Novinář Zelenka: Doufám, že se ze mě boomer nikdy nestane

Jakub Zelenka pracoval v Lidových novinách či Deníku N a patří k nejtalentovanějším mladým novinářům. I když jen tak tak: vzhledem k tomu, že se cena pro mladé novináře uděluje do 33 let, zbývá mu nálepka „mladý“ už jen rok.

Přesto získal Zelenka loni na podzim pocit, že si potřebuje odpočinout a vyčistit si hlavu. Z plánovaného sabbaticalu, česky sabatiklu, se však nakonec stal docela pracovní rok. Zelenka se nechal přesvědčit a založil si na serveru Gazetisto placený blog, či – jak on říká – projekt, a pojmenoval ho Mimo agendu. Po šesti měsících je v půlce původně plánované profesní přestávky, a tak lze bilancovat. Napsal asi 25 článků, publikuje je tedy tempem jeden týdně. Získal řádově stovky předplatitelů, přesné číslo neříká. A vydělává tak, že se tím dokáže uživit. Některé měsíce si vydělá i víc, než činil jeho plat v předešlém zaměstnání. Jak říká, do Deníku N šel proto, aby si vyzkoušel, jak se doslova na zelené louce staví nové médium. A to včetně montování stolů v redakci.

No a dnes, kdy vnímá nástup jakési éry „individualizované žurnalistiky“, kdy jsou jednotliví novináři přímo placeni svými čtenáři, se tenhle model rozhodl také vyzkoušet. „Jsem rád, že jsem zase u toho,“ říká.

O tom všem jsme mluvili v našem podcastu. A také o Twitteru a anonymních účtech, což bylo téma asi jeho nejznámějšího článku v posledních měsících. Zeptal jsem se i na zkušenosti z Turecka a Istanbulu, kde strávil tři měsíce. A konečně jsme si i vyjasnili, jaké máme mezigenerační spory a proč Jakub Zelenka doufá, že se nikdy nestane boomerem. Zelenkův příběh je dobrou zprávou pro talentované a ambiciózní novináře, ale špatnou zprávou pro vydavatele. Zejména ty velké. Ale Jakub Zelenka se přesto chce po skončení svého sabatiklu do „velkých médií“ vrátit a věnovat se investigativní žurnalistice. Proč? A co bude s jeho projektem Mimo agendu? Poslechněte si celý podcast v přehrávači v úvodu článku.