Článek
Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.
Dva miliony dolarů získala farmaceutická firma z USA Dracen Pharmaceuticals. Milion eur vložili do rakousko-amerického start-upu CelerisTx, který využívá k vývoji léčiv umělou inteligenci. 1,5 milionu dolarů investoři poslali česko-americkému start-upu Sampling Human, který vyvíjí úplně novou diagnostiku buněk.
Celkem mají k dispozici 45 milionů eur a do hledáčku se jim dostaly nejen nadějné vědecké projekty z Česka. Hlavní kritérium? Nápad s potenciálem změnit svět.
„Na začátku jsme se rozhodli, že soutěž otevřeme, že projekty v Česku jsou tak dobré, že si mohou dovolit soutěžit s projekty ze zahraničí, a tím tomu přinášíme novou kvalitu,“ říká šéf fondu i&i Biotech Jaromír Zahrádka.
Letos jste oznámili tři významné investice. U všech věříte, že jde o přelomový nápad?
Je to přesně tak, jak říkáte, na tom je náš fond postaven. Snažíme se z velkého množství projektů vybírat opravdu takové, kde je něco celosvětově unikátního, něco, co může přinést přelomovou změnu ve svém odvětví. Po dvou investicích, které byly v oblasti vývoje léčiv, přichází třetí v oblasti diagnostiky.
Ale taky je to diagnostika, která by mohla v pomoci léčbě – tedy se držíte jednoho oboru?
Ano, je to obecně obor biotechnologií, obor přírodních věd, to určitě ano. Ale projekt Sampling Human je v oblasti diagnostiky, to znamená objevení nemoci u pacienta mnohem dřív, než se projeví, aby ta léčba byla co nejefektivnější a správně zvolená.
Jaromír Zahrádka
- Spoluzakladatel biotechnologického inkubátoru i&i Prague a výkonný ředitel investičního fondu i&i Biotech.
- Manažer, který se dlouhodobě věnuje tématu transferu technologií a zhodnocení tržního potenciálu technologií v rané fázi vývoje.
- Stál u více než dvaceti licenčních smluv v hodnotě přesahující 500 milionů dolarů.
Sampling Human je projekt s českou stopou. Jak tady česká stopa vypadá?
Tento projekt není nový, už pět let je vyvíjen v České republice a je to projekt, který vznikl vedle Západočeské univerzity v Plzni. Rozvíjí se pod vedením pana docenta Daniela Georgieva a my jsme do něj vstoupili ve fázi, kdy se z českého start-upu posouvá na mezinárodní úroveň. Vyráží do Ameriky, stává se z něj česko-americký start-up a jsme velmi rádi, že náš fond mohl tento přerod podpořit.
Chce oslovit investory i v USA. Proč si všechny firmy chodí pro peníze tam?
Je to jednoduché. Těch peněz je tam daleko víc dostupných, od nás se zdá, jak je jednoduché ty peníze získat. Ale ono to tak ve skutečnosti není. Je ale pravda, že u nás zatím taková podpora a tolik kapitálu k dispozici není. A právě v oblasti přírodních věd a diagnostiky je kapitálová potřeba opravdu velká, proto firmy dříve nebo později do Spojených států odcházejí a snaží se využít těch benefitů, že jsou na obou stranách Atlantiku.
Jak vypadá velká kapitálová potřeba? Jsou to miliony dolarů?
Z naší zkušenosti víme, že především ve vývoji léčiv jsou to obrovské náklady. Jsou to desítky milionů dolarů. Vidíme to i v jiných evropských zemích, pohybujeme se v částce okolo pěti až deseti milionů eur, aby ta společnost vůbec mohla vzniknout a opravdu mohla něco udělat. A pak jsou potřeba peníze na další rozvoj.
Tedy nejlepší cesta je jít do Ameriky? Ptají se vás firmy právě na to?
Určitě se nás na to ptají. Je to dobrá cesta, když je zvolená ve vhodný okamžik. Myslím si, že to není nezbytné, že už se to tady celé posouvá, že přibývá kvalifikovaných českých investorů. Tedy odejít na další evropské, americké nebo asijské trhy je pak možné až v další fázi rozvoje firmy.
Tým Sampling Human má velmi americké myšlení, ten tým funguje krásně, po vzoru amerických start-upů, takže tam to sedí, ale ne u každého je to nezbytné.
Konkrétně tento projekt počítá s modifikovaným kvasinkami jako živou informační technologií. Opravdu nikdo nic takového dosud nevymyslel?
