Babiš o konci spolupráce s Blatným. Ministr prý měl v týmu „promořovače“

Firmy podnikající v kultuře budou moci žádat o podporu z programu COVID kultura. Jeden žadatel může dostat až deset milionů korun. V tiskové zprávě to dnes uvedla ministerstva kultury a průmyslu. O kompenzaci v souvislosti s koronavirem budou moci požádat firmy a neziskové subjekty pořádající kulturní akce. Žádosti mohou podávat od 21. dubna do 30. června prostřednictvím portálu ministerstva průmyslu.

Výzva je součástí třetího pokračování programu COVID kultura, žádosti bude hodnotit ministerstvo průmyslu ve spolupráci s ministerstvem kultury. Dotaci bude vyplácet při splnění potřebných podmínek ministerstvo průmyslu. Výzva se týká organizátorů hudebních, divadelních či tanečních festivalů, majitelů hudebních klubů, firem zajišťujících kulturní akce po technické stránce, uměleckých souborů, pořadatelů cirkusů, agentur, divadla, ticketingových společností a také nevládních neziskových organizací v kultuře či kolektivních správců práv.

Lidé v Česku koncem března mírně polevili v dodržování preventivních opatření proti šíření koronaviru, lehce opadly také jejich obavy z epidemie. Dál se zvýšil zájem o očkování proti nemoci covid-19 a vzrostla míra testování na koronavirus. Testem prošlo 69 procent zaměstnanců na pracovištích. Vyplývá to z nové verze výzkumu Život během pandemie společnosti PAQ Research. Na 44 procent se na konci března zvýšil podíl lidí, kteří ze 13 sledovaných preventivních opatření dodržují menšinu. V polovině měsíce to bylo 40 procent, zatímco během vrcholu podzimní vlny epidemie na konci října kolem 35 procent. Velké starosti dělala koncem března epidemie 45 procentům dotázaných, počátkem měsíce to byla polovina. „Pokles obav v minulosti predikoval další mírné uvolnění chování v následujících týdnech,“ uvedli autoři výzkumu. Očkovat se proti covidu-19 chtělo koncem března 61 procent lidí, v polovině měsíce to bylo 59 procent a na počátku roku 51 procent.

Výraznou změnou přepracovaného protiepidemického systému je požadavek na negativní test. V zatím neveřejném materiálu se s tím počítá u návštěv restaurací a hotelů, ale třeba i divadel nebo u kadeřníka.

Strážníci v Uherském Hradišti při svém zákroku proti muži bez roušky, který se stal 10. března, zákon neporušili. Nedopustili se žádného trestného činu ani přestupku, řekla dnes policejní mluvčí Simona Kyšnerová. Prověřování případu podle ní policie ukončila. Starosta města Stanislav Blaha (ODS) v dnešním tiskovém prohlášení uvedl, že se strážníci, kteří byli po incidentu mimo službu, vracejí ke svým pracovním povinnostem. „Strážníci jednali v souladu se zákonem. Nezjistili jsme, že by se dopustili přestupku nebo trestného činu. Co se týká posouzení taktiky zákroku, tak to nám nepřináleží. Je to v kompetenci nadřízených obou strážníků,“ uvedla Kyšnerová. Dvoučlenná hlídka strážníků zpacifikovala v Havlíčkově ulici muže v přítomnosti jeho tříletého syna. Strážníci muže poté, co si odmítl nasadit ochranu úst a nosu a také se legitimovat, strhli k zemi a znehybnili. Zásah zachycuje amatérské video, na němž je vidět i plačícího chlapce, se kterým muž po ulici šel.

