Hlavní obsah

AstraZeneca bojuje o pověst v Evropě. V USA má mezitím nový problém s daty

Foto: Profimedia.cz

V rámci snahy zvýšit důvěru ve vakcínu od AstraZenecy se jí nechal naočkovat například francouzský premiér Jean Castex.

Reklama

V Evropě se znovu začalo očkovat vakcínou od AstraZenecy. V USA ale mezitím firma řeší problém s nařčením z podání starých dat. Malá skupina německých a rakouských lékařů také tvrdí, že tuší, co je za problémem se sraženinami.

Článek

Uběhl necelý týden od očekávaného prohlášení Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA), která po přezkumu hlášených problémů s krevní srážlivostí prohlásila, že jde o bezpečnou a funkční vakcínu. S výjimkou pětice severských států už se všechny evropské země, jež očkování preventivně pozastavily, k vakcinaci rozhodly vrátit. To uvítala celá řada evropských odborníků, včetně těch českých, přetrvává ale obava, jaký bude mít preventivní pozastavení očkování mnoha států efekt na důvěru Evropanů.

Tématu se dlouhodobě věnuje vědecký časopis Science, který v článku z minulého týdne s odkazem na experty na komunikaci napsal, že ač je krátkodobý negativní efekt nedávných událostí na vnímání veřejnosti pravděpodobný, dlouhodobý být nemusí a bude hodně záležet na komunikaci jednotlivých vlád. Nyní ale Science upozorňuje, že krizi důvěry by mohlo prohloubit dění za Atlantským oceánem.

„Vypadá to, že AstraZeneca možná použila jen nepříznivější data a Národní institut pro alergie a infekční onemocnění (NIAID) chce mít jistotu, že to bude napraveno,“ řekl šéf institutu a zároveň hlavní zdravotnický poradce prezidenta Joea Bidena Anthony Fauci s odkazem na nejnovější výsledky klinických testů vakcíny provedených ve Spojených státech, Peru a Chile.

S těmi AstraZeneca přišla v pondělí a vakcína podle nich má 79procentní účinnost při předcházení symptomatickému průběhu covidu-19. Údajně rovněž zabírá ze sta procent proti těžkým či smrtelným formám covidu-19 a nepřináší zvýšené riziko tvorby krevních sraženin.

NIAD má ale podezření, že závěry vychází ze zastaralých dat, což by podle zahraničních agentur mohlo znamenat překážku ke schválení očkovací látky v USA. Firma v reakci uvedla, že studie vychází z dat sebraných do 17. února. Do 48 hodin slíbila americkým úřadům poskytnout data novější.

Úřad je nicméně podle Fauciho „velmi znepokojen“ tím, že novější data byla z výsledků vyřazena. Podle dopisu publikovaného deníkem The Washington Post, který NIAD poslal AstraZenece, úřad odhaduje, že po zahrnutí novějších dat bude výsledná účinnost v rozmezí 69-74 %.

Fauci řekl, že byl na první pohled až příliš příznivými výsledky, jaké firma poslala, „tak trochu omráčen“. Sám si myslí, že vakcína AstraZenecy je skutečně „velmi dobrá“, ale obává se, že informace v nejnovější zprávě jsou „zastaralé a možná ve skutečnosti i trochu zavádějící“.

A mezitím v Evropě...

Napříč evropskými státy, které nejprve preventivně pozastavily očkování AstraZenecou, se mezitím vakcinace touto látkou opět rozjíždí za doprovodu snah politiků narovnat její pošramocenou image.

Že mají co dohánět, potvrdil nedávný průzkum společnosti YouGov, který výrazné oslabení důvěry ve vakcínu AstraZenecy zaznamenal ve Španělsku, Německu, Francii či Itálii. V těchto státech ji v období mezi 12.-18. březnem vnímalo víc lidí jako rizikovou, nežli bezpečnou.

Doslova s kůží na trh tak šel ve snaze vylepšit pověst vakcíny například francouzský premiér Jean Castex, který se jí sám nechal naočkovat. Ukázat jistotu o bezpečnosti vakcíny pro něj bylo natolik důležité, že se rozhodl nečekat, až na něj přijde řada podle očkovacího programu, a vlastní vakcinaci uspíšil. Vakcíny jsou nyní ve Francii dostupné jen seniorům, lidem s komorbiditami a zdravotníkům.

Až se na ni dostane, hodlá se AstraZenecou údajně naočkovat i německá kancléřka Angela Merkelová. „Raději počkám, až na mě přijde řada, ale ano, určitě se AstraZenecou očkovat nechám,“ řekla Merkelová už minulý týden na tiskové konferenci.

I italský premiér Mario Draghi slíbil, že si AstraZenecu nechá píchnout. „Ještě jsem si nezařídil registraci, ale moje věková skupina už má vakcíny dostupné, takže ano, nechám se očkovat AstraZenecou,“ řekl novinářům v Římě 73letý předseda vlády.

Svou první dávku AstraZenecy si už minulý týden nechal aplikovat i britský premiér Boris Johnson. Ten ale podle průzkumu YouGov krizi důvěry řešit ani nemusí. V domovské Británii totiž na důvěru v tzv. oxfordskou vakcínu obavy z tvorby krevních sraženin podle něj totiž prakticky neměly vliv. Důvěřuje jí 79 % lidí, což je stejně jako například u vakcíny od Pfizeru.

Návrat důvěry v AstraZenecu sleduje mimochodem například i polský vládní zmocněnec pro očkování Michal Dworczyk. Včera oznámil, že během 24 hodin o ní registrací projevilo zájem přes milion Poláků.

Němečtí a rakouští lékaři prý začínají rozumět příčině sraženin

Německý tisk zároveň informuje o výrocích lékařů z nemocnice v Greifswaldu, kteří tvrdí, že možná našli příčinu vzácných problémů s krevními sraženinami po očkování AstraZenecou.

Tamní veřejnoprávní síť NDR o údajném objevu informovala už minulý pátek. Vědci z nemocnice v Greifswaldu na něm spolupracovali s Institutem Paula Ehrlicha, který v zemi reguluje očkování, i s kolegy z Rakouska, kde na trombózu po očkování zemřela zdravotní sestra.

Science píše, že vědci v krvi šesti pacientů potvrdili přítomnost protilátky zvané faktor trombocytů (neboli krevních destiček) 4, která je úzce spojená s procesy srážení krve a zanícení. Vědcům to připomíná autoimunitní poruchu zvanou heparinem indukovaná trombocytopenie (HIT). Jde o vzácný vedlejší účinek ve zdravotnictví hojně používaného heparinu ředícího krev, který vede k poklesu počtu krevních destiček a srážení. To vědce vede k hypotéze, že podobný vzácný syndrom může způsobovat „něco ve vakcíně“.

Podle Deutsche Welle svá zjištění lékaři rozposlali do řady evropských nemocnic a namítají, že by se problémům dalo předejít běžně dostupnými léky. Ty se ale nemají podávat preventivně všem očkovaným. Vyšetření s cílem zjistit možné riziko tvorby sraženin by podle nich měli podstoupit ti, kdo budou pociťovat bolesti hlavy, závratě nebo zhoršené vidění déle než tři dny po vakcinaci.

Zjištění ale ještě není ani ve formě vědecké studie, natož pak recenzované, a proto se v tuto chvíli jedná o neověřenou hypotézu, ke které jsou podle Science ostatní experti zdrženliví.

Reklama

Související témata:

Doporučované