Hlavní obsah

Andělský investor: Technologický talent máme, ale neumíme ho prodat

Rozhovor s investorem Karlem Oblukem.Video: Eva Moniová

 

Reklama

Začínal jako vývojář ve společnosti, jejíž software používá půlka firem v Česku. V roce 2012 pak pomohl výrobci antivirů AVG ke vstupu na americkou Wall Street. S partnery později založil fond rizikového kapitálu, který investuje do rostoucích firem s globálními ambicemi v oblasti IT, IT bezpečnosti a strojového učení. Ve svém volném čase se Karel Obluk věnuje tzv. andělskému investování.

Článek

Považujete vstup AVG na americkou burzu pořád za svůj největší úspěch?

Myslím si, že je to zatím největší úspěch i z hlediska ekonomického – nebo jeden z největších úspěchů – původem české firmy. Zatím žádná jiná se nedostala na burzu New York Stock Exchange. Posléze Avast vstoupil na londýnskou burzu, to je si myslím srovnatelný úspěch. Určitě je to jedna z věcí, na které jsem pyšný.

Jste členem uskupení andělských investorů Garage Angels, kteří se zaměřují zejména na projekty na jižní Moravě. O co jde?

Je to velmi neformální sdružení, není to žádný fond. Děláme to ve svém volném čase. Všichni jsme z jižní Moravy, takže se snažíme i něco vracet regionu, ze kterého pocházíme.

O jaké projekty tam jde? Na co se vámi zainvestované startupy zaměřují?

První startup, do kterého jsme investovali už před necelým rokem, se zabývá zabezpečením domácností – senzory na hlídání pohybu, hlídání vniknutí do objektu nebo proti vytopení pračky, která protéká – je to společnost Senzoor. Stejně tak se díváme na startupy, které dělají třeba něco v oblasti zemědělství, které se zabývají finančnictvím, stejně tak zdravotnictvím, nejsme nějak vyhranění.

Jak na tom je Česko ve srovnání s Evropou a zbytkem světa, pokud jde o koncentraci či úspěšnost startupů?

Podobně jako jiné země střední a východní Evropy. Chybí tady trochu povědomí o tom, co jsou to startupy, co je to investování. Spousta lidí si to plete se státní podporou, s nějakými subvencemi. A nemyslím si, že jsme na tom nějak výrazně hůř, nebo výrazně lépe, vidím spoustu firem, které vznikají třeba v Polsku, Rumunsku, tam se ten trh rozvíjí také velmi slibně. My tady máme spoustu velmi šikovných lidí a když budu komentovat především oblast, které se věnuji nejvíc, to znamená IT technologie, máme skvělé talenty jak v České republice, tak vůbec tady v tom širším regionu.

Náš fond Evolution Equity Partners investuje už do podstatně vyspělejších firem, takže to sleduji i z hlediska rozvoje, kam se ta firma dostane. Chybí obchodní talenty. Technologický talent by byl, ale schopnost firmu vybudovat a prodat ji nebo prodat produkty, služby, to už je trošičku horší. V tom za západní Evropou a zejména anglosaským světem trochu pokulháváme.

Čím to je?

Historicky.

Mentalitou?

Ano. A tady prostě nebyly zkušenosti s obchodem a s tím, jak fungují globální trhy, tak velké. Musíme počkat, až tu bude dost lidí, kteří si ty zkušenosti třeba přinesou.

Co to vlastně znamená andělské investování neboli angel investment?

Andělské investování podobně jako fondy rizikového kapitálu investuje do firem, které ještě nejsou stabilní, nemají hodnotu tolik ve stabilním byznysu, ve výrobních halách, ve strojích. Jsou to firmy, které se teprve rozjíždějí, ještě nemají pevné místo na trhu. Takže je to mnohem riskantnější. Ale na druhou stranu, když se ta firma rozvine, návratnost investice může být mnohem vyšší.

Andělské investování je taková etapa investování, která je opravdu úplně brzičko, úplně na samém základu. Na rozdíl od profesionálních fondů, jako jsou třeba fondy rizikového kapitálu, u andělských investorů se jedná opravdu o peníze lidí, kteří investují, ne peníze nějakých jiných investorů, kteří je svěřili fondu.

Takže drobný investor nemůže vstoupit do andělského investování, protože se nechce podílet na té investici přímo.

