Článek
Gruzii tento týden ovládly masové protesty. Odpor opozice i občanské společnosti vyvolal kontroverzní návrh zákona, podobný ruské legislativě, který by organizacím získávajícím část prostředků ze zahraničí nařizoval označit se za „agenty pod zahraničním vlivem“. Vládní strana nakonec pod tlakem protestů oznámila, že zákon stáhne. Znamená to ale skutečně jeho konec?
Co v dnešní epizodě 5:59 také uslyšíte
- Proč tisíce lidí v Gruzii protestují proti zákonu o zahraničních agentech?
- Jak přijetí zákona obhajovala vládní strana Gruzínský sen?
- A může se Rusko pokusit o anexi celé Gruzie?
Zákon o zahraničních agentech vyvolal v Gruzii tisícové protesty. Kvůli novele by se organizace, které mají více než pětinu finančních prostředků ze zahraničí, musely registrovat jako „agenti pod zahraničním vlivem“ a zároveň doložit třeba jména zaměstnanců, jejich adresy i kontakty.
Demonstrující upozorňovali na to, že jeho schválení může zemi posunout blíže k Rusku a režimu Vladimira Putina. Ruské úřady podobný zákon využívají k zavírání nebo diskreditaci organizací kritických vůči vládě.
Záběry z nočních protestů v Gruzii.Video: EFE, AP
Úsilí protestujících se alespoň částečně vyplatilo. Vládní strana Gruzínský sen ve čtvrtek oznámila, že zákon stáhne, přestože už prošel prvním čtením. I tak hrozí, že se část zákonodárců pokusí třeba novináře nebo neziskové organizace poškozovat jinak.
„Bohužel se čeká, že body z toho zákona, které by potom ovlivnily občanskou společnost, budou vloženy do jiného zákona, který bude mít potom ve finále stejný efekt,“ varuje v podcastu 5:59 zástupkyně regionálního ředitele pro Východní partnerství a Balkán v organizaci Člověk v tísni Jana Bok Toužimská.
Gruzínci od úterý protestovali proti zákonu o zahraničních agentech, který kritici pokládají za posun zakavkazské republiky k autoritářskému režimu.
Z noci na čtvrtek informovala místní stanice Rustavi 2 0 napjaté situaci. Střety mezi demonstranty a policií se odehrávaly ještě okolo sedmé hodiny ranní místního času.
Protestující podle stanice házeli zápalné lahve a pokračovali ve stavění barikád či zapalovali odpadkové koše.
Protestující blokovali Rustaveliho třídu, na které se mimo jiné nachází budova parlamentu, od středečního odpoledne.
Bezpečnostním složkám se k ránu podařilo demonstranty z centrální Rustaveliho třídy vytlačit.
Policie v noci zatkla blíže neupřesněný počet lidí, ve středu večer média informovala o 66 zatčených.
Protesty v Gruzii propukly poté, co parlamentní většina v úterý v prvním čtení schválila návrh zákona o zahraničních agentech. Ten by vyžadoval, aby se všechny organizace, které získávají více než 20 procent svých finančních prostředků ze zahraničí, registrovaly pod hrozbou vysokých pokut jako „zahraniční agenti“. Nad registrovanými organizacemi by pak mělo kontrolu ministerstvo spravedlnosti.
Zákonodárci gruzínské vládnoucí strany Gruzínský sen nakonec po dvou dnech protestů normu z parlamentu stáhli.
Gruzie není členem EU, loni v březnu však požádala o členství. Evropská rada v červnu konstatovala, že je připravena Gruzii udělit status kandidátské země.
Společnost k Západu, vláda k Východu
Nejen kontroverzní reforma ukazuje, že směřování gruzínské vlády se v poslední době měnilo. Ještě během voleb před jedenácti lety se Gruzínský sen prezentoval jako demokratické uskupení, teď ale směřuje k Východu. A to i přesto, že Gruzie vloni v březnu požádala o vstup do Evropské unie.
„Gruzínská společnost se opravdu chce obrátit evropským směrem, chce směřovat do Evropské unie, ale vládní strany si to pravděpodobně nemyslí. A to napojení na Rusko je tam zjevné,“ vysvětluje Bok Toužimská. „Ve vládnoucí straně stále existují struktury oligarchie navázané na velký byznys - i byznys v Rusku,“ dodává.
Zástupkyně regionálního ředitele pro Východní partnerství a Balkán v organizaci Člověk v tísni Jana Bok Toužimská.
Rusko ostatně okupuje 20 % gruzínského území. Po krátké válce před patnácti lety obsadilo části Gruzie - Jižní Osetii a Abcházii. A uznalo je - společně s několika málo dalšími zeměmi - jako samostatné „republiky“.
Někteří, zejména mladí Gruzínci se tak obávají, že by se země mohla dostat do podobné situace, v jaké je nyní Ukrajina. Deník Washington Post dokonce napsal, že současné protesty připomínají sérii demonstrací nazývaných Euromajdan v roce 2014.
„Obava z toho, že by se Rusko v Gruzii mohlo dopustit něčeho podobného jako na Ukrajině, existuje, ale Rusko je teď na Ukrajině svázáno a je možné, že už nemá lidskou sílu na to, aby fyzicky poslalo několik tisíc vojáků do Gruzie,“ popisuje Bok Toužimská.
V podcastu 5:59 se také dozvíte, jestli do nálad v Gruzii promlouvá i válka na Ukrajině a také Ukrajinci i Rusové, kteří kvůli konfliktu ze svých zemí uprchli, nebo jestli má kritika západních zemí na gruzínskou vládu vliv. Poslechněte si celou epizodu v přehrávači v úvodu.
Editor a koeditor: Robert Candra, Dominika Kubištová
Sound design a hudba: David Kaiser, Martin Hůla
Zdroje audioukázek: ČRo Radiožurnál, YouTube kanály EFE AP, Radio Free Europe/Radio Liberty, FRANCE 24 English
Podcast 5:59
Zpravodajský podcast týmu Lenky Kabrhelové. Jedno zásadní téma každý všední den za minutu šest. To nejdůležitější dění v Česku, ve světě, politice, ekonomice, sportu i kultuře optikou Seznam Zpráv.
Poslouchejte na Podcasty.cz, Spotify, Apple Podcasts, Google Podcasts a dalších podcastových aplikacích. Sledujte nás na twitteru nebo instagramu.
Archiv všech dílů najdete na našich stránkách. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí nebo na e-mail: zaminutusest@sz.cz.