Článek
Videa zveřejněná organizací Obránci zvířat upozornila na podmínky chovu tzv. rychlených kuřat v Česku. Zemědělci sice zřejmě splňují podmínky, které jim stát pro chov drůbeže ukládá, přesto ale může pohled na zvířata vyšlechtěná k rychlému růstu šokovat. Kolik by humánnější přístup stál spotřebitele?
Co v dnešní epizodě 5:59 také uslyšíte
- Organizace Obránci zvířat natočila, jak vypadají chovy takzvaných rychlokuřat v Česku. Na záběrech nejsou výjimkou ani uhynulá zvířata nebo jedinci, kteří se nedokážou pohybovat.
- Majitelé farem se brání tím, že dodržují českou legislativu. Podle reportérky Kristiny Cirokové jde ale i o morální hledisko. „Otázkou je, jestli chceme za takových podmínek kuřata chovat,“ popisuje.
- O změnu v chovu brojlerů se snaží i v Evropě. K závazku o kuřatech se připojila čtvrtina evropského trhu. Plánuje to i družstvo Konzum z Ústí nad Orlicí, podle jeho majitele si o to - podobně jako v případě vajec z klecových chovů - řeknou sami zákazníci.
Kuřata stísněná na malém prostoru, uhynulá zvířata nebo jedinci bez peří a s popálenými nohami od agresivních výkalů.
I takové záběry takzvaných rychlokuřat ve třech českých farmách nedávno natočila nezisková organizace Obránci zvířat, která se v minulosti postavila třeba proti kožešinovým farmám nebo klecovým chovům slepic.
Mrtvé kuře leží mezi živými. Snímek je z farmy společnosti AGRO - V v Lánech.
„Rychlokuřata byla vyšlechtěna, aby za co nejkratší dobu co nejvíc nabrala. Za pouhých 35 dnů jsou schopná nabrat více než dva kilogramy. Jedou na porážku v pátém až sedmém týdnu svého života,“ popsala reportérka Seznam Zpráv Kristina Ciroková, která záběry ověřovala v pořadu Terén.
Videozáznamy umírajících kuřat nakonec okomentovali jenom dva farmáři - majitelé společností AGRO - V a Rabbit Trhový Štěpánov. Oba odvětili, že zvířata byla v podmínkách vymezených zákonem. Také napsali, že se počítá s tím, že v podobných chovech umřou zhruba tři procenta opeřenců. Vyjádření nezaslal jen majitel farmy v Blšanech u Loun.
„Podmínky, které jsou nastavené, pravděpodobně ti farmáři dodržují. Je to spíš otázka morální, tedy jestli chceme za takových podmínek kuřata chovat,“ vysvětluje Ciroková.
Kuřata mají často vytrhané peří a jsou namačkaná jedno vedle druhého. Snímek pochází z farmy Blšany u Loun, která patří zemědělci Petru Stejskalovi.
Dražší kuřecí maso?
V Evropě kvůli podmínkám v chovech takzvaných brojlerů vznikla iniciativa European Chicken Commitment (Evropský závazek o kuřatech), ke které se zatím připojila zhruba čtvrtina trhu. Díky ní by zvířata mohla mít v halách více prostoru nebo více denního světla a také by se mohl změnit způsob jejich usmrcování.
Reportérka Seznam Zpráv Kristina Ciroková.
V Česku se ale ke změnám podle Cirokové staví „spíš odmítavě“. Diskuze se vede třeba o tom, o kolik by se kuřecí maso zdražilo. „Vlastislav Klaška, tajemník Českomoravské drůbežářské unie, odhadoval, že by se cena zvýšila asi o 80 %. To znamená, že by to kuře stálo kolem 180 korun,“ vysvětluje reportérka.
Agrární analytik Petr Havel ale podle ní připomíná, že zkušenosti z ciziny ukazují, že se ceny nemusí dramaticky zvýšit.
V podcastu 5:59 se také dozvíte, jestli se může situace s brojlery změnit ve prospěch větší humánnosti, nebo kolik takto chovaných brojlerů v Česku žije. Poslechněte si v audiu na začátku článku.
Editor a koeditor: Matěj Válek, Dominika Kubištová
Sound design: David Kaiser
Hudba: Martin Hůla
Zdroje audioukázek: archiv Kristiny Cirokové, videozáznamy pořízené organizací Obránci zvířat
Podcast 5:59
Zpravodajský podcast týmu Lenky Kabrhelové. Jedno zásadní téma každý všední den za minutu šest. To nejdůležitější dění v Česku, ve světě, politice, ekonomice, sportu i kultuře optikou Seznam Zpráv.
Poslouchejte na Podcasty.cz, Spotify, Apple Podcasts, Google Podcasts a dalších podcastových aplikacích. Sledujte nás na X, Instagramu nebo Threads.
Archiv všech dílů najdete na našich stránkách. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí nebo na e-mail: zaminutusest@sz.cz.