Tam je jeden důležitý aspekt: andělský investor se podílí na chodu firmy – svou radou a kontakty. Ale ne operativou. On se nestává součástí firmy, a to je věc, kterou si řada lidí plete. Třeba i zakladatelé startupu očekávají, že když přijde andělský investor, začne pro ně dělat. Že jim bude dělat obchod, otevírat jim dveře jinde. To tak není, investor přináší jak peníze, tak své zkušenosti, ale opravdu přispívá spíš radou a směřováním.

Ale jinak máte pravdu, pro běžné drobné investory to asi není. Ty investice by měly být v řádu alespoň statisíců korun a jsou extrémně rizikové. Takže je to pro lidi, kteří si mohou dovolit investovat řádově 100, 500 tisíc korun. Musí počítat i s tím, že se jim to třeba nepovede a o ty peníze úplně přijdou. Takže se to určitě nedá srovnat s investováním do produktů, které vám nabídne banka nebo podobné instituce.

Jaké rady vy jako technologický odborník a andělský investor můžete startupům dát?

Rady, které obecně andělský investor může dát, většinou jsou buď odborné: tohle už jsem viděl, tohle fungovalo, tohle nefungovalo. Viděl jsem spoustu věcí, jak se podařily nebo nepodařily v oblasti IT a vývoje. Druhá věc, která je možná ještě důležitější: andělští investoři by měli být lidé, kteří mají za sebou zkušenost s vybudováním nějakého týmu, nějaké firmy.

Pokud se tedy podaří úspěšně zainvestovat a ten podnik nezkrachuje, v jaké fázi ho opouštíte?

Andělský investor typicky firmu opouští dřív než investiční fondy, právě při nějakých následných investičních kolech. Samozřejmě je možnost, že někdo jiný koupí tu firmu. Stalo se to třeba českému startupu Apiery, kterou před rokem koupil Oracle. Andělští investoři dostali zaplaceno za svůj podíl, který v té firmě drželi. To je jedna varianta.

Nebo je další investiční kolo, přijdou už profesionální fondy rizikového kapitálu, takové fondy, ve kterých třeba působím. Nebo už větší fondy, které mají zájem zkonsolidovat vlastnictví té firmy. To znamená, že vykoupí ty malé andělské investory, ať už částečně nebo úplně, a sloučí ty podíly tak, aby vlastnická struktura byla jednodušší pro další etapy života společnosti.

Jak se podíly oceňují?

Tržně, kdo je ochoten za to kolik zaplatit.

Znamená to, že firma už musí mít vyvinutý nějaký produkt, který se prodává?

Určitě, to je typické, že má produkt. Musí tam být nějaké ověření, že ta firma má myšlenku, produkt, službu, něco, po čem je poptávka. Jsou oblasti, kde nemusí mít produkt, ale třeba zajímavý patent, to je zejména v biotechnologiích, v medicíně. Tam ještě nemusí být produkt na trhu, protože to potom dotahují farmaceutické firmy. Ale firma může už mít nějaký zajímavý preparát, přístup. V jiných oblastech to může být velmi pokročilá fáze vývoje nějakého výrobku.

Jak si vybíráte startupy, do kterých budete investovat? Co už musí mít za sebou?

Jako business angel si samozřejmě vybírám úplně jinak než jako investor ve fondu rizikového kapitálu. Tam je to mnohem rigoróznější proces, musí to splňovat celou řadu kritérií z hlediska strategie toho fondu. Jako business angel investuji pouze svoje peníze a je to mé rozhodnutí.

To je ovlivněno celou řadou věcí. Jednak jestli mohu něčím přispět. Já třeba těžko přispěji svými odbornými znalostmi firmě z oblasti medicíny, ale může mi být sympatická a mé zkušenosti s budováním týmu pro ně mohou být relevantní. Další úvaha bude, jestli se mi líbí ten produkt. Tým mi musí sedět lidsky, musím vidět, že si sedneme s těmi zakladateli, protože dalších x let budeme odsouzeni k tomu, abychom spolupracovali. Tam nejde jen tak vystoupit, říct, mě už to nebaví, dejte mi moje peníze zpátky a já odcházím.

A jsou to věci jenom ve fázi nápadu, nebo už to musí být nějak rozjeté?

Když má firma zatím jenom nápad, musí nás její zakladatel přesvědčit, že ten nápad opravdu je nějak perspektivní, že je zajímavý. Ideální je někde mezitím, když už je nápad alespoň trošku ověřený, když už existuje prototyp. Nebo když už firma má produkt a teprve se rozjíždí. V té ranější fázi samozřejmě není firma tak drahá, takže můžeme snáze investovat, ale musí nás opravdu někdo přesvědčit, že je to zajímavé.

Reklama

Související témata:

Doporučované