Hlavní obsah

Případ učitelky-dezinformátorky nasvěcuje hlubší problém českého školství

Foto: Seznam Zprávy

Reportérka Seznam Zpráv Kristina Ciroková při natáčení pořadu Terén o učitelce šířící dezinformace.

Reklama

22. 4. 5:59
Článek

Editor a koeditor: Pavel Vondra, Matěj Válek, Dominika Kubištová

Sound design a hudba: Martin Hůla

Případ učitelky, která v hodině slohu vykládala dětem lži o konfliktu na Ukrajině, může mít dohru až u soudu. Kantorka zpochybňuje postup školy, která ji kvůli šíření dezinformací během vyučování zbavila místa. Celou věcí se mezitím začala zabývat i policie.

Kauza vyvolala mimořádnou pozornost a také řadu otázek. Je ztráta práce adekvátní reakcí v situaci, kdy pedagog přímo při výuce děti dezinformuje? A jak jsou na tom vlastně čeští učitelé s mediální gramotností?

Co v dnešní epizodě 5:59 také uslyšíte

  • „Příběh paní učitelky ze Základní školy Na Dlouhém lánu ukazuje, jaké plody může přinášet informační válka vedená Ruskem,” říká reportérka Seznam Zpráv Kristina Ciroková.
  • Jednou z obětí v této kauze je možná i samotná učitelka: obětí dezinformací. Reportérka Ciroková však upozorňuje, že nešlo o hodinu dějepisu nebo politologie. Na rozvrhu byl sloh a paní učitelka předávala svým žákům naprosto pomýlené informace o válce na Ukrajině.
  • Případ se dotýká i celkových poměrů na školách. Například podle odborníka na vzdělávání Bohumila Kartouse by se mělo zvážit, jaké typy lidí se vybírají ke studiu na pedagogických fakultách.

Je pátek 22. dubna. Tady je Lenka Kabrhelová a 5:59, zpravodajský podcast Seznam Zpráv.

Kristina Ciroková, reportérka serveru Seznam Zprávy.

Kristino, tvoje reportáž o učitelce z pražské Základní školy Na Dlouhém lánu spustila širokou debatu o problematice dezinformací na školách, o problematice toho, jak s nimi je nakládáno. Můžeš na úvod říct, v čem je tenhle příběh jiný než ty, se kterými jsme se setkávali předtím, a kam se celá ta věc za ten týden posunula?

Myslím si, že co se týče toho školského prostředí, tak je jiný především v tom, v jakých kulisách se odehrává. Ty kulisy jsou nové, jelikož pár kilometrů od nás je válka na Ukrajině, a to je něco, s čím jsme se zatím v posledních desetiletích úplně nesetkali.

A nové je to i v tom, že ta válka se nás přímo dotýká především uprchlickou vlnou, která k nám míří. A co je důležité ještě podotknout k tomuto případu, je podle mě to, že i my jako Česká republika jsme ve válce s Ruskem, je to informační válka, kterou proti nám Rusko vede už zhruba osm let.

Nedávno jsem o tom vedla rozhovor s ředitelem centra proti terorismu a hybridním hrozbám Benediktem Vangelim, který říkal, že už bychom si měli tuto věc konečně přiznat. Ty předchozí vlády to, že jsme v informační válce s Ruskem, podle něj moc přiznávat nechtěly. Nechtěly to řešit a také to neřešily. A myslím si, že tento příběh paní učitelky ze Základní školy Na Dlouhém lánu ukazuje na to, jaké plody může ta informační válka vlastně přinášet.

Vezmi nás, Kristino, na začátek toho příběhu. Co se v Základní škole Na Dlouhém lánu vlastně odehrálo, jak se celá ta historie seběhla?

Děti v 8.A měly hodinu slohu a paní učitelka ji využila k tomu, že jim chtěla – jak to líčí ze svého pohledu – vysvětlit nějaké pozadí toho konfliktu, který se odehrává na Ukrajině, a chtěla se s nimi bavit na téma práce s informacemi. Akorát, že jim ukázala vlastně spíš to, jak se to rozhodně dělat nemá.

