Hlavní obsah

70 % pacientů s „dlouhým covidem“ mělo poškozený orgán, zjistili vědci

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační fotografie.

Reklama

Vědci už delší dobu pracují na studiu „dlouhého covidu“ neboli dlouhotrvajících příznaků koronaviru. V Británii nyní vyšly předběžné výsledky studie, která u lidí s tímto problémem odhalila poškozené orgány.

Článek

Velká Británie je zemí, kde téma „long covidu“ v posledních měsících rezonuje asi nejvíc. V půlce minulého měsíce o dlouhém covidu v rozsáhlé zprávě informoval tamní Institut pro výzkum zdraví (NIHR), když vyzval, aby se jím zdravotníci začali intenzivně zabývat. O zhruba dva týdny později přišla studie, jež ukázala na skupinu, kterou long covid nejvíc ohrožuje. Nyní téměř přesně měsíc po vydání zprávy (NIHR) Guardian informuje o další (zatím nerecenzované) studii, v níž vědci popisují časté nálezy poškozených orgánů u pacientů s dlouhodobými příznaky covidu-19.

Co je long covid

Jde o soubor celé řady dlouhodobých příznaků nemoci covid-19.

Spodní hranice dlouhodobosti se většinou uvádí jako jeden měsíc, v různých zemích se ale může drobně lišit. Horní hranice dosud není stanovena.

Mezi nejčastější projevy long covidu patří poškození plic, srdce či dalších orgánů a celý soubor symptomů souhrnně označovaných jako postvirální únavový syndrom a syndrom postintenzivní péče, tedy například silná únava, mozková mlha.

Lidé ale podle odborníků popisují i řadu typicky koronavirových příznaků, které – ač s nižší intenzitou – trvají místo týdnů měsíce.

Britský Institut pro výzkum zdraví navrhuje, aby se k long covidu začalo přistupovat jako k typicky dlouhodobému onemocnění.

Podle předběžných výsledků od prvních 200 pacientů s dlouhým covidem, se poškození alespoň jednoho orgánu pomocí magnetické rezonance, krevních a dalších testů prokázalo u 70 % z nich. „Dobrou zprávou je, že poškození je mírné, ale i kdybychom se na to chtěli koukat očima skeptika, musíme připustit, že nějaké poškození tam je. U 25 % případů se to dokonce týká víc než jednoho orgánu,“ řekl Guardianu Amitava Banerjee, kardiolog a profesor na University College London.

Studie sice nemá jak prokázat, že k poškození orgánů u pacientů nedošlo už před koronavirem, podle vědců je však nepravděpodobné, že by to výsledky mohlo zkreslit, protože šlo o lidi s průměrným věkem 44 let a nikdo z nich neměl v minulosti výraznější zdravotní potíže.

Celkem má být v rámci studie otestováno 500 pacientů. Ani poté ale nebude úplně kompletní.

Časem může poškození zmizet, nebo také ne

Zatím se totiž zkoumá stav po čtyřech měsících od propuknutí infekce. Velmi důležité je ale podle vědců i to, co bude dál. „Potřebujeme vědět, jestli orgány zůstanou poškozené, nebo se to zlepší. A nebo jestli se objeví skupina lidí, u kterých to může být ještě horší,“ řekl Banerjee.

Guardian jako nejčastěji poškozené orgány jmenuje srdce, plíce, játra a slinivku břišní. V některých případech poškození koreluje se symptomy, není to ale pravidlem.

Na dokončení studie a další monitoring pacientů vědci potřebují ještě čas. Zkoumání dlouhodobých následků u takto nové nemoci pochopitelně naráží na jasně dané mantinely. Nikdo neví, jak lidem s dlouhodobými následky bude za půl roku, nebo za deset let. Už teď je ale podle vědců jasné, že je třeba problém zkoumat a brát ho vážně.

V podobném duchu ostatně hovořila už říjnová zpráva NIHR. Nezodpovězené otázky ohledně toho, kolika lidí se long covid může týkat, či jak vážný může být, musí být co nejdříve vyřešeny. Bez toho totiž nelze zajistit postiženým lidem potřebnou podporu ze strany zdravotnických zařízení, vlád či zaměstnavatelů, kteří často nemusí vědět, co si myslet o někom, kdo si už několik měsíců stěžuje na koronavirové příznaky a nemůže kvůli tomu pracovat.

Reklama

Doporučované