Hlavní obsah

Ani covid, ani rakovina. Největší hrozba pro lidstvo je dnes Alzheimer

Druhá část rozhovoru s profesorem Radkem Špíškem, ředitelem firmy Sotio. První část jsme publikovali ve čtvrtek.Video: Zuzana Kubátová

 

Reklama

Biotechnologická firma Sotio ze skupiny PPF uvažuje o spojení se silným strategickým partnerem. Ten by jí přinesl nový kapitál i zkušenost v uvádění nových léků na trh, vysvětluje v rozhovoru šéf Sotia Radek Špíšek.

Článek

Před měsícem odkoupila biotechnologická firma Sotio nejbohatšího Čecha Petra Kellnera vývojový program nového léku na rakovinu od americké firmy Unum Therapeutics. Pod křídly Sotia tak už pracují vědci ve čtyřech zemích na šesti programech, jejichž výsledkem má být nový lék na rakovinu.

Nejstarší projekt Kellnerovy firmy, vývoj české protinádorové vakcíny DCVAC, prochází vrcholnou třetí fází klinických zkoušek. Brzy už nastane doba, kdy se rozhodne, zda prorazí na světový trh. (Článek o vývojových projektech Sotia jsme zveřejnili ve čtvrtek.)

Samotné Sotio se ale dostalo na radar velkých zahraničních firem a fondů investujících do biotechnologií. Vstup na trh USA Kellnerovu firmu ještě zviditelní.

PPF nyní řeší, jak se silným partnerem z oboru sdílet náklady na další vývoj. Sotio zvažuje spojení s investorem, který by přinesl jak nový kapitál, tak zkušenost s uváděním nových léků na trh. „Je hrozně přínosné se o tom bavit s lidmi z farmaceutických firem nebo s vědci z investičních fondů. Určitě je to teď velká oblast zájmu Sotia,“ řekl šéf Kellnerovy biotechnologické firmy Radek Špíšek.

Ředitel Sotia ve druhé části rozhovoru popisuje také dopady koronavirové pandemie na biotechnologické investice, komentuje vývoj české vakcíny proti covidu-19 a porovnává nebezpečnost rakoviny a dalších chorob s aktuální hrozbou nového koronaviru.

Před měsícem jste oznámili, že jste v USA odkoupili vývoj nového léku na rakovinu od americké firmy Unum. A že v areálu jejích laboratoří v Cambridge nedaleko Bostonu vybudujete své americké výzkumné centrum. Proč potřebujete zázemí v USA?

Všechny důležité věci v biotechnologickém výzkumu se dějí ve Spojených státech. Jsou tam všechny důležité sítě investorů, lékařů, vědců. Na začátku Sotia padlo vědomé rozhodnutí, že Sotio budujeme v Praze, v České republice. Poslední dobou se nám ale podařilo několik vývojových programů dostat z laboratoří do fáze klinických zkoušek a my potřebujeme, aby se Sotio stalo známým ve světě. Abychom se napojili na správné sítě lidí, na špičkové vědce. To se z Prahy dělá těžce. I proto nám akvizice firmy Unum dává smysl.

Radek Špíšek

Profesor imunologie, šéf biotechnologické firmy Sotio.

Vystudoval medicínu na Univerzitě Karlově.

2000-2002 pracoval v Institute de Biologie na Univerzitě v Nantes ve Francii.

2005-2007 pracoval v týmu Ralpha Steinmana, držitele Nobelovy ceny za lékařství a fyziologii, na oddělení nádorové imunologie Rockefellerovy univerzity v New Yorku.

Stál u počátků výzkumu nádorových vakcín z dendritických krevních buněk na Ústavu imunologie 2. lékařské fakulty UK a na jeho klinickém pracovišti ve FN Motol.

V roce 2010 začal vývoj vakcín financovat Petr Kellner a Špíšek se stal šéfem výzkumu v jeho nově založené soukromé firmě Sotio.

Od roku 2018 je generálním ředitelem Sotia.

Unum má v Cambrige u technologického institutu v Massachusetts velké laboratoře, má vědce, kteří přestoupili k nám do Sotia. Chtěli bychom využít ten zárodek infrastruktury, kterou jsme s Unem koupili, abychom zvýšili naši přítomnost ve Spojených státech. Vnímáme to jako seriózní pokus o vstup na americký trh.