To znamená, že informace, které jim předkládala jako fakta, nebyly pravdivé, byly to prostě lži, které používá ruská propaganda. A ty děti to v průběhu hodiny nějakým způsobem pochopily a nejenom, že začaly té paní učitelce i argumentovat a snažily se prostě sdělit ten svůj pohled na tu věc a říct jí, že to, co jim říká, není pravda, ale začaly ji i nahrávat.

Foto: Seznam Zprávy

Reportérka Kristina Ciroková.

Těch nahrávek je údajně několik. Není to jenom ta jedna, kterou my máme k dispozici. Několik dětí tedy vyhodnotilo, že to, co paní učitelka říká, asi není úplně v pořádku.

Ta nahrávka se dostala do rukou jednoho z rodičů, pana Františka Kroupy, a ten, když to slyšel, tak z toho byl dost v šoku. Domluvil si schůzku s paní ředitelkou – a byla tam i paní učitelka Bednářová – a tam ji s tím konfrontoval. Paní učitelka údajně popřela, že by se něco špatného při té hodině dělo. A až po té schůzce pan Kroupa pustil nahrávku i paní ředitelce. Když to slyšela, tak ihned paní učitelku poslala na překážky domů a začala tu situaci řešit.

Vedení školy se nakonec rozhodlo, že paní učitelku zbaví místa. Ty jsi s ředitelkou školy Na Dlouhém lánu mluvila. Vysvětlila ti, jak se rozhodovala, jaký byl ten proces za tím a jak to tedy ona vnímá ze své perspektivy ředitelky?

Popisovala, že nejprve jí ten tatínek tu situaci nějakým způsobem popsal, paní učitelka se k tomu postavila, jak se k tomu postavila, takže na začátku neměla úplně jasno. Až když slyšela tu nahrávku, tak se zhrozila. Alespoň tak to popisuje.

A říkala, že byla zděšená z toho, jaké věci paní učitelka těm dětem při hodině vykládala. A vyhodnotila to tím způsobem, že paní učitelka už nemůže mezi ty děti do třídy přijít, a poslala ji na překážky domů s tím, že teď po Velikonocích – vlastně toto úterý – měly mít schůzku.

Paní ředitelka jí chtěla dát výpověď, ale paní učitelka je teď v neschopnosti, vzala si neschopenku nebo prostě je nemocná, a tudíž na schůzku nedorazila a poslala dopis napsaný právní zástupkyní, a mám z toho pocit, že ta celá věc bude mít soudní dohru.

Učitelka chybu nepřiznala

Ty ses pokoušela oslovit i dotyčnou paní učitelku, aby ti vysvětlila svůj pohled na věc. Jakým způsobem to ona celé líčí?

Já jsem ji kontaktovala přes e-mail. Nejprve byla její reakce poněkud zvláštní, když mi napsala, jestli jsem redaktorkou „těch Seznam Zpráv, které polovinu článků blokují a druhou polovinu mažou“. To bychom asi neměli žádné články, kdybychom to dělali. Nicméně když jsem jí napsala, že skutečně mám zájem s ní natočit rozhovor, tak mi nakonec poslala písemné vyjádření – na kameru rozhovor poskytnout nechtěla. Ale sdělila mi, že to písemné vyjádření mohu použít.

A co v něm říká?

Psala tam, že si není vědoma toho, že by udělala něco během výkladu špatně, že vlastně ty informace, které dětem říkala, byly ověřená fakta a že nechápe postup vedení školy a postup starosty (Prahy 6 Ondřeje Koláře), protože i městská část se postavila za vedení té školy nebo za ten postup, který paní ředitelka zvolila. A cítí se prý dotčená, protože má pocit, že se snažila děti naučit nějaké kritické myšlení, práci s informacemi a že je vlastně popotahována za nějaký svůj názor.

Oslovila jsi prakticky všechny strany, které se touto kauzou nějakým způsobem propletly. Mluvila jsi s ředitelkou, učitelkou, s dětmi, s rodiči, s experty na dezinformace, s experty na vzdělávání, také s odborníky na region východní Evropy. Je možné, že by se paní učitelka například jenom spletla nebo zmínila nepřesné informace? Co ti z těch rozhovorů vyplynulo? Hodnotí to odborníci tak, že se paní učitelce dá přičítat nějaký záměr manipulovat míněním dětí a šířit nepravdivé informace, nebo mohlo jít i o omyl?

