Čtyřdenní pracovní týden v Belgii? Skutečné flexibilitě nepomůže, říká expert

Belgická vláda chce rozhýbat tamní pracovní trh – a nabízí čtyřdenní pracovní týden. „Je otázkou, jestli je pro flexibilitu zaměstnanců ideální – je to stále 40 hodin, jen stlačených do čtyř dnů,“ hodnotí záměr analytik.

Podle něj existuje podobný nástroj i v Česku. Není to ale preferovaná forma ani pro zaměstnance, ani pro firmy. „Je uzákoněno, že na upravený pracovní týden mají právní nárok například rodiče pečující o děti do 15 let. V českém pojetí je k tomu ještě přípodotek, že tomu nesmí bránit vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele,“ vysvětluje Tomáš Ervín Dombrovský, analytik pracovního portálu Jobs.cz v podcastu Stopáž.

„Pro lidi, kteří chtějí skloubit práci a třeba péči o malé děti nebo studium, to ale není úplně ideální způsob. Většina zaměstnanců s výraznější potřebou flexibility chce třeba během některých dní odpracovat méně hodin a mít možnost napracovat si to jindy, samozřejmě po domluvě s šéfem a za podmínky, že v týmu vše funguje,“ dodává.

Belgická vládní koalice také plánuje zavedení práva na odpojení se a ignorování pracovní komunikace mezi 23. a 5. hodinou. Podle experta na pracovní trh jde spíše o gesto, aby si lidé uvědomili své hranice a fakt, že svým šéfům k dispozici opravdu nemají být pořád.

„Lidé právo nereagovat po pracovní době zkrátka mají už teď. Není žádná možnost, jak nutit zaměstnance, když v 10 hodin večer uspává děti, aby byl dostupný na telefonu. V případě, že je nějaký šéf nesoudný a vyžaduje, aby byli jeho podřízení k dispozici nonstop, tak ty to dříve nebo později přestane bavit a prostě odejdou a prásknou dveřmi,“ myslí si expert.

Belgická opatření mají mimo jiné za cíl navýšit míru zaměstnanosti na 80 %. Koncem loňského roku v zemi pracovalo 71,4 procenta obyvatel ve věku 20 až 64 let, což je podle britského deníku The Guardian o 10 procentních bodů méně než v sousedním Nizozemsku a Německu. Český pracovní trh se naopak vyznačuje naprosto minimální nezaměstnaností, která klesá ke 3 procentům.

„Náborová potřeba českých firem je extrémně vysoká, ale trápí je výrazně snížená ochota lidí práci dobrovolně měnit. Až donedávna to bylo dané nejistotou a dalšími a dalšími pandemickými vlnami,“ říká Dombrovský.

Loni na jaře se lidé podle dat Jobs.cz k práci extrémně přimkli. „Přes léto, jak došlo k rozvolnění a některé firmy se snažily dostat zaměstnance zpátky do kanceláří a opět najíždět na model ‚kontrolovat a trestat‘, se ochota změnit práci začala opět zvedat. Na podzim ale přišla další pandemická vlna a lidé se stáhli zase do svých stálých pozic. Český pracovní trh je jako papiňák. Dříve nebo později se podmínky k odchodu zlepší a lidem dojde, že mohou změnit práci velice snadno,“ dodává analytik.

Kolik firem v Česku nabízí svou verzi čtyřdenního pracovního týdne? Co čeští zaměstnanci nejvíce oceňují? A proč se u nás americký fenomén „Great Resignation“ zatím příliš nerozjel?

Poslechněte si celý podcast v úvodu článku.