V amerických klinikách testujete českou vakcínu proti rakovině DCVAC. Zatím to děláte tak, že bílé krvinky z krve odebrané pacientovi v USA dopravíte letecky do Prahy, tady z nich vyrobíte lék a ten se vrací na americkou kliniku, kde ho pacient dostane. Nechystáte se teď vakcínu DCVAC vyrábět pro místní pacienty v Cambridge, když tam budete mít zázemí? Zjednodušilo by vám to logistiku, bylo by to asi levnější…

Ne, my v Americe už osm let máme tým lidí, jehož úkolem je, aby ty buňky dorazily na správné místo ve správný čas. Teď s novou laboratoří v Cambridge získáváme několik lidí, kteří jsou dobří vědci, znají americké prostředí a kolem kterých můžeme stavět něco, co má, řekněme, větší expertní obsah než skupina, již jsme zatím v Bostonu měli. Ale s výrobou je to dnes vlastně naopak. Kolegům z Unum umíme nabídnout právě to, že umíme výborně potřebné buňky vyrábět tady v Praze. To, co oni vymyslí v laboratořích, jim pomůžeme v Praze převést do výroby. My plánujeme i pro Unum vyrábět tady v pražských laboratořích.

Vakcína DCVAC

Klíčový projekt Kellnerovy firmy Sotio.

Vakcína na nádory prostaty, plic nebo vaječníků se vyrábí z tzv. dendritických buněk odebíraných z krve konkrétního pacienta.

Klinické testy probíhají řadu let, nejpokročilejší III. fází testování prochází od roku 2014 varianta DCVAC na prostatu.

Výsledky této rozhodující klinické studie budou podle Špíška známy začátkem příštího roku.

Jak se kupuje výzkumná firma na opačném konci světa v době koronavirové pandemie?

My jsme s firmou Unum jednali dva nebo tři měsíce, celou tu dobu byli všichni zaměstnanci té firmy včetně vedení doma na home office kvůli koronavirovým restrikcím v USA. My tam jsme nesměli a dodneška nesmíme jet, obchodní cesty do Spojených států jsou velmi omezené. Takže já vlastně Unum znám jen virtuálně, z dokumentů posílaných elektronicky. A z desítek videokonferencí se zaměstnanci a vedením.

Nemáte obavu, že jste na dálku vyhodnotili ten obchod chybně? Virtuálně jste domlouvali koupi aktiv oceněných celkem na čtvrt miliardy korun…

My jsme se rozhodli, že tu akvizici uděláme. V současné době se seznamujeme s opravdovým stavem toho programu. Zatím to vypadá, že by přípravek firmy Unum mohl jít do klinického testování koncem příštího roku. Ale… samozřejmě čekám, že se objeví nějaké věci, které jsme takhle virtuálně nebyli schopni odhalit.

Vývoj Unum Therapeutics

Léková platforma BOXR.

Prostředek onkologické imunoterapie.

Vyrábí se na míru každému pacientovi z jeho vlastní krve (z tzv. T-lymfocytů).

Ve fázi laboratorního výzkumu.

Bude Sotio investovat do dalších podobných projektů ve světě? Už dříve jste nakupovali ve Francii a ve Švýcarsku…

Taková rozhodnutí dělají akcionáři skupiny PPF. Já jsem součástí těch debat, ale nerozhoduji. Ale máme ambici, aby těch programů přibývalo. Snažíme se hledat další zajímavé projekty.

Kupujete projekty ve fázi laboratorních zkoušek. Z nich jen velmi malé procento projde klinickými testy a dostane se na trh. Nemá smysl investovat do pokročilejších fází vývoje?

Není to jednoduché. Po světě je hodně finančních skupin a firem, které se snaží ve světových laboratořích najít něco, co vypadá nadějně a u čeho se dá věřit, že by se z toho v budoucnu mohl stát lék. Takových investorů je hlavně ve Spojených státech spousta. Navíc je tu svět velkých farmaceutických firem, které neustále mají potřebu hledat nové věci.

My máme ambici hledat programy, které se týkají onkologie a jsou v různých fázích vývoje. V laboratorní, časné fázi klinických zkoušek i v pokročilé fázi klinických zkoušek. To se nám úplně nedaří. Jakmile je něco, co vypadá nadějně v klinických zkouškách, tak už jsou to programy, na které my nedosáhneme.

Protože po nich skočí někdo silnější?

