Hlavní obsah

Rusko slaví konec války? Pošlapali základní odkaz, říká Lipavský

Hostem Ptám se já byl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).Video: Seznam Zprávy

 

Reklama

aktualizováno •
Článek

Na vojenské přehlídce 9. května chtěl Vladimír Putin původně ohlásit vítězství ve válce na Ukrajině. Jenže nevítězí. A to i kvůli západní pomoci. Jak úspěšný je boj Evropy proti ruské agresi? A co od Moskvy čekat?

Hostem Ptám se já byl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).

Svět upírá pozornost k oslavám Dne vítězství od nacismu, který Moskva slaví 9. května. Experti spekulují, zda ruský prezident Vladimír Putin oznámí úspěch v bojích na Ukrajině, nebo naopak všeobecnou mobilizaci a vyhlášení války Ukrajině. A obavy nesměřují k dění pouze přímo v zemi, před deseti dny šéf Kremlu zostřil výhružky i proti Západu, kdy varoval, že kdokoli se pokusí zasáhnout do ukrajinské války, bude mít co do činění s „bleskovou reakcí“.

To celé v době, kdy Západ – včetně České republiky – zásobí Ukrajinu dodávkami zbraní a Evropská unie chystá šestý balík sankcí, kde by mělo být mimo jiné embargo na dovoz ruské ropy nebo vyřazení dalších tří ruských bank ze systému Swift.

Jak zásadní by bylo, kdyby Rusko vyhlásilo Ukrajině válku? A jak úspěšný je Západ v odpojování ruských peněz? Jak válka proměnila světovou diplomacii?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

0:40 - Co řekne Kreml v pondělí 9. května, je těžké soudit. Spekuluje se o tom, že by mohla být vyhlášena nějaká mobilizace, aby Rusko mohlo získat další síly do války na Ukrajině. Rusko v mých očích ztratilo jakoukoliv legitimitu oslavovat konec druhé světové války. Protože konec znamenal vznik OSN, chartu OSN a v té je zmíněn zákaz útočné války, což Rusko v tuto chvíli porušuje.

2:01 - Dneska vidíme, že se Ukrajina dokáže s pomocí dodávek ze Západu bránit. Pokud nechce Putin ustoupit ze svého cíle, musí sáhnout po dalších zdrojích. Proto se nabízí tento scénář, tedy vyhlášení války. Jako Česká republika tak budeme muset podporovat Ukrajinu i nadále.

3:20 - Válka bude trvat, to víme. Přizpůsobuje se tomu politika sankcí i podpory. Mobilizace může dodat zdroje, ale být i důvodem destabilizace Ruska. Už dnes se mluví o šestém sankčním balíku a v pozadí máme sedmý. Vidíme, že EU a naše vůle je opravdu velice tvrdá. Jdeme daleko, do opatření, která nás budou něco stát, ale jdeme do toho s jasným plánem, že chceme podtrhnout schopnost Ruska dlouhodobě vést válku se svým sousedem. První sankce mohly vést k tomu, že si Rusko uvědomí, že se musí zbavit Putina. Teď je to o tom, aby nemělo zdroje.

5:17 - V Rusku nenastala ekonomická katastrofa, v ruské ekonomice vidíme velkou setrvačnost. Sankce se ale projevují v některých podnicích a jsou to i ty, co vyrábějí zbrojní materiál. Jednoznačně to také diskredituje zbrojní dodávku pro jiné země ve světě. Například zmíním Indii, která je na ruských zbraních závislá.

6:50 - Proč chce Česko výjimku z embarga na dovoz ropy? Vždycky jsme mluvili o tom, že chceme přijmout nejtvrdší možné sankce. A v tom slově možné je třeba zakomponovat to, že v dědictví minulých vlád je faktická závislost na těchto dodávkách, jejichž zastavení by mělo tvrdý dopad na naši ekonomiku. Jednáme o navýšení kapacity v ropovodu TAL. Politické odhodlání této vlády je udělat to co nejdříve. Takže nepolevujeme.

11:21 - Uvalení sedmého sankčního balíku je zatím ve fázi logické politické úvahy. Nyní nejsme ve fázi, že bych mohl prezentovat, co je jeho obsahem.

12:11 - Na seznam šestého sankčního balíku jsme navrhli jedno jméno ruského oligarchy s majetkem v Česku. O koho jde, zatím nemohu říci.

14:18 - Vůle cestovat na Ukrajinu z mé strany je, jen je třeba najít vhodné datum, kvůli blížícímu se předsednictví mám teď hodně práce. Konkrétní datum cesty tak v tuto chvíli není domluvené.

15:10 - Podporujeme vstup Finska a Švédska do NATO. Věřím, že debata v obou těchto zemích dopadne pozitivně. Obě země mají kompatibilní armády s NATO už dnes, jsou to vyspělé národy.

16:06 - Zásadní změna, co nastala ve V4, je odklonění postojů Polska a Maďarska kvůli tématům vůči EU. Polsko je v tématu kolem války na Ukrajině velmi zapojené. Tím, že s ní sousedí, jsou klíčovým logistickým centrem, v Polsku je také nejvíce uprchlíků z Ukrajiny.

20:21 - Pro české předsednictví EU máme tři pilíře. Jedním je Ukrajina, chceme udělat konferenci, která bude chtít podpořit její snahu stát se členem EU. Jedna věc je tento vstup podporovat a druhá je získat pro to podporu. Ukrajinci nyní umírají, aby byli součástí EU. Chci umetat Ukrajině cestičku do EU, protože vím, že to bude dlouhodobý proces.

Ptám se já, Marie Bastlová

Podcast Marie Bastlové. Hard talk rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Reklama

Doporučované