Hlavní obsah

Amazonský prales se dál ztrácí. Tempo je nejrychlejší od roku 2008

Foto: Profimedia.cz

Pohled na spálenou oblast v amazonském deštném pralese poblíž Novo Progresso ve státě Pará.

Reklama

Odlesňování amazonského pralesa v Brazílii je stále na pořadu dne. Tamní Národní institut pro vesmírný výzkum (Inpe) navíc informoval o jeho prudkém nárůstu, a to na nejvyšší úroveň od roku 2008.

Článek

Od srpna roku 2019 do července roku 2020 bylo zničeno celkem 11 088 km2 deštného pralesa, jde o téměř 10procentní nárůst oproti stejnému období v předchozím roce. Údaje, které Inpe během pondělního dne zveřejnil, mimo jiné ukazují, že odlesňování amazonského pralesa dosáhlo dvanáctiletého maxima.

Amazonský prales je klíčovým skladem uhlíku, čímž šlape na brzdu globálního oteplování. Zároveň je domovem pro asi tři miliony druhů rostlin či živočichů a milion domorodých obyvatel. Zveřejněná čísla jsou zatím pouze předběžná, oficiální statistiky institut zveřejní počátkem příštího roku, informuje web BBC News.

Hned několik odborníků přikládá vinu stávajícímu prezidentovi země Jairu Bolsonarovi. Tyto rychlé ztráty podle nich prales utrpěl právě s jeho příchodem do funkce v lednu 2019. Bolsonaro uvnitř největšího deštného pralesa na světě podporuje zemědělství a těžební činnost.

Carlos Rittl, brazilský ekolog, který pracuje v německém Institutu pro pokročilá studia udržitelnosti, uvedl, že daná čísla jsou „ponižující, hanebná a pobuřující“. Jsou podle něho také zřejmým znamením škod na životním prostředí od nástupu Bolsonara do úřadu.

„Jde o třetinu rozlohy Belgie - gigantické lesní oblasti jsou ztráceny jednoduše proto, že za Bolsonarovy vlády se ti, co tyhle škody způsobují, nebojí potrestání,“ cituje britský list The Guardian Rittla. „Bolsonarovým velkým úspěchem, pokud jde o životní prostředí, je tohle tragické ničení lesů, díky němuž se Brazílie možná stala jedním z největších nepřátel životního prostředí a také mezinárodním vyvrhelem.“

V roce 2018 - rok před nástupem Bolsonara do funkce - zaznamenal Inpe zničení 7536 km2 z rozlohy pralesa. Brazilský viceprezident Hamilton Mourão se nová negativní čísla snažil interpretovat v lepším světle, když po pondělní návštěvě institutu uvedl, že původně očekávaná hodnota byla dokonce o polovinu větší.

Brazílie si stanovila cíl zpomalit tempo odlesňování na 3900 km2 ročně. Čísla, která institut získal na základě informací ze satelitního systému Prodes, ukazují, že většina devastace zeleně proběhla ve státě Pará a Rondônia, na severu státu Mato Grosso a na jihu státu Amazonas.

Stát Pará je dlouhodobě označován za nejvíce odlesňováním postiženou oblast, téměř polovina činnosti se soustředí právě na jeho území. „Díky práci Inpe máme dokonalý přehled o tom, kam je třeba zaměřit pozornost, abychom zabránili nelegálním aktivitám,“ sdělil novinářům Mourão a ocenil vědce za jejich úsilí.

Navzdory rostoucí „zelené“ státní propagandistické kampani jsou ekologové a zahraniční investoři skeptičtí ohledně vládního úsilí prales chránit. Sám Mourão měl nedávno vzít zahraniční velvyslance na prohlídku amazonského regionu, během exkurze však s velvyslanci nenavštívil žádné z míst odlesňování. Aktivisté danou návštěvu odmítli jako „fingovanou“. V květnu pak úřady do amazonského pralesa vyslaly tisíce brazilských vojáků, kteří údajně mají bojovat s ekologickou kriminalitou. Někteří ale věří, že tamní situaci spíše zhoršují.

Ekolog Rittl za momentální záblesk naděje považuje nedávnou porážku Bolsonarova klíčového mezinárodního spojence Donalda Trumpa v prezidentských volbách. Věří, že bez Trumpovy podpory se bude tlak jiných zemí na brazilského prezidenta zvyšovat. Bolsonaro patří k malé skupině světových lídrů, kteří dosud neuznali výhru Joea Bidena.

Reklama

Doporučované