Ano, po kterých skočí silnější hráči, většinou velké farmaceutické firmy. A částky, které se objevují při těchto transakcích, jsou o dva až o tři řády vyšší než osm milionů dolarů, které jsme zaplatili za Unum. Takže jsme skončili tím, že ročně prohlížíme stovky programů v té laboratorní fázi. Z nich se nám jeden, dva nebo řekněme pět programů za rok líbí. A u jednoho nebo dvou za rok se domluvíme, že by Sotio převzalo výzkum těch látek.

Investor pro Sotio?

Co česká vakcína DCVAC, kterou už klinicky testujete řadu let a tvrdíte, že jsou ty testy slibné? Nemá o ni žádný z velkých farmaceutických hráčů zájem?

To je zajímavá otázka, která je pro mě teď náplní velké části pracovních dnů. Nejde jen o DCVAC. Když se vývojové programy blíží do klinické fáze nebo když se tam dostanou, tak pokud je správně vědecký postup, pokud výzkum probíhá na respektovaných klinických pracovištích, nastává jedna ze zajímavých částí biotechnologického vývoje, a to jsou diskuse s potenciálními partnery na spolupráci na klinickém vývoji, na sdílení nákladů na klinické studie. Právě tam se tak asi rok a půl nacházíme. Takové debaty probíhají.

Je PPF ochota pustit do svého výzkumu dalšího investora? Případně se některých projektů úplně zbavit a odprodat je?

Já nemohu mluvit za PPF, ale myslím, že můj názor není daleko od oficiálního názoru. Sotio existuje deset let. Všichni vidíme, jaká je realita klinického vývoje, jak enormní jsou náklady. A myslím, že je zcela racionální, v okamžiku, kdy látka projde extrémně těžkým obdobím přechodu z laboratorních zkoušek do klinického hodnocení, a kdy už se dostane na radar velkých farmaceutických firem, tak si myslím, že je velmi racionální přemýšlet o tom…

Jak projekt zpeněžit? Takže byste třeba práva a know-how k výrobě české vakcíny DCVAC prodali nějakému zahraničnímu investorovi?

Ne úplně zpeněžit. Ale přemýšlet o tom, že bychom sdíleli s někým náklady na vývoj. Samozřejmě naše preference by vždycky byla, abychom si ponechali práva k tomu léku, která odpovídají investici, kterou do toho z naší strany dáváme. Ale já jsem velkým zastáncem toho, že v okamžiku, kdy máme něco, co je atraktivní a o co má venkovní svět zájem, tak si o tom povídat a přemýšlet o způsobech, jak to nějakým způsobem sdílet.

Nejde jen o ty finanční náklady. My prostě víme, že nemáme veškeré know-how, veškerou expertizu na to, abychom udělali s tou látkou všechny studie, které jsou potřeba. Je hrozně přínosné se o tom bavit s lidmi třeba z těch farmaceutických firem. Nebo s vědci z nějakých investičních fondů, kteří mají nápady, které nás předtím nenapadly a otvírají nové cestičky, co se týče vývoje. Tohle určitě teď je velká oblast zájmu Sotia.

Covid vs. rakovina

Letos se celý svět vrhl na výzkum vakcín nebo léku na covid-19. Neberou covidové projekty investiční kapitál vaší branži, tedy onkologickému výzkumu?

Výborná otázka. Od začátku března jsem šokovaně sledoval, jaká radikální opatření proti koronavirové infekci se po celém světě přijímají a jak devastují ekonomické prostředí ve světě. Probíhala spousta debat o tom, že biotechnologický sektor bude jeden z těch prvních zasažených krizí, že nové investice do něčeho tak riskantního jako biotechnologický výzkum se můžou zdát zbytné. Jenomže všechny debaty s investičními bankami ve světě směřovaly k tomu, že to nebude mít na biotechnologii výrazný dopad, protože v dlouhodobém horizontu bude vývoj nových léků vždycky pokračovat, vždycky tam bude investorský zájem.

Pro mne je hrozně překvapivé, že v posledním půl roce biotechnologický sektor prožívá obrovský boom. Na burzu se dostává obrovské množství biotechnologických firem, investoři jim věří, ceny akcií firem v biotechnologii rostou. Já pořád čekám, kdy to přestane…

A netýká se to jen výzkumu souvisejícího s koronavirem?

Ne, to, o čem mluvím, je specificky onkologie.

Je podle vás reálné přijít rychle na nový dostatečně účinný i bezpečný lék na covid?

No, to mě samozřejmě hrozně štve. V březnu, v dubnu byly zlaté doby, kdy každá malá biotechnologická firma na světě oznamovala: Dnes jsme vymysleli nový přístup, jak uchopit novou očkovací látku proti covidu. A její akcie raketově rostly. Teď ale myslím, že všichni už vnímají tu problematiku racionálně a zbrklé pohyby ustaly.