Odborníci z Fyzikálního ústavu Akademie věd dnes spolu s pražským dopravním podnikem (DPP) zahájili odběr vzorků na zjištění covidu-19 v prostředcích MHD. První odběr pomocí speciálních biosenzorů a systémů na odběr vzduchu se uskutečnil v tramvajích na smyčce Březiněveská v Kobylisích. V dubnu odeberou odborníci z autobusů, tramvají, vlakových souprav i ve stanicích metra přibližně 500 vzorků z povrchů i ze vzduchu uvnitř dopravních prostředků. Dnes to řekl vedoucí odboru komunikace DPP Daniel Šabík a zástupci akademie. „Existuje řada zahraničních studií, které ukazují, že MHD není zdrojem covidu. Bohužel taková studie, kterou by v ČR provedla renomovaná lékařská autorita, neexistuje. Často se setkáváme s názory, že MHD je místo, kde se může cestující nakazit. Proto jsme se rozhodli ji provést. My jsme přesvědčeni, že MHD je bezpečná,“ řekl Šabík.

Fakultní nemocnici Královské Vinohrady (FNKV) v Praze bude vést náměstek pro léčebně preventivní péči Jan Votava. Bude zastupovat Petra Arenbergera, který zůstane ředitelem FNKV. Arenberger byl dnes jmenován ministrem zdravotnictví. „Vedením nemocnice je v současné době pověřen náměstek pro léčebně preventivní péči z titulu funkce statutárního zástupce,“ sdělila mluvčí nemocnice Tereza Romanová. Doplnila, že podle jejích informací se personální změny na pozici ředitele nemocnice nyní neplánují.

Sanitka odvezla v úterý hlavní hygieničku Pavlu Svrčinovou z jednání vlády do Všeobecné fakultní nemocnice. Tam zůstává v současné době na pozorování.

Premiér Andrej Babiš (ANO) na tiskové konferenci po ministrově uvedení do úřadu uvedl, že někteří úředníci, co odešli loni na podzim spolu s tehdejším ministrem Adamem Vojtěchem (ANO), ještě nebyli nahrazeni. „Měl jsem problém s jedním spolupracovníkem bývalého ministra,“ řekl také premiér Babiš. Byl podle něj zastáncem promořování populace a nesouhlasil s nákupem léků s monoklonálními protilátkami. Blatný svým politickým náměstkem loni v listopadu jmenoval Vladimíra Černého, který vedl Národní dispečink intenzivní péče. Na ministerstvu působil i za vedení Romana Prymuly a Adama Vojtěcha. Na dotaz, jestli plánuje ve své funkci skončit, Černý neodpověděl. Za Blatného pětiměsíčního působení byla jmenována na konci ledna také další politická náměstkyně Pavla Seilerová. Nahradila Alenu Šteflovou, která musela skončit kvůli svému přednostnímu očkování ve Státním zdravotním ústavu začátkem roku.

Opatření proti šíření covidu-19 je podle nového ministra zdravotnictví Petra Arenbergera potřeba rozvolňovat obezřetně, aby se nezvrátil současný příznivý trend. Dnes po svém jmenování do funkce oznámil, že chce prosazovat větší dostupnost léků na bázi monoklonálních protilátek a zajistit co největší počet schválených vakcín. „O mém jmenování ministrem zdravotnictví se hovořilo v podstatě od loňského podzimu,“ řekl Arenberger. Tehdy mluvil o tom, že žádnou nabídku nedostal, ale je připraven pomoci, kdyby přišla. Dnes zdůraznil zásadní roli novinářů. Bude usilovat o to, aby ministerstvo pod jeho vedením bylo první, které bude informovat o novinkách. „Nejen v pandemii, ale i v medicíně,“ dodal. Další opatření se podle nového ministra budou řídit podle pandemického zákona, nouzový stav nebude potřeba prodlužovat. Dál pracovat bude i na náhradě za protiepidemický systém PES. „Něco takového bude potřeba. Ale je jedno, jestli to bude třeba kočka nebo zajíc,“ dodal. O personálních změnách na ministerstvu neuvažuje, řekl.

