Článek
„Několikrát ve své historii stáli Ukrajinci jako národ na pokraji vyhlazení. Ukrajinská národní identita byla nebezpečná pro carské Rusko i později pro sovětský režim, který se ji snažil potlačit,“ říká ukrajinista Alexej Sevruk.
Válka na Ukrajině nezačala na konci února, připomíná v Checkpointu odborník z Památníku národního písemnictví. Motivaci teď mají Ukrajinci podle Alexeje Sevruka velmi silnou.
„Válka se tam děje už osm let. A Ukrajinci velmi zblízka pozorují to, co se děje na okupovaných územích. A vidíme záběry z dočasně okupovaných měst a městeček u Kyjeva, odkud se ruští vojáci stáhli. Docházelo tam k masovým zločinům a rozsáhlému teroru vůči ukrajinským civilistům. Tohle na Ukrajině pochopitelně nikdo nechce a Ukrajinci dobře vědí, proti čemu a proč bojují.“
Pod národní identitou je podle ukrajinisty potřeba si představit společnou sdílenou historickou zkušenost, jazykový a kulturní i mediální prostor.
Jako o národu o sobě Ukrajinci začali uvažovat už v 19. století, kdy její území spadalo pod tehdejší Ruskou říši a Rakousko-Uhersko. „Několikrát ve své historii stáli Ukrajinci jako národ na pokraji vyhlazení. Je potřeba ale zdůraznit, že mluvíme o politickém národu, ne o tom etnickém,“ upozorňuje ukrajinista.
Masový přechod k ukrajinštině
Ukrajinská identita je pevně spjatá s ukrajinským jazykem. A právě ukrajinština má v zemi a její kultuře podle Sevruka „bohužel“ politickou roli. „Bohužel říkám proto, že protichůdnost ruského a ukrajinského jazyka je zneužívaná. A to dlouhodobě především Ruskem, potažmo proruskými politickými stranami,“ podotýká odborník.
Volodymyr Zelenskyj promluvil na začátku dubna na zasedání Bezpečnostní rady Organizace spojených národů.
V každodenním životě ale lidé žijící na Ukrajině přecházejí podle ukrajinisty z jednoho jazyka do druhého: „Naprostá většina Ukrajinců je bilingvní. Ta dvojjazyčnost tedy nikdy nebývá úplně symetrická, jeden jazyk je vždy dominantní. Může to být pracovní jazyk nebo ten, který lidé používají při komunikaci s nejbližšími. Většině Ukrajinců pak ale nedělá problém přepnout, pokud to situace vyžaduje, do jazyka druhého.“
Jazyky na Ukrajině
Úřední jazyk je ukrajinština. Tu považuje za svůj mateřský jazyk skoro 70 % obyvatelstva. Necelých 30 % obyvatel pak považuje za svůj rodný jazyk ruštinu.
Na Ukrajině žijí také nositelé mnoha jiných jazyků, např. krymští Tataři, Moldavané, Romové ad. Na západě země se v malých oblastech mluví i rumunsky a maďarsky.
Ukrajinština sama má také mnoho nářečních a sociálních variant. Nejvýraznější sociální variantou ukrajinštiny je tzv. suržyk, nářečí vycházející z ukrajinštiny a ruštiny.
Podle průzkumu Národního institutu strategické statistiky z roku 2013 ruštinu jako druhý úřední jazyk většina obyvatel Ukrajiny nepodporuje. Situace se liší podle oblastí, které jsou zachyceny v mapě. Čím sytější barva, tím vyšší podpora ruštiny.
Podle údajů ze sčítání lidu v roce 2001 uvedlo ukrajinštinu jako svůj rodný jazyk 67,5 % všech obyvatel, ruštinu jako rodný jazyk uvedlo 29,6 %.
Nejvíce rusky mluvících respondentů bylo v regionech Doněcké oblasti (74,9 %), Luhanské oblasti (68,8 %) a Krymu (77 %). Dalšími regiony s vysokým počtem rusky mluvících obyvatel jsou Charkovská, Záporožská a Oděská oblast.
V porovnání s předchozím sčítáním lidu v roce 1989 se k ukrajinštině přihlásilo o tři procenta obyvatel více.
„To nakonec vidíme v posledních týdnech, kdy ruskojazyčné obyvatelstvo masově přechází k ukrajinštině. A neznamená to, že by si ten jazyk osvojili během té krátké doby. Ne, ukrajinštinu měli zažitou a aktivovali ji, aby se vyhnuli používání jazyka vojenského agresora a distancovali se od Ruska,“ vysvětluje Alexej Sevruk.
Ukázkovým příkladem je nakonec původně ruskojazyčný ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Jeho ukrajinština je skvělá, přitom převážnou část svého života ji používal spíš jen při nějakých formálních situacích, třeba na úřadě,“ říká Sevruk v podcastu.
Jak se začala ukrajinská identita budovat? A promítá se do tamní kultury? Celý podcast si pusťte v přehrávači v úvodu článku.
Checkpoint
O aktuálním světovém dění s Jolanou Humpálovou (@Jolana_H) a jejími kolegy ze zahraniční redakce.
Poslouchejte každý čtvrtek na Podcasty.cz, na Seznam Zprávách a ve všech dalších podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů Checkpointu najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv zde. Svoje tipy, postřehy, nápady i připomínky nám posílejte na audio@sz.cz.
O Checkpointu na sociálních sítích pište s hashtagem #CheckpointSZ.