Koronavirus komplikuje výzkum

Takže se nedá říct, že by covid nějak komplikoval výzkum onkologických léků?

Restrikce kolem covidu jednoznačně zkomplikovaly klinický výzkum. Hlavně v Americe byla řada nemocnic, kde děláme klinické zkoušky. A my potřebujeme, aby v nemocnicích byli pacienti, které můžeme do testů vzít. Tohle se velmi zkomplikovalo. Pro nás je každý týden, každý měsíc, každý pacient důležitý, protože ty studie jsou extrémně nákladné. A tohle bylo stresující období.

A k našemu DCVAC a k logistice, my jsme samozřejmě nikdy nebyli připraveni na to, že se najednou letecký provoz ztenčí v určitých momentech o 70, 80 nebo 90 procent. A když potřebujete z americké transfúzní stanice poslat bílé krvinky do holešovické laboratoře během 30 hodin, tak to bylo v určité chvíli nemožné.

Šance české covidové vakcíny

Jak se díváte na český výzkum covidové vakcíny pod vedením profesorky Věry Adámkové? Má šanci?

Já jsem profesor imunologie, já se mezi kamarády nerozpakuji koronavirovou krizi komentovat. Jen při vstupu k vám do studia jsem si dal závazek o tom spíš nemluvit. Ale vývoj nových očkovacích látek vyžaduje výsostnou odbornost, která bohužel v České republice v posledních dvaceti letech vymizela. A je to extrémně finančně nákladná záležitost. A další obrovská část problému nastává v okamžiku, kdyby ten projekt byl úspěšný. Jde o problematiku dostávání té vakcíny na trh a komercionalizaci produktu. Já neznám vědecký koncept české vakcíny, ale myslím, že příprava vakcíny proti covidu je doménou velkých hráčů, velkých farmaceutických firem, které se na to specializují. A upřímně si nejsem vůbec jistý, jestli se to povede. Jsem na to zvědavý.

Je podle vás pro lidstvo větším nebezpečím rakovina, nebo covid a koronavirové infekce?

Já si myslím, že s koronavirovou infekcí se s pomocí racionálních preventivních opatření lidský imunitní systém bez problémů popere. Respiračních virů je v populaci mnoho. Problém současné koronavirové infekce je, že je pro nás nová, že ji náš imunitní systém nezná. Virus bohužel musí populací projít, nějakým kontrolovaným způsobem, aby nedošlo k zahlcení zdravotnických zařízení.

Takže se ho máme bát méně než rakoviny?

Lidstvo vždycky čelí zdravotnickým hrozbám, které se podílejí na průměrné délce života v té době. Když jsem byl malý, největší strašákem byly kardiovaskulární příhody, mrtvice, infarkty. Průměrná délka dožití byla někdy mezi 60 až 70 lety. Současná úroveň péče o pacienty po srdečních příhodách je ale neuvěřitelná, i v České republice se průměrná doba dožití zvýšila až k 80 letům. Zato jsou teď civilizační chorobou nádorová onemocnění. Ale i tam je vidět v posledních třiceti letech neuvěřitelný pokrok v úspěšnosti léčby.

Když bych měl na tu otázku odpovědět, tak za mne budou největší hrozbou pro nadcházející období nemoci typu Alzheimerovy choroby, kterých se se současnou průměrnou délkou života začne dožívat víc a víc lidí. Ten problém bude obrovský. Což je vidět i na investorech v biotechnologiích. Protože firmy, které mají nadějné látky pro léčbu Alzheimerovy nemoci, jsou dnes u biotechnologických investorů nejoblíbenější.

Takže ne covid, ale Alzheimer bude luxovat kapitál z biotechnologického investorského trhu?

Já jsem přesvědčený, že lidstvo se s covidem vypořádá. U zdravých lidí by neměl mít imunitní systém problém se s tím virem vypořádat. V okamžiku, kdy se populace stane proti viru imunní, tak bude podobný, jako ostatní viry, které způsobí, že nás bolí v krku, když nám děti ze školky přinesou nějakou respirační infekci.

Ale choroby typu Alzheimerovy choroby, které jsou důsledkem stárnutí lidské populace a pro které neexistuje jakýkoliv lék, budou určitě představovat pro lékařský výzkum tu zásadní výzvu.

Reklama

Doporučované