Článek
Krátce před Vánocemi řeší církev problém. Olomoucká arcidiecéze vedená předsedou České biskupské konference (ČBK) a arcibiskupem Janem Graubnerem má obavu, zda se jí vrátí peníze z jarní finanční operace.
Jak zjistily Seznam Zprávy, letos na jaře olomoucké arcibiskupství investovalo u česko-slovenské finanční skupiny Arca Capital 100 milionů korun.
Problém je, že Arca Capital není nyní v dobré kondici, její manažeři na sebe podávají trestní oznámení a budoucnost skupiny je nejistá.
Podobně jako olomoucká arcidiecéze u ní investovalo ostravsko-opavské biskupství, to má ve fondu Arca Capital CEE přes 17 milionů korun.
Klient zn. významný
Hrozí, že Arca nebude mít dostatek zdrojů na to, aby uspokojila tisíce svých věřitelů. Závazky podle odhadů šplhají k miliardě eur, tedy zhruba ke 26 miliardám korun. Případem se už zabývá policie, v Bratislavě v tomto týdnu kriminalisté provedli v budovách skupiny razii, rozjíždí se insolvence.
„Arcibiskupství olomoucké koupilo krátkodobý investiční instrument, jehož výtěžek měl být použit pro charitativní účely a rekonstrukci historických památek. Bohužel se však stalo jedním ze stovek klientů, kteří byli podvedeni,“ řekl Seznam Zprávám mluvčí Arcibiskupství olomouckého Jiří Gračka.
O finančních problémech rozvětvené skupiny Arca Capital se hovoří už delší dobu, přesto se olomoucká arcidiecéze k této operaci před několika měsíci odhodlala.
Jeden z hlavních spolumajitelů Arca Capital Rastislav Velič přiznává, že církev je významným klientem. „Patří spíše k těm větším investorům,“ sdělil Seznam Zprávám Velič. Dodal, že brzy představí komplexní plán, jak věřitele uspokojit.
Olomoucké arcibiskupství se už obrátilo na právníky. „Aktuálně činíme veškeré potřebné právní kroky a využijeme všechny možnosti k uspokojení vzniklé škody. Zároveň jsme přijali soubor opatření a kontrolních mechanismů, aby se podobná situace nikdy v budoucnu již nemohla opakovat,“ sdělil mluvčí Gračka.
Člověka, který s nápadem investovat peníze do Arcy přišel, už olomoucká arcidiecéze propustila. „S pracovníkem, který nese za tuto investici přímou zodpovědnost, byl rozvázán pracovní poměr. Byla posílena pravomoc ekonomické rady diecéze tak, aby byla v budoucnu vždy zapojena do rozhodování o všech významnějších investičních záměrech. Tato ekonomická rada byla navíc posílena o další zkušené členy,“ doplnil Gračka.
Podle něho arcibiskupství vyhlásilo do budoucna zákaz vkládat peníze do takto riskantních podniků. „Zahájili jsme externí spolupráci se špičkovými a všeobecné uznávanými odborníky z oblasti práva, ekonomie, investicí a compliance. V současnosti probíhá revize celkové investiční strategie, v rámci které byl mimo jiné do budoucna bezvýjimečně stanoven zákaz investovat do krátkodobých spekulativních investic,“ uzavřel mluvčí olomoucké arcidiecéze.
Peníze pro církve
Ve vydaném majetku stát církvím vrací zhruba 75 miliard korun.
V náhradách za nevydaný majetek 59 miliard (avšak bez inflace, splácí se v průběhu 30 let), z toho zhruba 47 miliard je pro římskokatolickou církev.
Do roku 2030 bude stát církvím vyplácet příspěvek na provoz, především na platy kněží.
Praha odmítla
Skupina Arca Capital je spojena nejen se zmiňovaným finančníkem Rastislavem Veličem, ale z hlediska dlouhodobého i s jeho někdejším spojencem a dnes soupeřem Pavolem Krúpou.
Podnikatel, jenž si pro svůj tvrdý byznysový styl vysloužil označení „nájezdník“, se netají kontakty na Hrad a prezidenta Miloše Zemana. Krúpa Zemana a jeho prezidentskou stranu SPOZ sponzoroval, před dvěma lety zase Zeman Krúpovi udělil medaili Za zásluhy.
Krúpovo jméno zmiňujeme z důvodu, že v roce 2017 mimo jiné kvůli jeho stylu podnikání odmítlo nabídku skupiny Arca pražské arcibiskupství. Proti spolupráci se postavil tehdejší ekonom pražské arcidiecéze a bývalý šéf Fondu národního majetku Roman Češka.
„Jeden z prvních dopisů, který jsem dostal ve funkci k vyřízení, byla nabídka na spolupráci s Arca Capital. Nabídku jsem striktně odmítl s odkazem na řadu neetických aktivit společnosti Arca, počínaje rolí v zázračném zbohatnutí premiéra Grose (Pavol Krúpa v roce 2007 za 110 milionů koupil od expremiéra Stanislava Grosse podíl ve firmě Moravia Energo, pozn. red.), a konče agresivními obchodními praktikami, kterými se v podnikatelských kruzích říká raketýring,“ řekl Seznam Zprávám ekonom Češka.
Přijde Sekyra?
Katolická církev má do roku 2043 získat od státu jako vyrovnání za komunisty ukradený majetek zhruba 47 miliard korun.
Arca Capital není jedinou rizikovou akcí, do které se církevní představitelé v uplynulých letech pustili.
V minulém roce začali biskupové prověřovat transakci českobudějovické diecéze, která získala podíl v kampeličce Artesa spojované s podnikatelem Františkem Savovem, který je v Česku trestně stíhán a dlouhodobě žije v Londýně.
Podobné operace vedení katolické církve přiměly ke změně strategie: investiční peníze stáhnout z jednotlivých diecézí a centrálně se rozhodnout, kde a jak peníze uložit a zhodnotit. Protože od roku 2043 už katolická církev od státu nebude dostávat nic.
Seznam Zprávy již informovaly, že biskupové chystají více jak desetimiliardovou investici do svého nemovitostního fondu - ten by měla dle interního řízení spravovat skupina Sekyra Group developera a miliardáře Luďka Sekyry. Česká biskupská konference to projedná v lednu.
