Hlavní obsah

Glosa: Knedlíky s vajíčkem. Nejlepší jsou k diskusi na internetu

Foto: Miloš Čermák

Knedlíky s vajíčkem vyfoodstylované petrželkou.

Reklama

Článek

Názory jsou jako ovečky, nejlíp jim je pohromadě.

Napsal jsem na Twitteru, že Elon Musk kritizoval amerického prezidenta za to, že se sice snaží dostat z ruského vězení americkou basketbalistku zatčenou za držení marihuany, avšak za stejný čin jsou lidé ve vězeních i v Americe.

Lépe řečeno, ani jsem nepsal, že nejbohatší podnikatel světa Joea Bidena kritizoval, ale pouze jsem citoval jeho názor, že by Amerika měla tyto lidi asi propustit taky.

Nejsem v téhle věci odborník a ani se jím nechci stát. Psal jsem to na Twitteru jen jako zajímavost. A ještě předtím jsem se pro jistotu ujistil, že je to principiálně pravda. Za držení marihuany jsou ve federálních věznicích řádově vyšší desítky odsouzených. Je to z celkového počtu více než 150 tisíc vězňů naprosto zanedbatelný zlomek. Ale ti lidé existují a námitka Elona Muska mi přijde k věci.

To je celé.

Tedy není, samozřejmě, to bych nemohl mluvit o čemkoli publikovaném na Twitteru. V diskusi se okamžitě objevila celá řada expertů na a) drogy, b) americký vězeňský systém, c) mezinárodní politiku. Nebo na všechno.

A velká část diskutujících postupovala k cíli rychle a neohroženě. Cíl je v jakékoli debatě na Twitteru jasný: získat morální převahu, a to nejlépe nad všemi, co si myslí nebo říkají něco jiného než vy. Nebo prostě nad všemi ostatními. Takže Musk byl vzápětí označen za a) ruského švába a b) provařeného dezinformátora, případně za obojí.

A já následně taky, protože jsem jeho citát sdílel.

Chci jen napsat, že tenhle způsob debaty, vzor rok 2022, je nesmírně únavný a hlavně nezábavný.

Ať se začnete bavit o čemkoli, ženou to diskutéři co nejrychleji k tomu, že vás povalí na záda na moralistickou žíněnku a vyhlásí se za vítěze. A z vás je Putinův slouha, Babišův poskok nebo popírač covidu či změny klimatu, vyberte si.

Případně naopak, stejný způsob boje používají obě strany a vy můžete být zrovna tak postkomunistickým liberálem, eurofašistou nebo Fialovým i fialovým poskokem.

„Z názorů skládáme svou osobnost. Názory, to jsme my. Proto je o nich těžké diskutovat, případně je změnit. Jako by po nás někdo žádal, ať vyměníme část svého těla.“

Má to určitý faktický základ, samozřejmě. My víme, že se názory v elektromagnetickém poli společenského diskurzu chovají jako mikročástice s polarizovanými náboji a některé se odpuzují a jiné přitahují. A tak nás už v polovině roku 2022 ani nepřekvapí, když se – například – popírači covidu stali apologety Putina, a byť mezi oběma věcmi není jakákoli souvislost, platí to až překvapivě spolehlivě.

Což mimochodem prokázal průzkum „koronavirového panelu“, jehož názory kontinuálně zkoumá Vídeňská univerzita. Reprezentativního vzorku asi 1 500 Rakušanů se ptá v posledních dvou letech na různé otázky spojené s pandemií. Letos se poprvé koncem května zeptali na nesouvisející politickou věc, totiž kdo je odpovědný za probíhající válku na Ukrajině.

S očekávaným výsledkem. Zatímco OČKOVANÍ uvedli mezi viníky nejčastěji Rusko, a to v 88 procentech odpovědí, tak NEOČKOVANÍ označili za viníka nejčastěji USA, v 66 procentech.

Proč to tak je? Souvisí covid nějakým tajemným způsobem s ruským imperialismem? Nebo zafungovaly Gatesovy čipy a naočkovaní nejsou schopni svobodného úsudku? Ne, je to jednodušší. Lidé v těch, kdo vysloví jejich názory, případně obavy, strachy či předpojatosti, najdou své hrdiny. Hrdinům se zalíbí mít věrné příznivce a rozhodnou se mít vyhraněný názor i na další témata. A ten pak jejich příznivci přejímají.

A to je ve stručnosti příběh toho, proč na sebe v roce 2022 nejen na Twitteru tak ječíme. A proč to zřejmě hned tak neskončí. Nebo já aspoň netuším, jak by mohlo.

O to víc si vážím sporů, které jdou napříč tímhle dělením, a vy můžete zastávat názor A i názor B, a to bez rizika, že se automaticky stanete pro druhou stranu amorální zrůdou. Okamžitě se do takových konfliktů pouštím a ještě radši je vyvolávám.

Jako třeba ten poslední, když jsem – opět na Twitteru – vyfotografoval knedlíky s vajíčkem a sledoval pak debatu o tom, zda jde o národní gastronomický klenot, anebo trestuhodnou spatlaninu ze zbytků, která v moderní době na stůl nepatří. Diskuse byla ostrá a vyhraněná a nebudete tomu věřit, ale nikdo nenazval nikoho Putinovým nohsledem ani euroretardem s vypláchlým mozkem.

Chcete se pohádat takovým tím zábavným a zároveň neškodným způsobem, prostě tak jako dřív? Volte knedlíky s vajíčkem! Toť dilema pro naši dobu.

Anketa

Patří na knedlíky s vajíčkem kečup?
Rozhodně ano.
11,9 %
Spíše ano.
8,8 %
Spíše ne.
13,3 %
Rozhodně ne.
62,9 %
Nevím.
3,1 %
Celkem hlasovalo 556 čtenářů.

Reklama

Doporučované