Omyl to rozhodně byl. V omylu zřejmě totiž ta paní učitelka žije. Lidé, se kterými jsem o tom hovořila, tak z toho mají pocit – ten pocit já mám také – že paní učitelka prostě propadla dezinformacím, to znamená, že zřejmě těm všem věcem věří, tudíž je otázka, nakolik vlastně je sama obětí.

Ale druhá věc je, že to byla hodina slohu, to nebyla hodina dějepisu nebo hodina politologie. A paní učitelka z nějakých důvodů tu přednášku připravila a chtěla to dětem sdělit, a bohužel jim tedy sdělovala naprosto pomýlené informace.

A podle odborníků, které jsi oslovila, šlo tedy ve všech případech o dezinformace nebo mylné a chybné informace?

Vlastně v drtivé většině. Nevzpomínám si teď, že by na tom jejím výkladu bylo něco správně.

Kristino, ty jsi zjistila, že se celou věcí začala zabývat i policie. Víme, jaké kroky začala podnikat?

Zatím je to na úplném začátku. Policie zaznamenala naši reportáž a na základě toho se tím příběhem začala zabývat. S tím, že teď kriminalisté prověřují, zda nemohlo dojít k porušení zákona. To je všechno, co mi k tomu zatím policie dokázala říct.

Ta reportáž vzbudila i vlnu reakcí veřejných, část z nich se týkala postupu školy, toho, že ředitelka učitelku – alespoň jak ohlásila – chtěla zbavit místa. Jak jsme říkali, ty jsi mluvila s odborníky na komunikaci, na školství a také na dezinformace. Co o podobných případech říkají? Existuje konsenzus ohledně toho, jak v těchto případech postupovat?

Myslím, že takový konsenzus asi neexistuje. A myslím si, že to je i docela věc nová, protože já sama si nevzpomínám na žádný případ, který by byl takto doložen: Že se pedagog dopustil toho, že během hodiny děti učil dezinformace.

My jsme se už setkali s tím, že učitelé třeba šíří dezinformace ve veřejném prostoru, na sociálních sítích. Teď nedávno byl popsaný případ profesora gymnázia v Soběslavi, který vystupoval nějakým způsobem veřejně na demonstraci, kde také schvaloval nějakým způsobem tu ruskou agresi.

Ale to, že by se to dělo přímo ve třídě, tak to jsme podle mě zatím neslyšeli nebo nebyl k tomu žádný důkaz. Takže myslím si, že to je nové. A tudíž nikdo nemá zkušenost s tím, jak v tomto případě postupovat.

A vymykají se nějak i ty reakce?

Reakce na tuto reportáž byly skutečně velké. Úplně mě to nepřekvapilo, čekala jsem to. Ale nicméně přišly mi desítky mailů, které – asi až na dva – byly prostě hejty, byly plné nenávisti. Ale je to něco, s čím se prostě dlouhodobě setkáváme. A mimochodem já si myslím, že právě to je také jeden z plodů té informační války, kterou proti nám (Rusko) vede. Protože ta je právě zaměřená na to, rozdělovat naši společnost. A myslím si, že se to celkem Rusku dlouhodobě u nás daří.

Dotkly se ty reakce i toho, že v tom článku, v té reportáži, je zveřejněno jméno paní učitelky. Je to v tomhle případě skutečně odůvodněné? Můžeš vysvětlit ten myšlenkový postup za tím?

Jak už jsi i ty říkala, v té reportáži jsme oslovili spoustu zúčastněných stran. Hovoří v ní na obličej dokonce děti. A hovoří tam i ta paní ředitelka. A oslovili jsme tedy i paní učitelku Bednářovou, která si zaprvé za svými názory stojí a zadruhé souhlasila se zveřejněním toho svého vyjádření. Tudíž nevidím důvod, proč chránit její identitu.

Vyučování učitelů?

Zmiňovala jsi, že odborníci, které jsi oslovila, říkali, že to je možná první takhle zdokumentovaný případ šíření dezinformací přímo ve vyučovací hodině, přímo ve výuce. Existují nějaká data, která by mapovala situaci ve školství, co se týče učitelů a mediální gramotnosti?

