Hlavní obsah

Afghánistán padá do rukou Tálibánu. V době, kdy USA teprve stahují vojáky

Foto: Profimedia.cz

Afghánský voják sleduje krajinu v provincii Ghazní poté, co Tálibán obsadil jednu z vojenských základen.

Reklama

Cíl stáhnout všechny americké vojáky k 11. září platí, stahování ale nejspíš nepůjde tak rychle. Pentagon tak reaguje na rostoucí počet měst a okresů, jež v posledních dnech dobývá radikální hnutí Tálibán.

Článek

„Situace v Afghánistánu se mění tím, jak Tálibán pokračuje v útocích a přepadání okresních center,“ vysvětlil v pondělí novinářům John Kirby, mluvčí amerického ministerstva obrany, změny plánu na stahování jednotek.

V minulém týdnu přitom Pentagon oznámil, že stahování ze země, které nařídil v dubnu prezident Joe Biden, je z poloviny dokončené. V době Bidenova prohlášení měly USA v zemi pod Hindúkušem na 2500 vojáků a 16 tisíc takzvaných kontraktorů, tedy zaměstnanců soukromých bezpečnostních firem pracujících pro armádu. Vojáci už předali afghánským kolegům několik základen a odvezli několik stovek nákladních letadel vybavení.

Zpomalení tempa stahování přichází v době, kdy se islamisté z hnutí Tálibán zmocnili řady okresů na severu země a dokonce vstoupili do dvou provinčních metropolí. Už v neděli informoval deník The New York Times o tom, že se Tálibánci zmocnili jednoho z předměstí Kundúzu. Toto město s přibližně milionem obyvatel krátce dobyli už v letech 2015 a 2016, Američané ve spolupráci s afghánskou armádou je ale vždy vyhnali. „V celém městě vládne panika, ozývá se střelba,“ citoval deník Amruddína Wallího, člena kunduzské městské rady.

Lidé ze severu prchají do Kábulu

Podobná situace panuje i ve městě Majmana, metropoli provincie Fárjab ležící na západ od Kundúzu. V okolí Majmany probíhají boje už několik dní. Při jednom z nich zabili Tálibánci dvacet členů elitní jednotky afghánské armády, při dalším se pak několik desítek afghánských vojáků vzdalo a přešlo k Tálibánu. „Pokud přijdou z Kábulu posily a letecká podpora, Tálibán do města nevkročí,“ prohlásil Sebgatulláh Selab, jeden z tamních zastupitelů.

V pondělí se situace v Kundúze ještě zhoršila: afghánská policie oznámila, že Tálibán dobyl klíčový okres Imám Sáhib a celé město se mu podařilo obklíčit. Tálibánci jsou podle agentury AP ve vzdálenosti necelého kilometru od města, podle některých zpráv už i malé skupinky povstalců pronikají do města samotného.

Okres Imám Sáhib leží nedaleko tádžických hranic a prochází jím silnice, která je klíčová pro zásobování ze střední Asie. V úterý pak Tálibán dobyl i hlavní hraniční přechod do Tádžikistánu.

Mnozí obyvatelé Kundúzu už začali z města prchat do hlavního města Kábulu. Zamířil tam i Sajíd Muhammad Musáví z města Mazár-e-Šaríf, které leží asi 120 kilometrů západně od Kundúzu. „Všude po cestě byli Tálibánci, kontrolovali auta. Měli jsme veliký strach,“ řekl novinářům.

Tálibán dobyl i okresy v dalších severních provinciích, jako je Baghlán a Balch. V neděli pak islamisté zveřejnili na svém webu i sociálních sítích video ukazující afghánské vojáky, kteří se vzdali a po návratu domů pak údajně dostali od Tálibánu peníze. Vůdce Tálibánu Mavláví Hibatulláh Achúnzada vydal prohlášení, podle něhož mají jeho bojovníci dobře zacházet s vládními vojáky, kteří se vzdají.

Mírové rozhovory mezi USA a afghánskou vládou na straně jedné a Tálibánem na straně druhé v poslední době stagnují. Zástupci Tálibánu sice v Kataru tvrdí, že jsou připravení jednat, ve skutečnosti ale spíš čekají na další úspěchy na bitevním poli, které by jim zlepšily vyjednávací pozici.

Americký prezident Joe Biden se má tento pátek setkat se svým afghánským protějškem Ašrafem Ghaním, stejně jako s Abdulláhem Abdulláhem, šéfem afghánské Rady pro národní usmíření.

Pozice obyčejných Afghánců, kteří nesdílejí extremistické vidění Tálibánu, je v posledních měsících stále obtížnější. Počet civilních obětí útoků se v období mezi lednem a březnem meziročně zvýšil o 29 procent, jen v květnu zahynulo v souvislosti s teroristickými útoky 4375 lidí.

V dubnu například sunnitští extremisté zabili 50 školaček z etnika Hazárů, které vyznává šíitský islám. Častými oběťmi útoků jsou také ženy, novináři nebo humanitární pracovníci.

Ochrání Kábul Erdoğan s Orbánem?

Obavy mají spojenci ale i o samotný Kábul. Šéf Pentagonu Lloyd Austrin poletí ve středu do Ankary, kde by měl jednat o střežení kábulského letiště se svým tureckým protějškem Hulusím Akarem. Turecký vládce Recep Tayyip Erdoğan totiž minulý týden nabídl, že by mohli letiště po stažení sil NATO chránit turečtí vojáci ve spolupráci s Maďarskem a Pákistánem.

Zatímco sousední Pákistán, jehož tajné služby mají dlouholeté vazby na Tálibán, příliš nepřekvapí, partnerství Maďarska s Tureckem už ano. Erdoğan jednal o svém nápadu během summitu NATO s maďarským premiérem Viktorem Orbánem a zdá se, že na kábulském angažmá mají zájem obě strany. Zatímco Erdoğan by si rád vylepšil image u Američanů, Orbán se cítí pod tlakem kritiky přicházející z EU i Aliance a ochrana letiště by mu mohla alespoň v NATO pomoci získat silnější pozici a ukončit narůstající izolaci.

Obě země navíc dlouhodobě spolupracují v sektoru obrany a maďarští vojáci mají z předchozích let zkušenosti s ochranou kábulského letiště. „Terén znají velmi dobře,“ řekl serveru Middle East Eye jeden z tureckých představitelů.

Mluvčí maďarské diplomacie sice pak přímo nepotvrdil jednání o letišti, otázku jeho bezpečnosti ale spojil s migrací. „Největším rizikem jsou další migrační vlny kvůli terorismu. Hrozbě terorismu a migračních vln musíme zabránit,“ prohlásil.

Reklama

Doporučované