Velkokapacitní očkovací centrum v pražské hale O2 universum začne fungovat až na začátku května, tedy zhruba o měsíc později, než se předpokládalo. Důvodem je nedostatek vakcín. Dnes to řekl Ivan Jeřábek, náměstek ředitele Ústřední vojenské nemocnice v Praze (ÚVN), která bude provoz centra zajišťovat. Tento týden se v O2 universum uskuteční zkušební očkování asi tisícovky lidí. Premiér Andrej Babiš (ANO) na začátku března uvedl, že očkovací centrum v O2 universum začne fungovat 11. dubna. Předpokládá se, že by mohlo za plného provozu naočkovat až 10 000 lidí za den. Pokud nemocnice nedostane více dávek, zahájí provoz v O2 universum až po prvním květnovém víkendu. Koncem tohoto týdne bude ale v hale, která má rozlohu téměř 50 000 metrů čtverečních ve čtyřech podlažích, zkušební očkování asi tisíce lidí. Podle Jeřábka dostanou vakcínu zástupci armády, policie a zdravotníci. Podle zkoušek, které zatím nemocnice v hale dělala, dokáže jeden očkovací tým podat dávku více než 50 lidem za hodinu. Proces urychluje podle Jeřábka používání QR kódů, pomocí kterých pracovníci například identifikují očkovaného nebo načtou šarži vakcíny. Centrem by mohlo denně projít několik tisíc lidí. „Záleží jenom na dodávce vakcín,“ dodal Jeřábek.

Premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš dnes potvrdil, že s ministrem školství Robertem Plagou (za ANO) v některých krocích nesouhlasí, uvedl ale současně, že ho nechtěl odvolat. O odvolání ministra v úterý spekulovala média, Plagy se poté zastali rektoři i další zástupci vysokých škol a řada neziskových a profesních organizací ve školství. Ocenili ho jako dobrého ministra a upozornili, že jeho výměna by v současné krizi byla nezodpovědná. „Je pravda, že máme na některé věci jiné názory. A nejsem sám. Chápu, že má za prioritu vzdělávání našich dětí,“ uvedl Babiš a připomněl úterní spor s Plagou o to, zda mají do mateřských škol v prvním rozvolnění nastoupit všechny děti, nebo pouze předškoláci. Premiér dodal, že komunikuje i s dalšími zainteresovanými stranami ve školství, třeba s matkami, které potřebují být v zaměstnání. „Spekulace se nenaplnily, protože to tak nebylo,“ řekl Babiš při tiskové konferenci na Ministerstvu zdravotnictví, kam uvedl nového ministr Petra Arenbergera.

Prezident tlačí na premiéra dál i skrze komunisty. Seznam jmen, která škrtá, Janem Blatným nekončí.

Zeman dnes prohlásil, že Blatný a ředitelka SÚKL Irena Storová blokovali snahu o širší dostupnost vakcín. U ruské a čínské vakcíny podle Zemana panuje naprosto bezpředmětná ideologická hysterie. „Přeji vám, abyste se touto hysterií nenechal otrávit a funkci vykonával v zájmu českého národa a jeho zdraví,“ řekl Arenbergerovi.

Ministr později řekl, že se Storovou bude mluvit. „Zatím nevidím jediný důvod, proč by měla opouštět svoji pozici,“ uvedl.

Na opakovaný dotaz, kdy se rozhodl Blatného vyhodit, Babiš odpověděl: „Já myslím, že je důležité, kdy jsem se rozhodl - a rozhodl jsem se včera a dneska jsem udělal tu změnu. Já myslím, že to není důležité v tuto chvíli.“ Dodal jen, že nešlo o politický krok.

Sesazený Blatný to vnímá jinak:

Nový ministr zdravotnictví připustil, že byl před rokem 1989 členem KSČ. „Ano, před rokem 1989 jsem byl členem KSČ, ale pojďme se bavit o těch zbývajících 80 procentech mého života, kdy jím nejsem. Spolupracovníkem StB jsem nebyl, mám čisté lustrační osvědčení, které jsem používal při různých funkcích,“ řekl.

Babiš se ještě vrátil k ruské vakcíně Sputnik. „Čekáme na schválení Sputniku od EMA (Evropská agentura pro léčivé přípravky – pozn. red.). Ze zákona stát nemůže nakupovat jiné vakcíny, než které nakoupil od Evropské komise. Aby bylo jasno. Co se týká Sputniku, ano, jsou tady firmy, které nás žádají o Sputnik. Takže je to zájem těchto subjektů, ale není to tak, že by stát mohl Sputnik nakoupit.“