Hlavní obsah

Gazdíkův poradce: Děti bych na gymnázium přiřazoval losem nebo podle bydliště

Hostem Ptám se já byl šéf společnosti Scio a poradce ministra školství Ondřej Šteffl.Video: Seznam Zprávy

 

Reklama

aktualizováno •
Článek

Základní školy opouštějí silné ročníky dětí a je otázkou, kam se dostanou na střední školu a jestli vůbec. Problém přináší kapacity škol, ale i jednotné přijímací zkoušky. Poradce ministra proto vyzývá k demonstracím. Pomohly by?

Hostem Ptám se já byl šéf společnosti Scio a poradce ministra školství Ondřej Šteffl.

Zřejmě tisíce dětí, které se hlásily na střední školy, neuspěly letos v jednotných přijímačkách a v prvním kole se nedostaly na žádný z vybraných vzdělávacích ústavů. Přihlášky si přitom mohly podat celkem dvě. Jasné teď není, kde a co budou od září studovat. Základní školy totiž opouštějí silné populační ročníky, na které stát ale není připravený navzdory demografickým prognózám.

Plné kapacity pro středoškolské vzdělání mají hlavně žádaná gymnázia, a to ve vybraných částech republiky. Ministr školství Petr Gazdík proto uvažuje o zrušení jednotných přijímacích zkoušek a šéf Scio Ondřej Šteffl, který se stal v půlce května ministrovým poradcem, dokonce vyzývá rodiče neúspěšných uchazečů o maturitní studium k demonstraci před ministerstvem. „Rodiče dnešních osmáků, demonstrujte před MŠMT!“ napsal v minulém týdnu na sociálních sítích.

Jak situaci s nedostatečnými kapacitami na školách vyřešit a co s přijímacími zkouškami? A jak české vzdělávání ovlivnily měsíce na distanční výuce i příchod dětí z Ukrajiny?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:10 – Za nedostatek míst ve školách mohou kraje, a ne Ministerstvo školství. A kam jít demonstrovat? Před ministerstvo, protože kam jinam by měli jít, před radnici v Ostravě? Ministerstvo může pomoci tu situaci řešit, ale ne do zítra. Jedno z možných opatření je, že místo tříd osmiletých gymnázií budeme otevírat třídy čtyřletých. To je ale zase v kompetenci krajů. Určitě by to pomohlo, tisíce míst celorepublikově by se našly.

3:19 – O nepřijatých studentech na střední školy: Je to celkové selhání státu, těch krajů. Otázka je, jestli to není protiústavní, protože každý má právo na bezplatné vzdělání na základní a střední škole, a to bez jakýchkoliv podmínek. Schopnosti uchazeče jsou až na vysokoškolské vzdělání.

4:02 – Rodičům příštích středoškoláků bych doporučil nepodléhat panice. Tím, že přihlášky byly dvě, tak někde přijali ty, kteří tam nenastoupí. Některá místa teda budou. A těm, co se nedostanou, se nic nestane, když na rok pojedou do světa, budou pracovat, vezmou si nějakou brigádu. To může. Je to lepší než si vzít nějaký učební obor? Já bych řekl, že ano, závisí na tom, jak ten učební obor vypadá. Jsou i kvalitní učební obory, ale co já vím, tak úroveň na účňácích je jedna z největších bolestí českého školství.

5:45 - Kraje se dlouhou dobu řídily požadavky Svazu průmyslu a dopravy. Pan Hanák tlačil na vládu, ta na ministerstva, ta na kraje, abychom měli co nejvíce míst na učňácích. Protože průmysl potřebuje tu bezbrannou, nekvalitní pracovní sílu, aby je mohl málo platit, takže na učňácích máme hodně míst a na středních školách lepší kvality, gymnáziích, průmyslovkách, kde se třeba děti učí programovat, tam těch míst máme bohužel málo. Ale to vše padá na hlavu krajů, které v tom mají pravomoc rozhodovat.

6:50 – Český vzdělávací systém se má řídit poptávkou občanů, a ne požadavky průmyslu. To je absolutní nesmysl. Může se stát, že největší továrna v Mladé Boleslavi řekne, že elektroauta bude vyrábět v Německu a my budeme mít haldu lidí, kteří pracují v té fabrice a nebudeme vědět co s nimi. To se stalo i v Ostravě po tom, co padlo OKD. Z jedné části je to lobbing velkých firem, z druhé je tam lidská hloupost, protože se nad tím někdo dostatečně nezamyslel.

9:11 – Dnešní pedagogika s myšlenkou, že někdo na něco nemá, nepracuje. My nevíme, kdo má na to, vystudovat gymnázium nebo vysokou školu. Za vhodných podmínek může gymnázium vystudovat každý. Nemůžeme vzdělávací systém řídit podle našich představ, co bude společnost představovat. Teď se třeba zdá, že bude potřebovat vojáky, a s tím jsme nepracovali. Vždycky to rozhodnutí bude na rodičích dětí, ti rozhodnou, co je pro dítě nejlepší. Nakonec o tom rozhodne trh, když nebudou instalatéři, budete jim platit 1 000 korun za hodinu.

11:57 – Studovat a vybírat si zaměření bych dal šanci všem. Jediné, co může společnost dělat, je osvěta. Máme tu 20–25 procent dětí, co chodí na gymnázia, některé země mají na všeobecném vzdělání až 75 procent a průměr EU je 50 procent. Jsme tak hluboko pod průměrem. Všeobecná příprava je nejlepší, když nevíte, který obor si vybrat.

14:11 – Struktura středních škol musí odpovídat poptávce, pak už přijímací zkoušky nehrají roli, protože každý se dostane tam, kam chce, s výjimkou uměleckých oborů, kde jsou talentové zkoušky, a velkých měst, kde je zájem větší. Já navrhuji, aby se děti do gymnázií přiřazovaly losem nebo podle bydliště. Tedy spádově. To jsou ale věci na několik let. Je tady lobby, co chtějí gymnázia a co chce společnost.

18:02 – Testy k maturitě by mohlo dělat Scio, ale my to nechceme. Nemáme zájem dělat něco, o čem si myslíme, že škodí. My jsme nyní zkoušeli systém na vzdálené provádění zkoušky. S tím jsme vyhráli cenu v časopise Financial Times, což je mezinárodní věc. Nyní směřujeme k mezinárodnímu vydělávání peněz. Na žádné takové testování nepomýšlíme, je to spousta práce za málo peněz.

Ptám se já, Marie Bastlová

Podcast Marie Bastlové. Hard talk rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Reklama

Doporučované