem Berdychem zasloužil o dva triumfy v Davis Cupu. Ve finále 2012 proti Španělsku i se Srbskem o rok později získal rozhodující bod. Letos – ve 38 letech – ukončil kariéru.

Miloš Velemínský

Lékař a pedagog, čelný představitel české sociální pediatrie, kromě dětského lékařství se zaměřuje také na prevenci úrazů. Jako pedagog působí na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Má za sebou 11 realizovaných projektů, z nichž byl jeden financován mezinárodním grantem. Je autorem a spoluautorem desítek knih a odborných článků.

Václav Větvička

Český botanik a spisovatel v roce 2004 obdržel Medaili Vojtěcha Náprstka za popularizaci vědy. V této činnosti byl také spoluautorem mnoha odborných knih, z nichž jeho nejúspěšnějším autorským počinem byla publikace Stromy a keře. Kniha se ve světě dočkala celkem 35 vydání, z nichž deset bylo ve Francii. Své zkušenosti v minulosti uplatnil také na akademické půdě jako vedoucí a ředitel botanických zahrad a parků Československé akademie věd a Univerzity Karlovy. Pravidelně je pak sděluje v českých médiích, a to jak v televizi, tak rozhlase.

Alena Vitásková

Manažerka, na začátku století například předsedkyně představenstva ve společnosti Transgas. V roce 2011 se stala předsedkyní Energetického regulačního úřadu a vystupovala jako bojovnice proti solárním podvodům. Sama však byla nepravomocně odsouzena – a pak osvobozena – v případu pochybně udělených licencí pro dvě solární elektrárny na Chomutovsku. Policie ji také stále stíhá za to, jak na post místopředsedkyně ERÚ jmenovala někdejší nejvyšší státní zástupkyni Renatu Veseckou.

Ivan Vyskočil

Herec v několika pražských divadlech, postava v řadě filmů i moderátor televizních soutěží. První angažmá dostal v Činoherním klubu, poté působil také v Divadle Jiřího Wolkera a v Divadle S. K. Neumanna. Z filmových rolí je zřejmě nejznámější ta z filmu Mladý muž a bílá velryba, hrál také v seriálu Velké sedlo. V posledních letech výrazně podporuje hnutí ANO premiéra Andreje Babiše a před letošní přímou volbou prezidenta podpořil i Miloše Zemana.

Zdeněk Zbořil

Český historik, indonesista a politolog je v současné době v penzi a působí jako externí vyučující na Vysoké škole Karlovy Vary. Je odborníkem na dějiny indonéského souostroví a jihovýchodní Asie, podílel se na dvou knihách z edice Dějiny států. V letech 2001 a 2002 publikoval jako politický komentátor články v Ústavu mezinárodních vztahů. Na Parlamentních listech pravidelně vychází Rozstřel Zdeňka Zbořila.

Reklama

Doporučované