Hlavní obsah

Afghánští vojáci po střetech s Tálibánem prchají do Tádžikistánu

Foto: Profimedia.cz

Afghánské bezpečnostní síly během ceremoniálu.

Reklama

Přes 1 000 afghánských vojáků uprchlo do sousedního Tádžikistánu po střetu s bojovníky hnutí Tálibán. Podle prohlášení tádžické pohraniční stráže se vojáci stáhli za hranice, aby si „zachránili život“.

Článek

Radikální hnutí Tálibán v posledních týdnech dosahuje významných úspěchů, zejména na severu Afghánistánu, píše BBC. Úspěchy Tálibánu zřejmě souvisí s koncem vojenské mise Severoatlantická aliance (NATO), jejíž jednotky byly v zemi déle než 20 let.

Převážná většina zahraničních sil v Afghánistánu byla stažena ještě před 11. zářím, do kdy mají jednotky NATO podle původních plánů zemi opustit. Panují nicméně obavy, že se afghánská armáda pod novým náporem zhroutí ještě předtím, než stahování vojáků ze země skončí.

USA a jejich spojenci z NATO v rámci dohody s Tálibánem souhlasili se stažením všech vojáků výměnou za závazek ozbrojenců, že nedovolí, aby v oblastech, které kontrolují, působila Al-Káida nebo jiná extremistická skupina.

Tálibán však proti afghánským silám bojovat nepřestal a nyní údajně kontroluje přibližně třetinu země. Ústup je třetím případem útěku afghánských vojáků do Tádžikistánu za poslední tři dny a pátým případem za posledních čtrnáct dní. Celkem překročilo hranici téměř 1 600 vojáků.

„Tálibán odřízl všechny cesty a tito lidé neměli kam jít a museli překročit hranice,“ řekl v pondělí agentuře Reuters jeden z poslanců v Badachšánu Zabihulláh Atik.

Tádžický Výbor národní bezpečnosti v pondělním prohlášení uvedl, že všech 1 037 afghánských vojáků do této bývalé sovětské země uprchlo, aby si po nočních střetech s Tálibánem „zachránili život“.

„Vojenskému personálu afghánských vládních sil byl umožněn vstup na tádžické území s ohledem na zásady dobrého sousedství,“ uvádí se v prohlášení, které zveřejnila tádžická státní tisková agentura Khovar.

Tálibán na severu ovládá většinu území

V afghánských provinciích Badachšán a Tachár, které hraničí s Tádžikistánem, se bojovníci Tálibánu nyní zmocnili většiny území. Skupina údajně obsadila také nejméně jedno kontrolní stanoviště afghánské armády.

Podle člena provinční rady v Badachšánu trpí vládní síly špatnou morálkou. „Většina okresů bohužel padla do rukou Tálibánu bez boje,“ řekl Mohib-ul Rahman agentuře AP. Pouze ve dvou z deseti okresů, které Tálibán nyní ovládá, se afghánské síly pokoušely bránit. Stovky vojáků a policistů naproti tomu uprchly do hlavního města provincie Fajzabádu.

Afghánský prezident Ašraf Ghaní trvá na tom, že bezpečnostní síly země jsou plně schopny udržet povstalce na uzdě. Objevily se ale i zprávy o tom, že jiní vojáci hledají útočiště před boji v Pákistánu a Uzbekistánu. Afghánské vládní síly v severních provinciích země mezitím plánují protiofenzivu. Uvedla to francouzská agentura AFP s odvoláním na Ghaního poradce Hamdullaha Mohiba.

Poradce pro národní bezpečnost v pondělním rozhovoru uvedl, že vládní síly ofenzivu Tálibánu neočekávaly, ale „rozhodně podniknou protiútok“.

Rostou také obavy, jak v Afghánistánu udržet v bezpečí zahraniční diplomaty. Rusko v pondělí podle BBC oznámilo, že kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci dočasně pozastavilo činnost svého konzulátu ve městě Mazáre Šeríf na severu země.

Vyslanec Zamir Kabulov uvedl, že afghánské jednotky se vzdaly příliš mnoha okresů, kvůli čemuž je tam situace nestabilní. Ve městě rovněž pozastavily operace Turecko a Írán, obě země své diplomaty přemístily do Kábulu.

Sousední země, včetně těch ve střední Asii, se připravují na možný příliv uprchlíků. Ten očekávají v případě, že se boje budou nadále zintenzivňovat. Mluvčí Tálibánu Suhail Shaheen řekl BBC, že Tálibán není za nedávný nárůst násilí zodpovědný, a trval na tom, že mnoho okresů připadlo Tálibánu poté, co afghánští vojáci odmítli bojovat.

„Pro obyvatele Afghánistánu je to znepokojující doba,“ uvedla hlavní mezinárodní zpravodajka BBC Lyse Doucetová. Tálibán je podle BBC obviňován z různých porušení lidských práv a kulturních zvyklostí. Skupina mimo jiné podporuje například veřejné popravy odsouzených vrahů nebo zákaz televize, hudby a kinematografie. Rovněž nesouhlasí s tím, aby dívky starší deseti let chodily do školy.

„Afghánci si nejsou jisti, kam jejich země směřuje, nejsou si jisti bezpečností ve svých vesnicích či městech, nejsou si jisti svým vlastním životem a budoucností svých rodin,“ uvedla Doucetová.

USA takřka působení v Afghánistánu ukončily

Spojené státy v pátek oznámily, že afghánským bezpečnostním silám předaly leteckou základnu Bagrám, kterou považovaly za centrum svých operací. Tím již skoro ukončily své působení v zemi. Prezident Joe Biden stanovil termín úplného stažení amerických vojáků na 11. září, kdy uplyne 20 let od útoků na věže Světového obchodního centra v New Yorku. Zprávy ale naznačují, že ke stažení amerických jednotek by mohlo dojít již během několika dní.

Střety se v zemi rozšířily poté, co Spojené státy zveřejnily svůj plán na úplné stažení svých vojáků ze země. Zvláštní zástupkyně OSN pro Afghánistán Deborah Lyonsová uvedla, že by ofenziva Tálibánu mohla po 11. září ještě zesílit.

Síly pod vedením USA odstavily Tálibán od moci v Afghánistánu v roce 2001. Postupně však skupina znovu získala dostatek sil, aby se mohla znovu zmocnit některých území. Tato skupina ukrývala Usámu bin Ládina a další představitele Al-Káidy, kteří jsou s útoky z 11. září 2001 spojováni.

Tálibán zahájil přímé rozhovory s USA již v roce 2018. Biden prohlásil, že stažení amerických jednotek je oprávněné, neboť americké síly zajistily, aby se Afghánistán nemohl stát základnou pro zahraniční džihádisty. Bývalý afghánský prezident Hamíd Karzáí však BBC řekl, že se domnívá, že tamní vojenská mise NATO a USA v boji proti terorismu a extremismu selhala.

Reklama

Související témata:

Doporučované