Ta technologie je nová, je unikátní. Je to aplikace tohoto myšlení novým směrem – na diagnostiku, ale i na další obory. Jde o technologickou platformu, kdy se táž technologie může použít k desítkám, možná stovkám různých aplikací a zde se rozhodli využít to právě k diagnostice. Ten důvod, proč je to nové a proč si myslíme, že by to mohlo fungovat, je, že díky tomu nastavení, že buňky jsou analyzovány jinými buňkami, že se využívá přirozeného přírodního principu, že buňky mezi sebou komunikují a umí se velmi efektivně rozpoznat, tak tento princip, když aplikujeme v diagnostice, tak ji to potenciálně může výrazně zlepšit, zpřesnit i zlevnit.
Jak vybíráte projekty, které podpoříte? Hlasujete o nich?
Hlasujeme, máme transparentní rozhodování, je tam zcela jasné, kdo o tom rozhoduje. Většina investiční komise se musí shodnout, že to je opravdu to, do čeho chceme investovat. Máme velmi zkušený expertní tým a každá evaluace trvá šest měsíců i déle.
Čísla Evropského investičního fondu ukazují, že přírodní vědy a biotechnologie v porovnání s informačními technologiemi nejsou o moc rizikovější. A zpravidla tam dochází k výrazně většímu zhodnocení projektů.
Je to výhoda, že pocházíte z vědeckého prostředí?
Není to výhoda, je to nezbytnost. Bez znalosti technologií jako takových nemůžete vůbec vybrat budoucího šampiona. Takže naše napojení na vědeckou komunitu a dlouhodobý kontakt s vědci, s firmami, s experty jsou nezbytné k tomu, abychom investovali chytře.
A to je přesně to, co tento fond je, chytré investice, tzv. smart money, kdy se snažíme proniknout pod kůži konkrétnímu projektu, zjistit, jaké je tam riziko, jak ho případně eliminovat a potom do něj teprve zainvestovat.
Kromě chytrých peněz – nejsou to přeci jen také velmi rizikově investované peníze?
Tohle si lidé často myslí, jak hodně rizikové tyto investice jsou. Ale když se podíváme do Evropy, takových fondů už je tady víc. Hlavně tedy v západní Evropě, my jsme první v tom bývalém tzv. východním bloku. Čísla Evropského investičního fondu, který má v Evropě kolem 500 investičních fondů, z minulých let ukazují, že přírodní vědy a biotechnologie nejsou v porovnání s informačními technologiemi o moc rizikovější. A zpravidla tam dochází k výrazně většímu zhodnocení projektů.
Kolik peněz chcete celkově investovat?
Fond i&i Bio vznikl 12. srpna minulého roku a při prvním tzv. closingu jsme získali 45 milionů eur. To by mělo stačit k tomu, že zainvestujeme nějakých 15, 20 start-upů s průměrnou investicí jednoho až dvou milionů eur. A u těch opravdu výjimečných můžeme jít až na 4,5 milionu. Nicméně jsme v intenzivním jednání s celou řadou dalších investorů, českých i zahraničních, soukromých i institucionálních, a chystáme se otevřít další kolo.
Už jste někomu dali 4,5 milionu?
V tuto chvíli jsou největší investicí dva miliony dolarů pro Dracen Pharmaceuticals. Americkou spin-off společnost, která rozvíjí nová léčiva, která nasyntetizoval pan doktor Pavel Majer z Ústavu organické chemie a biochemie v Praze.
Takže další stopa z Dejvic?
Ano, sice ty naše investice jsou mezinárodní, ale vždy se snažíme tam nějakou stopu od nás hledat. Na začátku, když před pěti lety vznikal inkubátor i&i Prague, tak jsme se rozhodovali, jestli se budeme dívat pouze do Česka nebo na náš malý region, a jestli z toho budeme vybírat ty nejlepší projekty. A my jsme se rozhodli, že soutěž otevřeme, že projekty v Česku jsou tak dobré, že si mohou dovolit soutěžit s projekty ze zahraničí, a tím tomu přinášíme novou kvalitu.
České projekty mají většinou velmi dobrý nápad, mají mnoho dobrého a také je tam spousta slabých míst, a tím, že tady máme celý komplexní ekosystém, inkubátor, ústavy Akademie věd, centra transferu technologií a investiční fond, jsme schopni českým projektům dát o trošku víc a posunout je na úroveň kvality toho, co vidíme v Evropě. Takže díky tomu, že je soutěž otevřená, kvalita českých projektů výrazně roste.
