Jestli bude plyn moc levný, hrozí, že ho bude málo, varuje europoslanec

Lídři unijních zemí dál hledají společné řešení současné energetické krize. Konkrétně dnes proberou v Bruselu návrhy Evropské komise, které zahrnují například společné nákupy plynu. Zvládne se Unie dohodnout na dalším postupu?

Hostem Ptám se já byl europoslanec zvolený za TOP 09 Luděk Niedermayer.

Zima se blíží, i když počasí tomu zatím úplně nenasvědčuje, a nervozita evropských států roste. Jejich lídři se proto snaží vymyslet, jak by bylo možné ochránit obyvatele i ekonomiky před příliš ničivými dopady energetické krize.

I Češi sledují, jaká opatření přijímá vláda a jestli cenové stropy zafungují tak, jak politici slibují. Zástupci unijních institucí se ale nechtějí spolehnout jen na národní řešení, aby různé zájmy neohrozily jednotu sedmadvacítky. Proto Evropská komise navrhuje třeba společné nákupy plynu.

Názory na to, jak krizi řešit, zatím ale jednotné nejsou, i když ochota k jednání roste úměrně s tím, jak se blíží chladné měsíce.

Na jakých regulacích se dokáže Unie shodnout? Jaká je pozice Česka a dělá jeho vláda dost, aby nejen zmírnila dopady energetické krize, ale taky zabránila rozvalu veřejných financí?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Musíme se trochu vrátit v čase. A uvědomit si, co všechno už se nám povedlo. Když začala válka a když jsme si uvědomili, že Evropa může velmi rychle z rozhodnutí Kremlu přijít o dodávku energetických surovin, tak při vědomí toho, že do Evropy zhruba 40 procent plynu přicházelo z Ruska, to vypadalo jako neřešitelná situace. Během pár měsíců jsme se dostali do situace, kdy přes potrubí z Ruska proudí nějakých 8 procent plynu. A pokud se budeme chovat zodpovědně, budeme šetřit, tak zvládneme tuto zimu, aniž by muselo dojít k nějakým zásadním opatřením ve snižování jeho dodávek. To je neuvěřitelný úspěch.

2:30 My jsme se vlastně dostali od největší obavy, jak ekonomické, tak sociální, že plynu nebude dostatek, do situace, kdy vlastně největší obava je, že energie jsou drahé. Jednání, které teď startuje v Bruselu, bude další snahou to posunout o kousek dál. Evropská komise je hodně zaměřená ve svých návrzích na příští zimu, protože příští zima je také komplikovaná. Pokud do příprav na příští zimu vstoupíme s prázdnými zásobníky, tak jejich naplnění před další zimou nebude vůbec jednoduché.

3:00 Takže je riziko, že příští zima bude horší? – Ty způsoby přípravy, jak snížit riziko, že příští zimu budou prázdné zásobníky, jsou různé. Snažíme se budovat LNG infrastrukturu. Málo diskutovaná, ale důležitá část těch návrhů komise je také co nejefektivněji využívat evropskou infrastrukturu. Aby bylo jisté, že když v některé části Evropy třeba bude volná kapacita v LNG terminálech, tak bude využita a ten plyn se dostane i někam daleko, kde je nezbytně nutný. Čili já to vůbec nevidím černě, protože to, co se nám povedlo za několik málo měsíců, je neuvěřitelné. Nikdo by nevěřil tomu, že k tomuto obratu dojde. A musíme pokračovat dál, musíme také navyšovat úspory energií, musíme hledat cestu, jak k výrobě elektřiny využít co nejméně plynu. Začíná se taky mluvit o obrovském potenciálu biometanu, který může být stlačován do potrubí, kterým proudí zemní plyn. Budeme mít tedy další nástroje.

5:15 Co nedostatečná kapacita LNG terminálů, bude se zlepšovat? – V začátku příštího roku by mělo přibýt několik dalších terminálů, ono je to složité, nikdo není schopný je postavit během pár měsíců, ale budou. Budou instalovány i další plovoucí terminály. Jsme teď ve specifické situaci, cena plynu padá volným pádem. Je to způsobené i tím, že plyn není kam ukládat. A ještě nezačala zima, takže nemáme tak velkou spotřebu. Co můžeme dělat, je zprovoznit ty terminály, které lze zprovoznit. A zároveň, a to je to, po čem také Evropská komise volá, zajistit, že veškerá infrastruktura, kterou máme, bude využívána na 100 procent.

6:34 Slovo strop teď v těch energetických diskuzích nahradilo slovo solidarita. Má různé podoby v různých zemích. Třeba ty stropy, které používá čím dál tím víc zemí ve vztahu ke spotřebitelům. To znamená, že vlády řeknou, že dorovnají cenu do nějaké úrovně toho opatření. Obava, která je cítit velmi silně z Evropské komise, třeba ve vztahu k Německu, je, abychom rychle nezavedli něco, co vypadá populárně a vypadá to hezky, ale výsledkem toho bude, že nebudeme schopni plyn koupit.

8:45 Došlo k tomu, a je to velmi nešťastné, že se země začínají předhánět v tom, kdo poskytne větší dotace zejména firmám. V okamžiku, kdy členské země různými dotacemi výrazně sníží spotřebu plynu, tak přestane fungovat ten nejvíce účinný, i když bolestivý způsob, jak se dostat k úsporám. To znamená vysoká cena. Má velká obava je, že se vrátíme obloukem od toho problému cen k problému dostupnosti energie, a to by byla obrovská chyba. Apeluji na to, aby ministři jednotlivých zemí začali koordinovat své aktivity.

9:45 Kdybychom rozpoutali závod o to, kdo víc a rychleji zadotuje své firmy, tak Česká republika prohraje. Budou na tom tratit naše firmy a vzniknou z toho politické tenze. Naštěstí v Evropské unii je státní pomoc otázkou kompetence Evropské komise a ta určuje pravidla. Ta německá suma 200 miliard je obrovská, ale má to být na dva roky, ještě na tom pracují expertní skupiny. Ale ta myšlenka je strašně nebezpečná, jiné země nemají na to, aby to zadotovaly. Je potřeba, aby německé firmy šetřily jako ty naše.

11:30 Máme jako daleko menší země s menším rozpočtem sílu nějak rázněji zakročit, kdyby některá země, třeba Německo, chtěla nabídnout podporu, která by byla vyloženě likvidační pro ostatní? – Německo patří mezi země, které si hlídají, aby se pohybovaly v právním rámci, který je nyní volný pro pomoc malým a středním firmám, ale je omezený pro pomoc velkým firmám. Měli bychom iniciovat diskuzi, aby pravidla veřejné podpory nebyla rozvolněna, ale upřesněna. Nebo aby existovaly gentlemanské dohody, jak daleko budou ty země zacházet.

14:00 Dělá česká vláda dost, aby se v Česku domácnosti a firmy chovaly úsporněji? – V našem balíčku v reakci na energetickou krizi toto chybí, a to je chyba. Ten systém musí být jasně doplněn informacemi pro domácnosti jak šetřit. Já jsem k tomu dělal různé výpočty. Například říct domácnostem, které ušetří třeba víc než 15 procent energie, že dostanou bonus a docela citelný bonus k tomu stropu, třeba budou platit za kilowatthodinu o korunu méně. Náklady pro stát pak budou malé a výsledek by byl citelný. Domácnosti by tak byly i dál schopné udržet svojí kupní sílu, která teď klesá.

16:00 Dopady sankcí jsou drtivé, Rusko to vrací o 20 let zpátky. Málo se o tom mluví, ale ty sankce, hlavně ty technologické, brání Rusku, aby zabilo více lidí. Nemá už dostatek moderních technologií. Je to jeden z nástrojů, který máme k dispozici. Naše zapojení do toho válečného konfliktu je takové, jaké je. Posíláme zbraně na Ukrajinu. Je taky nutné posílat Ukrajině peníze, protože v okamžiku, kdy by Ukrajina neměla dost peněz na to, aby fungovala jako stát, vojenská pomoc ztrácí smysl. A taky je třeba dohlížet, aby někdo neobcházel ty sankce. To se ani tak netýká evropských nebo amerických firem. Spíš jsou to cesty přes ty třetí země, jako je Čína nebo Indie.

18:30 Byl byste pro to, aby státy Evropské unie přestaly vydávat turistická víza pro občany Ruské federace, aby zvážily, zda nezrušit stávající schengenská víza kvůli bezpečnostnímu riziku? – Rozumím těm argumentům, nechci rozporovat bezpečnostní rizika. Na druhou stranu si z komunismu odnáším velké trauma kolektivní viny. Navíc ti lidé, kteří utíkají před odvodem do armády, ji tím oslabují. Takže je to velmi složitá diskuze. A myslím, že život v Rusku není snadný. I proto mám obavu rozšiřovat vinu za ty hrozné věci, které Kreml provádí, plošně na více lidí. Zároveň chápu, že státy si chtějí být jisté, že víza dávají těm správným lidem. Jsem rád, že nejsem ten, který musí rozhodovat, jak tuhle těžkou volbu udělat.