Je tady jeden celkem nedávný výzkum z loňského roku, který provedl tým z Univerzity Palackého v Olomouci ve spolupráci se společností O2. Ten se vlastně zaměřil na to, jak pedagogové dokážou rozlišovat dezinformace. A ukázalo se, že každý desátý učitel to neumí, což podle mě je celkem vysoké číslo.

A zrovna ve školství je to dost problém, protože – alespoň si myslím – právě školy by měly být jedním z hlavních pilířů v boji proti dezinformacím, protože to je právě prostředí, kde by se už od dětství měla ta společnost naučit rozlišovat, co jsou dezinformace a co není pravda a naučit se kritickému myšlení. A není tudíž možné, aby vám pak učitel při hodině doporučoval, jak se to stalo při této hodině, abyste hledali informace na dezinformačním webu.

Takže pokud se sama paní učitelka stala obětí dezinformací, je asi namístě si klást otázku, jestli třeba samotné školy a vůbec ten vzdělávací systém dělá dost pro to, aby „učily“ učitele.

No, to je otázka, na kterou ovšem my tady určitě odpověď nenajdeme, ale doufám, že třeba i tento případ otevře nějakou širší diskuzi na toto téma. A že lidé, kteří se věnují školství, to začnou třeba nějakým způsobem řešit a že se o tom začne víc mluvit.

Terén o učitelce Martině Bednářové.Video: Kristina Ciroková, Jan Pospíšil

V jistém smyslu se může ta kauza týkat i hlubších problémů v českém vzdělávání?

To je podle mě otázka, kterou bychom si rozhodně měli klást. A myslím si, že ta celospolečenská debata, která by se na toto téma měla vést, tak by měla zahrnovat i to, jakým způsobem se vybírají právě i lidé, kteří budou ve školství pracovat.

O tom přesně jsem mluvila i s Bohumilem Kartousem, což je odborník na vzdělávání, je to mimo jiné i mluvčí Českých elfů, kteří se zabývají dezinformacemi. A ten hovořil o tom, že by se možná mělo do budoucna zvážit, jaké typy lidí se vybírají už na pedagogické fakulty.

Ten příběh, který jsi popsala, má celou řadu rovin a ty zasahují do mnoha oblastí, jak školství, tak toho, jak je nastaven vzdělávací systém, jakým způsobem pracujeme s informacemi, s dezinformacemi, jaké důsledky má jejich šíření v digitálním prostoru a nakonec i v tom reálném, kam se to v tomhle případě přelilo. Za tebe: Jaké hlavní otázky ta kauza otevírá, na které velmi pravděpodobně v tuhle chvíli asi nemáme ještě odpověď?

První věc, co mě napadá, je stav našeho školství. O tom už jsme se trochu tady bavili. A otázka, jestli nějakým způsobem se nezaměřit na vzdělávání učitelů v tomto směru, protože řada z nich evidentně prostě má problém s tím rozpoznat dezinformace.

A další věc, kterou bych možná vypíchla, je to, že my si musíme opravdu přiznat, že dezinformace nám ničí naši demokratickou společnost, že to je nebezpečí, které prostě na nás útočí už řadu let a že je potřeba s tím něco dělat.

Kristina Ciroková, reportérka Seznam Zpráv. Kristino, děkujeme za rozhovor.

Zdroje audioukázek: záběry serveru Seznam Zprávy použité v pořadu Terén Kristiny Cirokové, archiv Kristiny Cirokové

Podcast 5:59

Zpravodajský podcast týmu Lenky Kabrhelové. Jedno zásadní téma každý všední den za minutu šest. To nejdůležitější dění v Česku, ve světě, politice, ekonomice, sportu i kultuře optikou Seznam Zpráv.

Poslouchejte na Podcasty.cz, Spotify, Apple Podcasts, Google Podcasts a dalších podcastových aplikacích. Každý všední den v 5:59 vysílá podcast také rádio Expres FM. Sledujte nás na Twitteru nebo Instagramu.

Archiv všech dílů najdete na našich stránkách. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí nebo na e-mail: zaminutusest@sz.cz.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované